Měli jsme život na Marsu po celou dobu na očích? Zatím nelze říct jistě

TLDR verze: Na Marsu je možná život přítomný ve velkém a to i dnes. Nějak tak lze shrnout novou astrobiologickou studii, která prozkoumávala fotografie z marťanských sond. Před oslavou z objevu života je ale třeba dodat, že její metodologie mnohdy nefunguje ani na Zemi (studie tu). #demýtizace

ŠOK pro tento týden!

Vědátoři objevili na Marsu komplexní život!“ právě takové i makové titulky se v posledních dnech objevily v nej(h)různějších médiích. Skutečnost, že ještě nekolonizovaly i český internet, přikládám aktuální Nekonečné tryzně. Kdo si však dohledá zdroje daných šokanterií, neobjeví ufologické konspirace, ale poměrně detailní vědecký článek v Journal of Astrobiology. Který, byť poněkud méně šokantně, skutečně tvrdí, že možná našel stopy marťanského života. Jak to tedy je?

Práce Gabriela Josepha et al. si posvítila na sadu fotografií z povrchových sond. Nalezla na ní útvary, které připomínají různé jednoduché formy života známé ze Země. Čtyři nezávislí vyšetřovatelé v práci uvedli, že by dle snímků na Marsu mohly momentálně být přítomné houby a lišejníky. Pátý sdělil, že by útvary mohly být koloniemi sinic. Na jedné fotce před/po je vidět jakoby cosi rostlo na roveru. V jiné zmíněné práci se podobně statisticky významná majorita ze 70 odborníků po zkoumání marťanských pohlednic shodla, že zdejší útvary můžou být znakem kolonizace hub podobných pýchavkám, anebo lišejníky.

To mi teď nikdo nehacknul účet – jde o přímou citaci z inkriminované práce.

Ilustrační foto (real shit fota ze studie níže…)!
Stroj: Marťan/20th Century Fox

Na první pohled je samozřejmě trochu podezřelé, že by Mars měly kolonizovat pozemské organismy. Je ale rozhodně objektivním faktem i zdejší tvrzení, že marťanský život mohl být také přinesen ze Země. Nebyla k tomu třeba nutně naše technika, vesmír si vystačí i s vlastními meziplanetárními výpravami. Například s meteority, jako je slavný ALH84001.

Znamená to vše, že jsme tento týden – proboha – našli život na Marsu? Probral jsem téma s bioložkou a popularizátorkou (a spisovatelkou) Julií Novákovou, která se astrobiologii věnuje profesně. Autoři velmi pěkně shrnují nepřímé důkazy pro život na Marsu. Vždy ale správně zdůrazňují, že jde vždy pouze o dohady podpořené snímky z marsovských sond. Zejména dnes již nefunkční Opportunity. Zmiňují přitom, že existují i jiná vysvětlení toho, jaký neživý bordel by na snímcích také mohl být…

Nicméně, posuďte sami, že to vypadá trochu divně!

Smaženice na Marsu

Ještě však nepanikařme! Vezměme si například nejprominentnější „podezřelé“ snímky jakýchsi „hlaviček hub“. Z nich to skoro vypadá, že na Marsu není život přítomný jako neviditelná parta mikroorganismů v půdě, ale producíruje se davově nestydatě na denním světle! Jeden chce skoro obléct gumáky a skafandr, drapnout košík a vyrazit si natrhat materiál na večerní smaženici! Vědátoři studie přitom vypichují, že morfologicky skutečně může jít o druh hub – stejně tak může ale jít i o zrna hematitu. A ty, věru není doporučeno rvát do friťáku ani trávícího ústrojí. Podobně je tomu i v případě dalších nálezů studie.

Často je také citována studie Joseph 2016. V té dvě skupiny odborníků hodnotily právě snímky z Marsu a posuzovaly útvary podobné životu. Její metodologie je ale deklarovaně založená na odborném odhadu. Abychom dokázali říci, zda na fotografiích vidíme abiotické struktury nebo známky života, musíme mít více nezávislých skupin důkazů. Například údaje o detailním chemickém složení daných struktur.

Ostatně na (a)biotickém původu fosilních mikrostruktur se odborníci neshodnou ani u možných nejstarších stop života na Zemi. Víme, že něco vytvořilo mikroskopické stopy ve starých nerostech. Ale mohly to být jak první mikroorganismy, tak i projevy anorganické chemie.

Na základě právě vydané review rozhodně nemůžeme prohlásit, že na Marsu existuje či existoval život. Práce však vědátorům a vědátorkám poskytuje pěkný přehled o záležitostech k budoucímu přezkoumání lepšími vědeckými přístroji!

„Mimochodem, dřívější příspěvek Bianciardiho, jednoho z autorů studie, jsem slyšela na EPSC 2014, a dočkal se všeobecně poněkud rozpačitého přijetí,“ dodala ještě Julie Nováková, „Metodám analýzy fraktálních struktur na obrázcích málokdo z publika pořádně rozuměl, ale shodovali jsme se, že podobný čistě vizuální důkaz (ne)pravidelných mikrostruktur v hornině rozhodně nestačí k odvážným tvrzením.“

I takhle může vypadat potenciální dávný život – stejně jako ale i neživot. Foto z Grónska.
Stroj: Abigail Allwood et al.

Tak trochu tipsport

V součtu tak platí, že nynější práce je sice pozoruhodná, titulky vyvolávající PANIKU si však rozhodně nezaslouží. Její úkazy jsou strašně těžce dokázatelné i u pozemských hornin s doplňujícími daty, natož z pouhých fotografií z Marsu…

„Na astrobiologickém meetingu v Tallbergu kdysi jeden vědec promítal fotky (ze Země) a nechal nás hádat, zda jsou zobrazené struktury (a)biotického původu. Často jsme se netrefili…“

Nová data mají přinést chystané rovery Rosalind Franklid (ESA ExoMars 2020) a NASA Mars 2020, které, jak jste asi odtušili z datování, vyrazí na svou invazi k Rudé planetě již příští rok. Moc na marťanskou smaženici sice nesázím… Snad ale bude dobře, když si sebou rovery *pro jistotu* vezmou i proutěný košík!

[JN, LL]

O Marsu jsem pokecal i z hlediska vulkanismu:
Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, která připravuje přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze