Lidé možná znali soukromý majetek už před počátkem zemědělství

TLDR verze: Pralidi máme tendenci vnímat jako absolutní hipíku, kde je všechno všechno. Objevila se ale práce, podle které to nejspíše tak úplně neplatilo. Studie tu.

Slepice nebo soukromý majetek?

Neolitická revoluce – ať už si o revolucích myslíte cokoliv, s revolucí průmyslovou je počátek neolitu tím nejhlavnějším bodem změny na celou lidskou civilizaci. Okamžik, kdy jsme přestali lovit mamuty a začali pěstovat kořínky, což dovolilo nejen bezprecedentní boom populace, ale i dělbu práce, díky níž nakonec část opičáků dnes může na full time třeba rozbíjet atom anebo dělat komedianta ve filmech.

Kořeny neolitu jsou kvůli svému významu stále předmětem výzkumu. Nic podobného totiž neznáme od jiných biočichů, a to i pokud víme dílčím způsobem o biočichách, kteří třeba také staví bydliště nebo umějí obdělávat nějaké „plodiny“.

Na jaře jsem třeba psal o zjištění, podle něhož se pokrok neolitu šířil spíše kultuře než mečem. Pak tu byla studie, kde se zase řešilo, že neolitem došlo na paradoxní zrovnoprávnění žen a mužů (v mezích možností své éry). Nyní přichází další studie, která odemyká možný počátek vzniku neolitu na soukromém vlastnictví.

Starší práce, mnohdy zatížené ideologickým přesvědčením autorů, na to šly doslova od lesa. Dává logiku, že nejprve se lidé naučili farmařit, a poté vzniklo soukromé vlastnictví. Třeba protože bylo vypěstováno mnou na kusu mojí půdy. V kontrastu s tím lov byl kolektivní záležitost – pokud nejste Arnold Schwarzenegger, mamuta prostě neskolíte sám. Studie pod vedením Samuela Bowlese ze Santa Fe Institute se ale domnívá, že opak je pravdou!

Potvrdilo se totiž znovu, že na počátku byl přechod k zemědělství vlastně nevýhodný. Něco podobného doložily už starší studie krmení zvěřeny i archeologické doklady na ostatcích prvních zemědělců vůči posledním lovcům-sběračům.

Bowles spolu s jihokorejským kolegou Jung-Kyoo Choiem ale zkombinovali archeologické nálezy s vlastním evolučním modelem a došli k tomu, že lidé si museli „svůj“ vs. „cizí“ vs. „kolektivní“ majetek osvojit už před počátkem zemědělství, nikoliv po něm. Řečeno terminologií videoher – Soukromý majetek byl nezbytnou technologií před vynalezeném Zemědělství. Proč?

Hlavně. Podle. Modelu.

Pralidí se na jejich způsob života už samože zeptat nemůžeme. Aspoň pokud neobjevíme, jak rozmrazit Ötziho a jiné pradávné mumie. Vše ale spadá k tomu, co vlastně donutilo naše předky k farmaření přistoupit. Bowlese a Choi argumentují, že podle jejich modelu nedává mnoho smyslu, aby se lidi jednoho dne rozhodli začít farmařit jen tak z plezíru.

To ostatně predikují i starší modely. Jedním ze scénářů vzniku neolitické revoluce je populační nárůst, kdy větší kvantum lidí jednoduše nestačilo na menší pastviny volně žijící zvěře. Jenže tohle neodpovídá logice šíření lidí po Zemi. Na nárůst populace nemůže dlouhodobě dojít před tím, než vznikne přebytek jídla. Leccos lze vysvětlit změnou klimatu (lovci-sběrači to dříve mohli mít snazší), ale to zase neodpovídá časovému rámci. Nástup zemědělství byl pozvolný, nebyl to důsledek prudké krize.

Známe to i z přírody, kdy jsou počty zvířat schopny se „samovolně regulovat“ jednoduše tím, že se neumějí uživit z dostupných zdrojů tak, aby někdo získal převahu. Více jídla se zpočátku skrze zemědělství také nezískalo. Naopak – první osady to měly notoricky těžké a došlo na pokles (zjevně dočasný) v produktivitě potravy.

Jako jedinou možnost, proč by bylo pro lovce-sběrače výhodnější přejít na pěstování kořínků a další neolitické srandy, vidí autoři právě snazší distribuci osobního majetku. Osobní majetek tedy musel existovat již před příchodem zemědělství a již lovci-sběrači nejspíše křápali po zádech ty členy osady, kteří jim sáhli na jejich střeženou sošku Věstonické venuše!

V praxi to mohlo vypadat tak, že parta pralidí si už před příchodem zemědělství střežila nejen kolektivní, ale i své vlastní zásoby jídla, oštěpů nebo příbytků. Ale kooperativní povaha lovu a nutnost se stěhovat tomuto stavu příliš nepřála. Když se tedy objevila možnost, jak na jediném místě získávat jídlo alternativně (zemědělství), bylo to čistě z hlediska soužití možná dostatečně silnou vábničkou na to, aby po ní dávné kultury skočily.


Doufám, že vám kontextová reklama prodává něco do osobního majetku. 

Byt klidnější koleji

Nutno tradičně zmínit, že jde o výstup z teoretického modelu. Ani Bowles, ani Choi necestovali strojem času nazpět. Jejich model ale odpovídá archeologickým nálezům – a je objektivním faktem, že si prostě špatně představujeme onen přerod z paleolitu do neolitu, když víme, že pro první generace bylo jídla méně. A to byť víme, že neolitická revoluce byla spíše pozvolnou evolucí, než překotnou změnou.

Situace je o to složitější, že známe moderní komunity lovců-sběračů, kteří by na rébus teoreticky mohli znát odpověď. A soukromé vlastnictví u nich není zrovna masivně rozšířené. Jenže opět plat, že nejde o stejné komunity jako před 10 a více tisíci lety. Navíc jde typicky o komunity, které jsou v kontrastu s moderní společností anebo naopak v záměrné protektivní izolaci. Takže lze říct, že na jedny z nich už má ona společnost vliv, anebo se nám naopak špatně studují.

Téma je tak samože stále otevřeno různým interpretacím. Bylo by zajímavé pro onen model hledat víc důkazů v reálných sídlištích. Je ale zřejmě stále výrazněji možné, že touha po jistém osobním majetku je zkrátka zakořeněná v lidech víc, než by si starší hypotézy přály. Že možná „mít kousek toho svého“ bylo běžné i u lovců-sběračů. Byť to samozřejmě neodpovídá konceptu vlastnění dnes.

Teď z toho tedy – pokud trochu možno – nic neusuzujte dle své politické orientace. Ne snad, že by hledání prototypálního chování člověka nemělo svůj praktický přesah. Ale v drtivé většině debat o politice je éra přerodu paleolitu na neolit jaksi zcela mimo dnešní kontext…

S porcí nadsázky lze ovšem zřejmě říct, že Homo sapiens si možná prošel podobným vývojem jako typický vysokoškolský student! Po nějaký čas je fajn žít v komunitě, kde je kečup a pivo všech, kdo projde kolem lednice. Po čase je to však stále víc a víc frustrující, a pro své vlastní nervy, i nervy svých přátel, je nakonec výhodnější přestěhovat se o kus vedle. Jak ostatně řekl klasik, dobré ploty dělají dobré přátele.

[LL]

Když už jsme v té historii, taky pohřbívání u Seveřanů bylo trochu jinak, než známe z fikce:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze