Indický lunární modul nakonec na Měsíci skutečně přistál, ale tvrdě

TLDR verze: Indický modul Vikram, který spadl na Měsíc, možná nespadl tak tvrdě! Šance na to, že se s ním podaří navázat spojení, ale není velká. Oznámení tu.

Štěstí v neštěstí?

Nestává se příliš často, aby havárie mise v kosmickém programu měla delší trvání než jen délku fráze „Ou“. Robotické mise může zhatit jediná chyba v kódu nebo vada na materiálu trysky. Statisíce či miliony kiláků od Země prostě na palubě takového stroje nemá kdo vytáhnout hever a problém opravit.

A i kdyby ano, pro problémy typicky dochází v kritické fázi mise – při přistání nebo brzdění pro zachycení gravitací, kdy by na opravdu nebyl čas ani u pilotovaných misí. Nakonec, i ty havárie lidských misí měly málokdy delší trvání než jen délku fráze „Houstone, máme problém“. Zrovna Apollo 13 je výjimkou – ale posádky Sojuzu 1, Sojuzu 11, Challenegeru a Columbie svědčí o tom, že jakmile se v kosmonautice něco jednou podělá, je to obvykle podělaný nadobro.

Možná se však zdá, že zrovna indický modul Vikram z mise Čandraján 2 se zapíše do dějin jako dílčí výjimka z pravidla! Indická sonda na Měsíci, která se v noci z pátku na sobotu našeho času snažila přistát na jeho povrchu, ale krátce před přistáním s ní byl ztracen kontakt, působila jako další smolař v duchu izraelského Berešitu. Jenže se kupí informace o tom, že Vikram mohl přistání opravdu přežít! Alespoň trochu…

Na zvěsti o tom, že místo přistání Vikramu vyfotily orbitální sondy ESA, a podle snímků modul dosedl v pořádku, už o víkendu upozornili kejmové z Kosmonautix. Nyní ale i šéf indické kosmické agentury ISRO, Kajlasavadivu Sivan, sdělil tisku, že Vikram objevili. Bohužel je to však dobrá zpráva jenom napůl. Zatímco o víkendu se totiž ještě spekulovalo o tom, že Vikram mohl přežít přistání a jenom se mu rozbila anténa, Kajlasavadivovo vyjádření mluví o „tvrdém přistání“.

Ani neúspěch, ani úspěch

Zdá se tak, že zvrat v zápletce Vikramu je sice jenom částečný, ale pořád nějaký. Pátečně-sobotní zprávy o selhání přistání jsou stále pravdivé. Vikram měl být schopný autonomního sestupu. Tvrdé přistání naznačuje, že modul z nějakého důvodu (ať už hardwarový nebo softwarová chyba) na povrch ovšem pořád žuchnul. Sice furt pomaleji, než moje pokusy v Kerbalovi, takže je to dílčí úspěch, ale pořád nedostatečně. Jenom v rozbité anténě to zjevně nebylo.

ISRO se nyní bude snažit 14 dnů navázat s Vikramem spojení. A ačkoliv možná ještě máte v živé paměti zázračný úspěch podobné snahy spojit se se ztracenou sondou – totiž evropským landerem Philae jenom pár let zpátky . Charakter selhání Vikramu dobrému konci mise Čandrajánu 2 nesvědčí. I když bych to těm indickým ďáblům strašně moc přál!


Doufám, že vám teď kontextová reklama doporučuje nějaké indické bistro. 

Kdyby se podařilo s Vikramem přece jenom spojení navázat, byl by to fascinující testament fortelnosti sondy! A musel bych upravovat titulky, protože pak by se Indie skutečně stala čtvrtou zemí světa, která přistála na Měsíci! Ale ani dílčí úspěch v podobě „tvrdého přistání“ není zase tak špatná věc. Selhání ke kosmickému programu patří stejně jako k životu.

Indové se už nechali slyšet, že Vikram otestoval mnohé komponenty nutné pro další mise, takže se o lunární přistání zjevně pokusů znovu. Nakonec, i když se spojení s Vikramem (možná?) už nepodaří navázat, charakter nepřistání může napomoct při vyšetřování toho, co se během mise podělalo – a tak může inspirovat i budoucí nápravu. Další indická sonda na Měsíci tak snad stane co nevidět!

[LL]

Bez nehod by nebylo pokroku – a to platí i pro SpaceX:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze