Vývoj vakcíny proti (některým typům) rakoviny je o krok blíže

TLDR verze: Použití monocytů ke „vzdělání“ imunitních buněk v boji proti rakovině by mohlo být efektivnější než snažit se o to samé s buňkami dendritickými. Studie tu.

Vzkříšený koncept

Jaký by to byl život, kdybychom se mohli preventivně očkovat proti rakovině! Plot twist: Můžeme. Tedy vlastně jen proti jedné – rakovině děložního čípku. A vlastně jde o „pouhé“ očkování proti viru, který ji může spustit, a ne proti rakovině samotné. Nicméně – osvěta hned v první odstavci je důležitá!

Očkování proti rakovině je tedy obviously už pár dekád starý koncept, který ale ztroskotal na nedostatečném pochopení rakoviny v minulém století. Využití imunitního systému v léčbě rakoviny však v posledních letech prochází raketovým vývojem, a tak zažívá renesanci i očkování. I tak to ale není úplně čajíček.

V prvé řadě je třeba říct, že tady se nebudeme bavit o prevenci. Očkování proti rakovině, o kterém je řeč, by sloužilo již jako terapie u onkologických pacientů. Vědátoři z Duke University pod vedením Michaela D. Gunna přišli na efektivní způsob, jak imunitní buňky vzdělat v rozpoznávání nádorů – a příroda už by se pak postarala o zbytek.

Dokonce by se to mohlo obejít i bez hliníkových solí, rtuti a krve embryí jednorožce!


Doufám, že vám teď kontextová reklama prodává nějaký prášek z nosorožčích rohů nebo „vitamín“ B17. 

Buněčná Mystique

Jo, a proč teda ještě nemáme univerzální očkování proti všem typům rakoviny v rámci hexavakcíny? Překvapivě to není lobby biorodičů, ale skutečnost, že rakovina je značně individuální záležitost. Mutace se v DNA buněk hromadí po celý život. V důsledku toho pak vznikají v rakovinné buňce proteiny, které vypadají a fungují odlišně. Kouření pak taky dává vzniknout jiným mutacím než například UV záření. I proto u tříletého prcka těžko předvídat, co jeho buňky potká a zmutuje. Ledaže by se jmenoval Peter Parker.

Nojo, ale u té terapeutické vakcíny je naopak super, že ty zmutované proteiny můžeme použít pro rozpoznání, kde končí pacient a začíná rakovina, ne? Částečně sice ano, ale druhá zásadní překážka vzniku takové vakcíny je fakt, že proteiny rakoviny jsou často „plastické“. Rakovinné buňky jsou nestabilní a náchylnější k dalším mutacím. Pokud tedy naučíte imunitní systém naučíte, jak vypadá rakovinný protein, už zítra může vypadat jinak.

Jo, a to ani nechci začínat o tom, jak se to může podělat, když na takovou vakcínu použijete protein, který je „pacientovi“ až moc podobný…

Huang et al.

Tichá pošta s proteiny

I proto je hraní si s imunitním systémem (a zvláště T buňkami) v boji proti rakovině zajímavá, ale hodně nebezpečná a náročná sranda. Superschopností T buněk je, že jsou schopné způsobit smrt jiné buňky – v našem optimálním případě rakovinné. Jenže teoreticky bohužel i té normální. O T buňkách a jejich problematickém vztahu s nádory jsem koneckonců už psal i zde.

Ale T buňky jsou jenom „nájemní“ zabijáci – prvně jim musí jiné buňky sdělit, komu mají jít po krku. A to právě tím, že jim „ukáží“ část podezřelého proteinu. Logicky, když buňkám „zadavatelkám“ podstrčíte protein z rakoviny, T buňky se naučí ji rozpoznávat a likvidovat. Vědátoři se často piplají jen s mutovanými částmi proteinů, aby imunitní T buňky zaútočily pouze tam, kde mají.

Jenže takovým buňkám s podstrčenými proteiny to ukazování jde sakra blbě. Vědátoři se je snažili nadopovat kde čím, aby se v tom trochu zlepšily. Ale až Gunnův tým vědátorů kápnul na to, že proteiny je třeba předtím vnutit ještě jiným imunitním buňkám! Hvězdy jejich studie jsou monocyty, které normálně šmejdí po těle a proteiny baští nezávisle na tom, jaký je jejich stupeň podezřelosti.

Zajímavé proteiny si od nich pak „zadavatelky“ převezmou a aktivují T buňky, které si vyhrnou rukávy a doručí narušiteli dávku nedobrovolné buněčné smrti.

Antivaxeři můžou být zatím v klidu

…protože ač má tahle studie potenciál vyvést protirakovinné očkování ze slepé uličky, ještě zdaleka není vyhráno. Autoři taky neřeší spoustu problematických aspektů, které jsem tu už zmínil. Reálně by se tak v klinických studiích – pokud přijdou – odpovídalo akorát na otázku, jestli to pacientům prodlouží život o 10 nebo 25%. I to by ale třeba v případě glioblastomu byl zásadní průlom!

Zatím vás tedy pošlu se naočkovat proti rakovině děložního čípku, i kdybyste jím náhodou nedisponovali. Nepřenášet rakovinu působící vir na svou partnerku je totiž již dnes romantické gesto jak cyp!

[TL]

A když už jsme u těch zázraků…:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze