Ne, ve sluneční soustavě se nejspíše neukrývá černá díra (ale bylo by to zajímavé)

TLDR verze: Objevila se nám studie, podle níž by za humny sluneční soustavy možná mohla být černá díra. Je to zajímavá teze, ale ne, nejspíše za humny sluneční soustavy černá díra není. Studie tu.

Černá díra za humny

Hledání hypotetické deváté planety sluneční soustavy (ne, nemyslím tím Pluto) za několik posledních let přineslo pár zajímavých objevů. Planeta 9 sice stále uniká pozornosti… Ale za to jsme díky jejímu šmejdění našli „nové“ měsíce Jupitera! K tomu je navíc třeba přičíst spoustu veselení kolem toho, kterak nadšeně hledání „nové“ planety berou konspirační kruhy. Ale nad tím, proč planeta 9 nejspíše není Nibiru, se už dost vyřádili kolegové Zvědátoři.

Nyní se objevila nová práce, která naznačuje, že zábava kolem „Devítky“ ještě zdaleka nekončí. James Unwin z University of Illinois v Chicagu se svým kolegou totiž přišel se šokantní, leč čistě hypotetickou možností, že Planeta 9 není vůbec planetou! Tím, že se astronomové zaměřují jenom na hledání planety, se totiž prý zbavují jiných alternativ. Co je tedy podle Unwina možná na místě Devítky? Je to prý možná… černá díra!

Jak asi víte, hledání Planety 9 má v kapse v podstatě jediný důkaz naznačující přítomnost vzdáleného tělesa. Tím jsou velmi drobné odchylky v dráze vzdálených planet sluneční soustavy. Jenže stejně tak jako by podobné odchylky mohla vyvolávat masivní planeta svou gravitací, by mohly pramenit i z gravitace čehokoliv jiného. Třeba černé díry o velikosti bowlingové koule.

Černé díry sice dnes nejčastěji vznikají vznikají jenom když zkolabuje masivní hvězda anebo vydělíte nulou, kosmologie však přiznává ještě třetí možnost. Když na konci (velmi krátičkého) procesu Velkého třesku došlo na rapidní inflaci vesmírného prostoru, hmota se po kosmu nerozdělila rovnoměrně

Z některých chuchvalců hmoty později vznikly první hvězdy a galaxie, ale jiné chuchvalce mohly inflací dosáhnout kritické váhy pro vznik takzvaných primordiálních černých děr. Takové mohly tedy existovat de facto od počátku vesmíru. Podobné černé dirky nemusejí mít váhu hvězd, ale i mnohem menší. Třeba takovou, jaká odpovídá i Planetě 9.

Je to jako včera, když jsem se za svých mladých let na olomoucké koleji rozčiloval nad scénou v prvním Star Trek filmu. Enteprise tu po startu ze Země narazí na periferii sluneční soustavy na černou díru, a málem do ní spadne. Mohla by chicagská studie indikovat, že bych svému mladému já měl vyliskat? Well, ne tak zhurta!

Otázka je, kolik čeho při vaření použil Unwin…

Vesmír je trojrozměrný

Je pravda, že hledání Planety 9 se táhne jako turecký med. A je otázkou, jaktože jsme tuhle hypotetickou planetu neobjevili už před delší dobou. Unwinův návrh, aby se astronomové zaměřili na detekci záblesků gama záření – pocházejících z potenciální černé díry – tedy má jistý merit. Řečeno přízemněji: zkusit se to může. Ale do Tipsportu bych si na to, že Planeta 9 je černou dírou, úplně nevsázel.

V první řadě jsou primordiální černé díry zatím čistě hypotetický konstrukt. Tuší se, že mohly vzniknout, dokonce se zdá, že jejich vznik mohl urychlit evoluci vesmíru tak, jak potřebujeme (protože vidíme, že to šlo celkem ráz na ráz). Ale jistě se to neví. A stejně se neví jistě ani to, jak by byly distribuovány.

Ačkoliv se z nedávné studie zdá, že naší galaxií létá překvapivě velký počet černých děr (uvolněných právě ze supernov), zachycení primordiální černé díry by bylo asi tak nepravděpodobné, jako když byste několikrát po sobě vyhráli jackpot. Navíc – tyhle černé díry vznikly po Velkém třesku, takže nejspíše za ty miliardy let narazily na nějaké jiné místo, kde sosat hmotu a stát se masivnějšími, než je bowlingová koule.

Sečtěme si to celé dohromady: Podobné těleso nevzniklo v době vznikání sluneční soustavy. Takže by muselo jít o zachycený objekt. A zachycený tak šikovně, že neovlivnil výrazně formování planet nebo relativní poklidnost naší soustavy (tedy, mohl ji ovlivnit pozitivně, ale zjevně nezeslonil naše oběžné dráhy). Ale že se zároveň dostal na pravidelnou (?) oběžnou dráhu, ideálně kruhovou vůči tělesům uvnitř!

Zachycování těles samo o sobě není nemožné – dokonce jsme nejspíše našli i zachycenou exoplanetu. Ale ta má právě eliptickou dráhu. Protože šance, že přiletí zvenku po takové trajektorii, která bude výborně ladit s drahami zbytku planet (a dokonce ve stejné rovině! Vesmír je trojrozměrný!) je suprmalá. Možnost, že nám pár let prostě uniká nějaká přebytečná planeta, je vedle toho daleko přízemnější a, jak by řekl pan Occam, také mnohem svižnější.


Doufám, že vám kontextová reklama právě nabízí nějaké břitvy. 

Otestujem‘!

Na druhou stranu, je zase pravda, že žádné primordiální černé díry jsme zatím nepozorovali. Existují i hypotézy, podle kterých by tyhle zárodečné objekty mohly dílem řešit i problém temné hmoty. Pokud by se tedy za pár let ukázalo, že jsou primordiální černé díry tak běžné, že je náhodou zachytila i naše soustava, mohlo by to znamenat, že je podobných těles všude hodně. Pak by už nešlo o tak nepravděpodobnou událost. Staly se i divnější věci. Třeba vznik života na třetí planetě od Slunce.

Bude zkrátka třeba počkat, jestli se někdo pustí do ověřování Unwinovy studie. Třeba budeme ještě hodně překvapeni. Star Trek: The Motion Picture se dočká historického uznání za realističnost, a konspirační teoretici budou zase o něco nadšenější, poněvadž jejich Nibiru měla v jejich teoriích obíhat právě jakousi „temnou hvězdu“. Jak však ve vědě platí – do té doby je nápad čistou hypotézou.

Ostatně stejně jako i Planeta 9 samotná!

[LL]

Faktem je, že počátky sluneční soustavy byly temné a plné hrůz:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze