Čínští vědátoři donutili mozek eliminovat proteiny odpovědné za Huntingtonovu chorobu

TLDR verze: Proteiny, které de facto způsobují neurogedenerativní onemocnění známé jako Huntington, naučili výzkumníci spáchat buněčné harakiri. U zvířat. Zatím ale nevíme, zdali metoda neničí i proteiny užitečné. Studie tu.

Na nejmenší úrovni

Pamatujete na takové ty scény ve Hvězdné bráně či jiných bijácích, kde ufouni (typicky jako had nebo červ) přebírají kontrolu nad lidským tělem? Něco podobného v reálu samože neexistuje – tedy pokud nepřimhouříme oči a jako Goa’ula nezačneme vnímat neurodegenerativní choroby jako třeba Alzheimera či Huntingtona!

Že si teď kapku přikresluji realitu? Právěže ani moc ne! Paměť je to, co nás dělá námi. Jak ufounští vládci loutek, tak Alzheimer nás o tuhle část já připravují – jenom s tím, že fiktivní antagonisté to aspoň dělají rychle a bez trpění. A občas je bylo možné porazit. Neurodegenerativní choroby jsou naproti tomu stále většinou považovány za nevyléčitelné…

Ale právě to by se mohlo díky pokrokům moderní lékařské vědy brzy změnit. O pokroku na poli Alzheimera nepíšu (a nemluvím) prvně. V posledních letech se ale zdá, že jsme začali podobné problémy konečně brát za správný konec! A možná jeho lepší chápání nese plody i v případě jiných podobných onemocnění.

Na konci října vyšel v časopise Nature článek skupiny čínských vědců, ve kterém se Zhaoyang Li a kolektiv zabývají vývojem nové možné léčby neurodegenerativních onemocnění – konkrétně pak Huntingtonovou chorobou.

Choroby jako Alzheimer nebo Huntington jsou na nejtintěrnější úrovni obecně způsobovány mutací v genech pro specifické proteiny. U zdravého člověka jsou tyto proteiny nezbytné pro správné fungování mozku, může však dojít k mutaci, kvůli které se budou v mozku tvořit proteiny s odlišnou strukturou. Spouštěče a důvody můžou být diametrálně odlišné, v rámci těla biochemie ale zkrátka vždy přestane klíč imunity pasovat do proteinového zájmu.

Kvůli této změně si s nimi naše tělo neví rady a začnou se v mozku hromadit, což vede k postupnému odumírání neuronů. A tak i paměti. A naší osobnosti.

Nakonec dokonce začnete vymýšlet i trapné vtipy. 🙁

Sám proti sobě

Co víc můžeme dělat, než jen pokrčit rameny nad úskalími biochemické říše? Co se třeba těhle zmutovaných genů zbavit tím, že na onen nový zámek dáme udělat i nový klíč!

V případě Huntingotonovy choroby dochází k oné mutaci v HTT genu, kvůli které vzniká nefunkční mHTT (tedy mutantní HTT) protein. Tento mutantní protein se od zdravého liší dlouhým řetězcem aminokyselin (konkrétně glutaminu). Li a kol. se ve své studii zabývali jedním z možných mechanizmů jak tyto nefunkční proteiny dostat z buněk dostat pryč, a to tzv. autofágii.

Jedná se v podstatě o imunitní odezvu buňky, kdy buňka samotná rozloží a „stráví“ nějakou svojí část. Čínští vědátoři k tomu účelu objevili sloučeninu označenou LC3B, která se váže na mutantní mHTT protein a označuje ho pro rozložení autofágii. Tato sloučenina se váže na dlouhý řetězec aminokyselin přítomný pouze u mutantního mHTT proteinu, a neovlivní tak zdravé HTT proteiny. Alespoň tedy soudě dle nynějších zkušeností.

Pokud se bude tento výzkum dále rozvíjet a pokročí až ke klinickým testům, má potenciál nejen objevit možnou šetrnou léčbu neurodegenerativních onemocnění, ale také přispět k našemu celkovému chápání fungování mozku a vzniku těchto chorob.

Samože dosavadní pokrok v Huntingtonovské autofágii je na pekingometry (nebo čím v Číně dělí vzdálenosti) daleko nasazení u lidí. Jako obvykle, v tuto chvíli je ještě příliš brzy na to jásat nad novou léčbou Huntingtonovy choroby. Ani dnes to příslovečné šáno nebouchneme, sorry.

V rámci této studie nicméně autoři dokázali snížit hladinu mutantních mHTT proteinů bez ovlivnění zdravých HTT proteinů. Testy však zatím probíhaly pouze na zvířatech a tkáních. Není tedy jisté, zdali bude mít tato léčba stejné výsledky i u lidí. Další možnou komplikací této léčby je nespecifické vychytávání jiných proteinů v mozku. I ty by pak případně imunitní systém mohl „omylem“ konzumovat!


Doufám, že vám teď kontextová reklama nabízí rozvoz jídla.

O milimetr blíž, neasi

V našem mozku se obecně nachází celá řada malých proteinů, jejichž různé funkce teprve začínáme odkrývat. Li a kol. při testech na myších prokázali, že ač léčba nesnižuje množství zdravého HTT proteinu a ovlivňuje množství některých dalších malých proteinů. Je tedy možné, že by ve výsledku mohla mít nepředvídatelné důsledky na fungování mozku. Jinak řečeno, mohla by způsobit více škody než užitku…

Ale i nejnovější výzkum, ač s velkým potenciálem, je stále v plenkách, které budou muset vědátoři ještě dlouho měnit, než se výzkum naučí alespoň chodit na nočník. Li a kol. se chtějí dále zaměřit na přesnější pochopení samotného procesu vychytávání mutantních proteinů z buněk. A na to jak tento proces může ovlivnit fungování mozku jako celku. Dalším z cílů, které si Li a kol. do budoucna stanovili je objevení dalších potenciálně terapeutických molekul jako LC3B. Ty by mohli pomoci při léčbě jiných neurodegenerativních onemocnění jako Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba.

Spolehlivý lék na Alzheimera je zřejmě ještě daleko. Tento výzkum však má potenciál zlepšit naše chápání neurodegenerativních onemocnění, a rozhodně bude zajímavé dále sledovat, jakým směrem se bude dále ubírat.

[SKS]

Zmíněné video o Alzheimeru z loňského roku taky tuna:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze