Hmyzu zřejmě ubývá i díky nárůstu umělého osvětlení

TLDR verze: Přehled dvou stovek studií ilustruje, že světla nočním hmyzákům komplikují orientaci a zvyšují šance na vymírání hmyzu. Měli bychom tak zvážit limitování světelného smogu a vyladění těch světel, kterých se nelze zbavit. Studie tu.

HEAVY BREATHING

Jestli je jedna věc, která mě při pohledu na historické filmy vytáčí jak elektron, je to přemíra světla v noci! Když se nad tím zamyslíte, teprve v posledním (!) století jsme se naučili osvětlovat velké plochy našich sídlišť! Ačkoliv plynové osvětlení je o něco starší, po drtivou většinu dějin civilizace byla v noci tma jako v kloace! S nočním životem však nepřišla jenom vyšší efektivita práce, delší čas na zábavu anebo všeobecné poruchy spánku. Světla našich měst totiž mají vliv i na jiné biočichy.

Zjistili to alespoň vědátoři pod vedením Avalona Owense, když přidali nový faktor vysvětlující úbytek až vymírání hmyzu. Nejde o žádný šokantní zvrat. Stále platí, že předešlé čtyři faktory se z lavice obžalovaných nezvedly a neodešly. Hmyz nám tak furt ubývá 1) vlivem ztráty životního prostoru (baráky a pole), 2) dále pak znečištění (hlavně pesticidy a hnojiva), 3) následně skrze biologické faktory (nemoci, konkurenční druhy) a 4) nakonec skrze klimatické změny. Novinkou je ale pátý faktor v podobě světelného znečištění!

Autoři na základě 200 studií připomínají, že s rozvojem světelného smogu lze spojovat celou řadu negativních projevů na různé druhy nočního hmyzu. Mezi ně patří tradiční meme s lampou, čili sebevražedné tendence hmyzáků páchat kamikaze útoky na zdroje světla, ale i další stavy, které lidé obvykle nepozorují. Například paralýzu či ztrátu orientace způsobenou umělým osvětlením. V součtu je toho dost na to, aby se umělé osvětlení podepsalo na dílčím úbytku nočního hmyzu.

Řešení jsou nasnadě – vnitřní svícení by bylo doporučováno omezit na minimum, venkovní svícení by mohlo být aktivované pohybovými senzory, rovněž bychom si měli pohrát i s vlnovými délkami světel, aby to hmyzáky tolik neiritovalo a nepřitahovalo k sobě jako nadržená samička. Vlastně lze říct, že se světelným znečištěním se dá udělat něco nejsnáze! Ostatně, již loni nás před ním varovaly memy!

Vy zrůdy jste se tomu smály?!

Mezi úbytkem a extinkcí

Bude to ale stačit na omezení vymírání hmyzu? To už hergot nevíme, autoři bohužel neměli k dispozici křišťálovou kouli. Nemusíte nicméně věřit na antropogenní změnu klimatu, aby bylo z rovnice „více měst = více polí = méně habitatu“ asi jasné, že hmyz zkrátka má v době bující urbanizace problém. Jako obvykle platí, že hmyz je fortelný druh, jen zkuste ostatně zašlápnout mravence nebo švába (anebo radši ne, protože v článku hergot řešíme vymírání)! Ale je to tempo změn, co situaci zhoršuje.

Hmyz se může přizpůsobit lecčemus, již dnes dovede často žít v lidských příbytcích. Za další milion let by se třeba naučil i sosat nektar z pneumatik a umělé světlo by jej nevzrušovalo o nic víc než Měsíc v úplňku. Ale evoluce je ve srovnání s průmyslovou civilizací pomalejší, protože se posouvá kupředu rychlostí života jednotlivých generací. A to byť má hmyz často úžasnou adaptibilitu.

Jakýže je onen úbytek? To se stále poněkud obtížně vyčísluje – situaci nelze bagatelizovat, ale ani přehánět. Letos v březnu se objevila práce, podle níž by mohlo hrozit rapidní vyhynutí mnoha druhů do roku 2100! Jenže něco podobného zdaleka není jisté. Zmíněná práce sice správně extrapolovala současné trendy některých regionů, ale učinila tak pro celý svět. Což kulhá na obě nohy – poté, co jejich majiteli prostřelíte kolena brokovnicí.

To ovšem zároveň neznamená, že i měřitelný úbytek není problém! Značnému počtu druhů (až 40 %) dlouhodoběhrozí vyhynutí. Platí, že i známý úbytek hmyzu v místech osídlených lidmi je alarmující. Jinak řečeno – fakt nevíme & nelze tvrdit, že hmyz vyhyne na celém světě. Ale i to, že nám umírá v místech, kde žijeme, bychom měli začít řešit. Třeba protože některé druhy hmyzu potřebujeme pro zemědělství a jiné jako základ potravních řetězců. A lidi prý obecně poměrně velmi neradi umírají na hladomor (čest výjimkám!).


Doufám, že vám kontextová reklama prodává světlomety. 

Dvě mouchy jednou ranou!

Hmyz sám o sobě je fortelný, přežil celou řadu vln vymírání. Kdyby měl bránici, K-Pg impaktu, co zametl s dinosaury, by se jenom zasmál. Je tedy nepravděpodobné, že bychom byli takoví kabrňáci, abychom zametli sakum prásk se všemi hmyzoidy. Rovněž ani nevíme, kolik přesně a kde hmyzu ubývá – ani jestli deadlinem na jeho konec je rok 2100 nebo milion. Co se nám ale může zřejmě podařit, je oslabit či vymýtit některé druhy, které jsou potřeba pro udržení alespoň současné biodiverzity. A to se nám může vymstít i stran našeho vlastního přežití.

Je tedy jenom racionální i pro naše přežití začít situaci s hmyzem řešit. Jestli to znamená, že bychom měli třeba začít (kde to jde) svítit svíčkama jako v předprůmyslové éře, anebo bychom měli po večerech využívat ke čtení noktovizory, to už nevím. Ale pokud tím jak dílčí mírou pomůžeme zastavit vymírání hmyzu, tak i narovnáme představu o tom, jak mají ve filmu & v realitě vypadat noční města, tak tím možná zabijem dvě mouchy jednou ranou!

[LP, LL]

Možná, že proaktivní přístup bude třeba i v jiných ekologických tématech:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze