Archeologové ve Švédsku našli dva pohřby na lodích, první po padesáti letech

TLDR verze: Švédští archeologové našli ve známé lokalitě Gamla Uppsala dva pohřby na lodích. Naposledy byl přitom ve Švédsku podobný vikinský pohřeb objeven už před padesáti lety. Oznámení tuna

Jako začátek vtipu

Přijdou takhle pes, kůň a Viking do Valhally, rozhlédnou se po narvané síni a zkonstatují: „Tak v tomhle lokále budeme čekat celou věčnost.“ Takhle nějak by mohl znít suchý vtip založený na nedávném pozoruhodném objevu švédských archeologátorů. Těm se podařilo víceméně náhodou natrefit na dva pohřby na lodích, z nichž jeden obsahoval vedle lidských pozůstatků také kostru psa a koně. Informuje o tom archeologická společnost Arkeologerna na svém webu.

Filmy a seriály nám vtiskly představu toho, že vikinský pohřeb na lodi je pro Vikingy cosi skoro až běžného. Přitom v nálezech jsou zastoupeny jen málo, což je pravděpodobně dáno nejen stavem výzkumu, ale i vzácností takové formy pohřbívání. Ze Švédska je známo jen deset pohřbů na lodi, z nichž navíc žádný nebyl nalezen v posledních 50 letech.

Jde tedy o mimořádný objev i z toho důvodu, že archeologové mají možnost aplikovat moderní metody na něco, co bylo naposledy kopáno ještě v dobách před počítači a širokým využitím přírodovědných a fyzikálních analýz.

Centrum Vikingů

Anton Seiler, ze soukromé archeologické společnosti Arkeologerna, která objev učinila, k tomu řekl, že takhle byla pohřbívána jen malá skupina lidí. Pohřby na lodích se objevují už na konci doby železné, na severu známé jako vendelská epocha (cca 550-880 n. l.) a v tzv. epoše vikinské (800-1050 n. l.), přičemž většina lidí tehdy byla pohřbívána žárově. Máme tedy patrně co dělat s pohřbem výjimečných osob. U pohřbeného muže byl již odhalen meč a kopí (archeologové si zatím nechávají tyto obrázky pro sebe), spolu se štítem a zdobeným hřebenem. Není tak těžké dedukovat, že pohřbený asi nepatřil zrovna mezi spodinu.

K objevu navíc došlo v lokalitě Gamla Uppsala, česky Stará Uppsala (mimochodem, v rámci rekonstrukce kostela). Srdce každého fanouška složitě učesaných Seveřanů při tomto názvu zaplesá, vždyť Gamla Uppsala je jedním z center vikinského světa! Jsou zde k nalezení mohyly jarlů a králů, kde se konal sněm thing a kde probíhala dokonce velká obětinová slavnost Dísablót – ne, to nejsou názvy z katalogu Ikea, to se jen snažím naznačit, že jde o skutečně významnou lokalitu.


Jak jsem už uvedl, jeden z pohřbů aktuální studie nebyl narušen, druhý bohužel ano – proto objev vznikl íceméně náhodou. Archeologové zkoumali mladší středověké a novověké zdi a všimli si, že jedna z nich cosi narušuje. Jaké bylo jejich překvapení, když zjistili, že je to je vikinská lodička na onen svět.

Mrtví na lodích nebývali zapalováni, proto lodní hroby často obsahují množství skvěle zachovalých milodarů, pokud tedy půdní podmínky zachování dovolí. Nejen vikinský pohřeb, ale i jiné pohřby u dalších kultur jsou tak, paradoxně, to nejlepší, co místní pro naše chápání jejich doby mohli udělat.

Podařilo se najít i části dřeva lodí a železných skob použitých při konstrukci. Jinak ale z celku zbyl jen negativní otisk, což je u organických materiálů běžné, netěšme se tedy na další loď z Osebergu či něco podobného. Ostatně, většina lodních pohřbů ani nemá rozměr drakkaru, jde spíše o relativně menší čluny. To ale na významu objevu nic nemění.

Starý vikinský pohřeb, nové vědecké metody

Na pořádné detaily si ale budeme muset počkat. Vše se prokopávalo mimořádně pečlivě, materiál se zpracovává a dělají se četné analýzy. V tuto chvíli tak vlastně archeologové ještě nemají jasné závěry: kdy přesně k pohřbu došlo, kdo a jakého věku byl asi na lodi pohřben a jaký je vzájemný vztah obou pohřbů. Jisté ale je, že tento unikátní objev bude zdrojem cenných informací.

Hezky to ilustruje archeologické heslo, které říká, že nejlepší výzkum je žádný výzkum. To neznamená adoraci lenosti, ale snahu zachovávat neohrožené lokality neprokopané!

Kdyby byly tyto lodě nalezeny před 50 lety, nikdo by se nezabýval tak detailním průzkumem pomocí nových metod. Tedy žádným odebíráním vzorků zbytků dřeva, snahou o získání nekontaminované DNA nebo pokusy o přírodovědné analýzy stroncia nebo uhlíku C14. Pokud by pohřby nebyly ohroženy probíhající rekonstrukcí, archeologové by je raději nechali příštím generacím, jejichž metody můžou být zase o řád dále.

Celé to ukazuje, že země ještě zdaleka nevydala všechna tajemství minulosti. A zároveň nás to varuje před přílišnou horlivostí v destruktivních archeologických metodách! No, a teď už se jen těším, až se onen nejnovější“ vikinský pohřeb detailněji prozkoumá. A až dozvím, kdo vlastně to na té lodičce s pejskem a koníkem do Valhally odplul!

[PZ]

Ostatně, v řadě způsobech dnes Vikingy vnímáme jinak, než jací doopravdy byli. 

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze