Laserové mapování odhalilo ruiny zapomenutého hlavního města Khmerů

TLDR verze: Mapování pomocí LIDARu napomohlo detailně odhalit někdejší město Khmerů. Tušíme dokonce i to, proč jej opustili i Khmerové sami! Studie tu.

Ztracená civilizace

Lasery – v běžném životě máme tendenci je vnímat leda tak jako udělátka, kterými Darth Vader ničí planety, realita však nemůže být opačnější! Lasery pomáhají v myriádě oborů. Od medicíny přes experimenty s hmotou či komunikaci až po archeologii. Ne snad, že by hrdinní hrobokopové vyměnili krumpáče za laserové krumpáče. Namísto toho však v jejich studiu minulosti civilizace může pomoct mapování skrze LIDAR!

O LIDARu nepíšu poprvé (a jiste ani naposledy). Naposledy loni jsme se tu měli mapování mayských ruin pomocí LIDARu, který prokoukne hustou vegetaci střední Ameriky a může určit jak obecné charakteristiky sídliště (počet budov a tak), tak i vytyčit body zájmu pro terénní průzkum (krumpáče). Nyní přišli s něčím podobným, ale na jiném kontinentu, vědátoři z Francouzského institutu asijských studií (alias ASARA) a kambodžského institutu Angkor Archaeological Park. S pomocí LIDARu totiž „odhalili“ rozsah víc jak tisíciletí staré khmerské aglomerace.

Ani o Khmerech nepíšu prvně. Na této ztracené říši jihovýchodní Asie je pozoruhodné už jen to, jak málo se o ní píše. Přitom snesou srovnání s těmi nejzajímavějšími pozapomenutými kulturami. Velmi zajímavá je třeba starší letošní studie o poooomalém kolapsu hlavního města Khmerské říše jménem Angkor. To na konci šestisetleté vlády ke konci 15. století pustlo tak pomalu, že místní si nejspíše ani nevšímali, že jejich impérium kolabuje.

Nynější mapování však nevykreslilo slavný Angkor Vat, ale starší hlavní khmerské město z 8. až 9. století jménem Mahendraparvata. Angkor, rozkládající se asi 40 kilometrů jižněji, převzal roli hlavního města až později, dost možná z toho důvodu, že jej Khmerové uměli daleko lépe vyslovit. Anebo že by nám nejnovější mapování naznačovalo jiný důvod přesunu sídla khmerské vladařské moci?

Nikoliv poprvé – ale poprvé pořádně

Bé je správně! Pojďme ale postupně. Nejnovější práce z dílny ASARA se sice dušuje, že „odhalila lokaci“ Mahendraparvaty, ale ve skutečnosti to není tak úplně pravda. O přibližném umístění „ztraceného“ města se vědělo po desetiletí. Archeologické práce jsou však v džungli obzvláště nepříjemné, a zde to platilo trojnásob – do konce 90. let totiž lokaci Mahendraparvaty okupovali partyzáni Rudých Khmerů, vedle nichž by zažil horké chvilky i Indiana Jones. Ostatně, na Google Maps se na dané místo můžete podívat sami. Napište mi pak, jestli na leteckých snímcích rozeznáváte víc než jen strom, strom anebo strom.

S jejich koncem ale problémy pro hrobokopy neskončily. Dodnes je zřejmě v oblasti určité množství nášlapných min a dalších pastí, které nám všem dávaly pokouřit už ve Vietcongu, natož pak při vědecké činnosti. Již od roku 2012 však francouzský tým Jean-Baptiste Chevance a Damiana Evanse ale právě s pomocí LIDARu provedl přesnější lokalizování centra města.



Doufám, že vám teď kontextová reklama nabízí dovolenou v Kambodži.

Nynější práce přichází opět z dílny obou autorů „znovuobjevení“ Magendraparvaty z roku 2012 a toliko do finále dokončuje kartografické snahy zahájené již před sedmi lety. Oproti méně přesným skenům z roku 2012 je novější várka mnohem přesnější. Prozkoumává ve 3D záznamu oblast 40 až 50 čtverečních kilometrů obsahující tisice potenciálních staveb a archeologických předmětů zájmu. Některé z LIDARových struktur již navíc potvrdily i pozemní vykopávky – takže nejde jenom o mapovací, ale i pozemní studii!

Mapování předně potvrdilo starší předpoklad, že Mahendraparvata byl postaven již před Angkorem, ale navíc odhalilo i cosi nového a překvapivé. Zdá se totiž, že Mahedraparvata bylo největší plánovaně navržené khmerské město, dokonce větší než plánované části Angkor! Ale tím nekončíme.

Archeologie rychlostí světla!

Existence rozsáhlého palácového areálu a souvisejících staveb nejenže dále podporuje (de facto dříve neprokázaný) předpoklad o umístění hlavního sídla khmerské moci. Co naopak nebylo nalezeno, byly stavby zemědělského rázu. I proto okolí města rovněž indikuje, proč se vladaři nakonec museli vystěhovat do Angkoru. Důvodem bylo zřejmě dílem ono rozplánování města dopředu.

Mapování totiž také odhalilo zbytky velkého vodohospodářského systému, který sestával z přehrady a nedokončené umělé nádrže. Právě to, že nebylo zásobování města vodou – potažmo rozvinutější zemědělství a zásobování potravou – nikdy dokončeno, naznačuje, že oblast nebyla s to zásobovat rozsáhlý dvůr dostatkem potravy. Takže se stěhovalo do Angkoru, který byl díky nižšímu položení a okolním záplavovým oblastem (rejže) výhodnější.

Snad nám další ohledání kapitolu, který opustili jeho obyvatelé (nebo alespoň majorita z nich) dobrovolně, napoví víc o fascinujícím příběhu Khmerské říše – a dokreslí i obrázek o tom, jak probíhal její vzestup i pád. Nové archeologické metody v tom můžou natolik užitečné, až musím opět připomenout, že zlatý věk archeologie nás možná teprve čeká! A tentokrát bude mít průzkum i díky laserům doslova rychlost světla!

[LL]

Video verzi článku můžete najít i na mém kanálu tuna. Sice jste si to už přečetli, ale třeba to můžete poslat nějakým analfabetům:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze