Autonomní bagry by na Měsíci mohly pomoct s kolonií, plánuje je NASA a Caterpillar

TLDR verze: Oba subjekty oznámily partnerství ve vývoji polo a autonomní techniky pro mimozemské užití. Oznámení zde.

Tatra nezná bratra

Když jsem byl ještě malá pre-vědátorská larva, z níž se teprve mnohem později vyloupl krásný Vědátor, častokrát mne v dětství fascinovaly užitkové stroje. Bagry, traktory, kombajny, prostě všechny ty Velké a Mocné Mašiny. Posedět si u táty na klíně a zkusit si v pauze ovládání celého toho kolosu, to byl malý svátek! Zdá se ale, že dětičky kosmonautů na Měsíci či Marsu se jednou budou bez podobné kratochvíle muset obejít!

Společnost Caterpillar, známý producent stavební i dopravní techniky, totiž oznámila partnerství s NASA. V jeho rámci by měl proběhnout velmi předběžný vývoj autonomní či poloautonomní stavební techniky pro lunární a časem zřejmě i marsovské použití. Reálně jsou kontury spolupráce spíše nejasné. Caterpillar je zřejmě zveřejnil primárně ve snaze zvýšit svou hodnotu. Avšak i tak se zdá, že by spolupráce mohla snad v horizontu let přinést praktický výsledek, doufat můžeme třeba v pozemský demonstrátor.

Proč je i takový marginální pokrok vlastně významný? Ještě dva roky nazpět NASA (sama či skrze kontraktory) pro své pilotované mise za pozemskou orbitu vyvíjela jedinou loď. Totiž modul Orion, který při nejlepší vůli působí jako modernizovaná verze velitelské lodi Apollo (dílem navíc bez servisní sekce). Orion měl létat na zádech nosiče SLS. Jak Orion, tak i SLS, jsou ovšem brutálně opožděné. Pokud agentura měla v další dekádě reálně létat i jinak než na Mezinárodní kosmickou stanici, potřebovala by mnohem více hardwaru. Který nevznikal.

Přistávací moduly, moduly pro dlouhodobý let, ale i servisní sekce anebo právě autonomní stavební rovery. V posledním roce se však leccos na tomto poli změnilo. I pokud si vyškrtneme Muskovu loď Starship (protože prostě nevíme, jak to s ní dopadne), NASA má rozjetých několik kontraktů na přistávací mašiny i lunární orbitální stanici Gateway. A nyní si můžeme dokonce představovat i to, jak budou vypadat aktualizované dětské pohádky ze stavebního prostředí za 30 let!

Mírný pokrok

Caterpillar by mohl doplnit reálný příklad (polo)autonomního povrchového stroje pro cizí planety. I kdyby ven vydal jen plán takové mašiny, v kontrastu s nicneděláním minulých let jde zkrátka pořád o posun vstříc růžové budoucnosti!

Jiných reálných výzkumů podobných stavebních mašin je totiž poskrovnu. Evropská kosmická agentura třeba už dlouhé roky (letos sedmým rokem) mluví o ambicích vybudování lunární povrchové základny. Tu by měli z regolitu postavit a vytisknout stroje. V reálu je ale jejich vývoj táhlý jako turecký med vytáhnutý z mrazničky. A i pozitivní příklady pokroku jsou vcelku „meh“. Němci by například v roce 2021 na Měsíc rádi vyslali soukromý rover a otestovali na něm 3D tisk z regolitu. Jenže daný projekt je momentálně v bankrotu


Doufám, že vám teď kontextová reklama nabízí nějaké rychlé „půjčky“.

Ačkoliv tak sice nynější oznámení Caterpillar nelze brát jako obří posun vstříc novým lunárním mašinám, může jít přesto o počátek krásného přátelství. Čas kosmického věku se, alespoň co by se za nehet vešlo, opět alespoň trochu posunul vstříc kýženém výsledku. A samořídící bagry i mašiny obecně by navíc nemusely najít roli jenom na Luně, ale i Teřře!

To je vlastně dle reportáže CBS skoro to hlavní, o co se Cat snaží. Již dnes má společnost jistý úspěch s autonomními náklaďáky pro masivní povrchovou těžbu. Což jsou takové ty žluté kolosy, které asi znáte z dokumentů o plundrování přírody. Pokud by však firma za státní peníze dovedla autonomní stavební techniku zlepšit, byl by to z jejího pohledu určitě lepší výsledek.

 

Samořízený truck Cat, stroj: CBS/Caterpillar

Konec velké epochy

Očekávat asi nebude možné hned zrovna ty bagry. Ale samostatně pojíždějící náklaďáky či jiné harvestery by mohly zrovna tak na Měsíci prosévat regolit, jako na Zemi sbírat pšenici. A nakonec i na ty stavební bagry by mohlo v horizontu dekád dojít. Cena stavění by se tak mohla rapidně snížit. A na počátku toho všeho by, ironií osudu, mohl být Měsíc.

Jasně, je to optimistické jako páteční odpoledne. Zároveň ovšem platí, že stavební sektor byl stran možností autonomie doposud spíše přehlížený. O samořízení u osobních vozidel se toho napsalo mnoho – často včetně toho, že může přijít ve velkém nejdříve po roce 2030, možná až kolem roku 2050. O něco méně, ale přesto stále hodně, se napsalo i o příslibu samořízených kamionů. Ale samořízené stavební stroje, to je další potenciální obří změna, jejíž rozměr teprve začínáme tušit.

Bude to konec velké epochy, až někdy za pár dekád přestanou dětičky sedět tátům v bagru na klíně a hrát si s páčkama. Ale stejně tak asi vnímali století nazpět i pomalý konec toho, kdy předešlé generace dětiček pomáhaly kočírovat koňský povoz!

[LL]

A když už jsme u toho Měsíce, prosvištěte si implikace současného závodu o něj:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze