Mimozemské mikroby bychom mohli analyzovat, aniž bychom se jich dotkli

TLDR verze: NASA a spol vyvinula přístroj, který je schopný plně automatické analýzy mikrobiální RNA. Mohli bychom díky němu analyzovat mimozemské mikroby stejně jako ty pozemské. Studie tu.

Pozor: kouše

Zkoumat exaterestriální život je kumšt, i když jaksi ještě vůbec nevíme, jestli existuje. Jediné známé bytosti ve vesmíru, které mohly zvládnout ufony najít (tj.: lidi), jsou totiž samy mikroživotem obaleny jako ve strouhance. Z toho nutně vyplývá otázka, že pokud bychom nějaký život „tam venku“ skutečně objevili, je to skutečně mimozemský život, nebo jenom černý pasažér astronauta?

Vzhledem k tomu, že mikroby obalených opic se ještě po vesmíru moc neprocházelo, dává nám to jistou šanci. Proby a sondy, které do vesmíru posíláme, totiž na rozdíl od astronautských střev mohou před startem projít krutou sterilizací (radiace, UV, chemikálie…). Ale co když opravdu něco objevíme? Jaký by byl postup?

Navíc je tu nejen obava z „false positive“ výsledků, ale i opačné kontaminace. Jasně, idea, že nás ufonské mikroby budou zabíjet, je trochu předčasná. Nejčastěji ji známe ze sci-fi. Akorát, že to taky není úplně pravda. Za pár dnů si připomeneme historický let Apolla 11. Je proto dobré rovněž připomenout, že Neil, Buzz a Míša po přistání na Zemi prošli pár týdny karantény, aby se zcela vyloučilo, že sebou přitáhnou i mimozemské patogeny. Tohle je něco, co NASA brala zjevně dost vážně.

Co tedy při našem hledání mikroKvejgárů dělat lépe? Většina biologických pokusů v současné době (až na čestné výjimky) vyžaduje, aby je vykonával člověk. Spolupráce mezi NASA, Kalifornskou univerzitou a soukromou firmou nicméně umožnila značný skok kupředu! Vědátoři pod vedením Kianooshe Peyvana přišli s metodou, která umožňuje analyzovat mikrobiální život komplet na dálku a automaticky!


RNA mixér

Takzvaný GEMM nástroj dokáže (extraterestriálního) potenciální mimozemské mikroby vcucnout, zlyzovat (zničit; přece jste nečekali, že by se taková mim-pozemská invaze obešla bez násilí?) a z kaše po mikrobovi vytáhnout zajímavé molekuly. Ty pak pošle na tzv. array, kde se molekuly (RNA) přilípnou ke své komplementární molekule – jakých je na arrayi miliardy a miliardy. Přístroj pak elektrochemicky detekuje, kde došlo k připojení molekuly. Vzhledem ke známé pozici a sekvenci komplementárních molekul na arrayi se pak dozvíme, jaká je sekvence molekul v mimozemském mikrobovi!

A proč RNA? RNA, na rozdíl od DNA, odpovídá genům, které jsou v mikrobovi v dané chvíli aktivní. Dozvěděli bychom se tak třeba, jaké geny mikrob potřebuje, aby přežil ve vesmírném prostředí, a mohli bychom také nahlédnout do jeho metabolických „útrob“!

Metoda jako taková není samozřejmě bez much. Za prvé a nejdůležitější, předpokládá, že mimozemský mikrob bude alespoň ve velmi základních, genetických obrysech odpovídat zemskému. Což, vzhledem k nálezu aminokyselin na kometách a jednoduché syntéze nukleotidů by nemusel být až tak nereálný předpoklad. Ale stejně.

Za druhé, array pravděpodobně nepokryje ÚPLNĚ všechny RNA, co se v mikrobovi šustnou. A i mírná chemická odchylka od „normální“ RNA by přístroji značně znepříjemnila funkčnost. Takže by pak hrozilo, že by kosmonauti museli na mimozemské mikroby sahat holýma prstama, což, jak víme, ve fikci vede jenom k mrzení…

Dvojí využití

Suma sumárum, GEMM byl sice stvořen pro extraterestriální život, zatím by ale mohl zkoumat hlavně „uprchlíky“ z naší planety. Což o to, ani tohle není výzkum k zahození! Vzhledem k existenci odolných mrch, jako je můj oblíbenec Deinococcus radiodurans, který si chilluje v jaderných reaktorech, nebo želvušek, které by vyhubilo až vypaření oceánů a odstranění atmosféry, není vyloučeno, že to nějakou z nich neodválo kousek za humny.

Ono i vědět o konkurenci pro astronauty druhu Homo sapiens by bylo krutě zajímavé! Pokud se GEMM stane standardní výbavou budoucích misí dále od Země už jako diagnostická mašina, zvýší se šance, že skrze něj občas projde i náhodný vzorek z venku. Nejenže tak možná zlepšíme podmínky posádek, ale navíc zvýšíme i šanci na detekci mikropotvor, které určitě už čekají, aby vám nakladly do hrudníku vajíčka!

[TL]

A když už jsem u těch ufonů… Připomeňme si, proč nás „zklamala“ i Oumojamoja. 

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze