TLDR verze: S nejnovější zásobovací misí na ISS dorazil ruský robot. Moc se tu neohřeje, jeho mise ani není první cestou robota na stanici. Přesto má v celkovém kontextu svůj smysl. Přenos ze startu zde. 

Od Terminátora k pomocníkovi

O misích posádek na palubu Mezinárodní kosmické stanice většinou příliš nepíšu. Pokud totiž na ISS zrovna neřádí maniak s vrtačkou nebo nedojde na selhání při startu – co se obojí stalo vloni – běžné zásobování stanice lidmi je tak nějak rutinou. Navíc tyto mise lépe pokryjí kolegové z Kosmonautix. Pokud jsou však lidské mise už standardem, zásobovací nepilotované mise jsou v zajímavosti ještě níže…

A přece tenhle týden musím učinit výjimku! Nejvíce totiž ISS zaujme, když s tu zkouší něco nového. A na palubě dnešní mise Sojuz MS-14 (vynesené novou verzí rakety Sojuz 2-1A) je jediným členem posádky robot Skybot F-850 alias F.E.D.O.R. (Final Experimental Demonstration Object Research) alias počeštěně… Fjodor. Téhle mašiny jste si možná všimli v minulosti. Fjodor dříve zvaný také Avatar je vyvíjený pod záštitou ruského Ministerstva zvláštních událostí a vzbudil pozornost dva roky nazpět. Tehdy se totiž objevil video, kdy byl stroj… naučen střílet ostrýma z kvérů. Což pak museli potentáti vysvětlovat s tím, že „rozhodně nestaví Terminátora“. Tak OK.

Skybot F-850 je verzí robota pro použití v kosmu a na palubě ISS má strávil týden a půl. Do určité míry jde o PR akci, spojenou i s vlídnějším přejmenováním… Fjodorátor má však být schopen jak činnosti na dálkové ovládání, tak i jisté míry autonomních operací. Podobné mašiny by mohly být páteří budoucí kolonizace kosmu. Ostrý test na oběžné dráze tedy rozhodně bude zajímavý. Byť od něho nelze očekávat o moc víc, než jen sérii zajímavých snímků.

Robotický let na ISS dnes každopádně nezaujal jenom mne, ale objevil se i v titulcích větších médií – občas jako „první kosmický robot“. Fjodorátor ovšem rozhodně není první robotická mašina, která se podívala na palubu Mezinárodní kosmické stanice. A to, že minulé pokusy podobného typu nedopadly nejlépe, naznačuje, že nejspíše nebude ani mašinou poslední.

Roboti jako lidé

Zřejmě nejznámějším plechounem, kterému můžeme říkat „robot“ v tradičním smyslu slova je nejspíše Robonaut2 z dílny NASA. Automatizované je v kosmu nicméně leccos, ale to bychom za robota mohli považovat i celou ISS, že. Robonauti jsou ve vývoji od roku 2002.

Jejich smysl je vytvořit stroje, které by mohly užívat hardware a postupy i pro lidské astronauty. Robonauti tak mají vrchní část trupu identickou jako člověk, ve vývoji je i hardware spodní části (tím myslím nohy, prasáci).

Druhý Robonaut se podíval na stanici už v roce 2011 ještě na palubě raketoplánu Discovery při jeho poslední misi. Postupně byl všelijak upravován a dočkal se dokonce i možnosti výstupu do kosmického prostoru. Nakonec se ale loni na jaře vrátil na Zemi – a to ačkoliv původně měl v kosmu zůstat natrvalo. Jeho stroj prý bude inspirovat nástupce, ti však zatím oznámeni nebyli. Tak OK.

Roboti jako nástroje AI

Na palubu ISS se však už podíval i mnohem bizarnější stroj – schválně zkuste hádat, odkud pochází? Ano, tipnuli jste správně. Je to Japonsko! Robůtek Kirobo je označován „první robotický astronaut“, na stanici se podíval v roce 2013. Kirobo ale vypadá, jako kdyby utekl z anime, a na výšku má jenom 13 centimetrů. Spíše než o stroj na způsob Robonautů, kteří by jednou vážně mohli pomáhat s konstrukcí budoucích základen, je tak Kirobo spíše asistenční systém. Drží tak třeba rekord v konverzaci stroje a člověka. Dalo by se říct, že jeho práci by zastal i trochu upravený smartphone – kdyby se totéž později nestalo skutečností.

V loňském roce se totiž na ISS podíval robot CIMON z dílny Airbusu. Ten nemá naopak vůbec humanoidní tělo a je zamýšlet spíše jako „periferie“ umělé inteligence. Zatímco HAL 9000 ve Vesmírné odysei měl všude svoje čidla, CIMON naznačuje, že budoucí umělé inteligence pro vesmírné užití budou po lodi poletovat.

Ani CIMON však není prvním nápadem téhož druhu. V roce 2017 na palubu dorazila i podobná dálkově ovládaná kamera Int-Ball opět z dílny Japonců. Int-Ball sice nebyl poháněn strojovým učením, ale rozhodně by k podobné aplikaci mohl být přizpůsoben, že ano.

Robotická budoucnost

Lze říct, že žádná z podobných mašin rozhodně nezměnila ISS nějakým zásadním způsobem – ani nevedla k tomu, že „za rok budou startovat tam nahoru jenom humanoidní roboti“. Například test Robonauta2 byl (co lze soudit nyní) spíše zklamáním. Bylo by ale chybou vnímat dílčí neúspěchy starších kosmických robotů jako důkaz neprůchodnosti nápadu. Ve vědě není špatných rozhodnutí – i pokusy, které nevyjdou, buď ukazují „kudy ne“ anebo dávají materiál na další zlepšování. Pokus, omyl, náprava.

Ruský Fjodorátor tak může být podobným mírným pokrokem v mezích zákona. Jeho (pravděpodobné) zklamání bychom se neměli smát příliš, ale zrovna tak nemá smysl jeho misi ani nafukovat. Právě Fjoroři, Robonauti, CIMONi a další mašiny ale pomalu dláždí cestu vstříc snad-prakticky-použitelnějším kosmickým mašinám. A skrze jejich vývoj možná i k mašinám použitelným na Zemi.

Jenže zatímco na naší planetě si nejspíše s manuální prací lidí ještě nějaký čas vystačíme, ve vesmíru budou roboti naprosto esenciální. Pokud nechcete při budování jediné stanice živit desítky či stovky kosmozedníků, bude třeba jejich roli zastat robotikou. A dopravovat kosmické dělníky tam nahoru ve velkém, to by všechny plánované pilotované programy extrémně prodražilo.

Roboti jsou tedy klíčovou součástí naší kosmické budoucnosti – a dílčí kapitola těchto dějin zítřka se tak napsala i při jednom ruském zásobovacím startu dnes.

[LL]

Dnešní start u Kosmonautixů kdyžtak tuna:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!