Jak víme, že pyramidy byly hrobky?

TLDR verze: s jistotou to nebudeme vědět nikdy (a-ha!), ale jejich evoluce, umístění, stavba i kultura nasvědčují tomu, že pyramidy prostě byly přerostlé rakve, nebo alespoň náhrobky. Text sepsala archeologicko-historická podjednotka.

Když umírat, tak spolu s tisíci dalšími!

Pyramidy jsou fascinující stavba, která jitří lidskou fantazii po generace. A nejspíše přesně z tohoto důvodu byly kdysi i postaveny. V egyptské společnosti posedlé posmrtným životem plnily úlohu cementování důvěry v systém. Že to zní divně? Inu, vzpomeňte si na katedrály, které měly ÚPLNĚ STEJNÝ význam (jenom v jiném posmrtném „kultu“, a jiném systému) a i ateisti do nich chodí obdivovat architekturu dodnes.

Samozřejmě, ne každý s touto interpretací souhlasí. Nejen mezi konspiračními teoretiky (Jaffa, kree!) éterem létají dva největší argumenty proti tomu, že pyramidy mohly mít tak „triviální“ důvod vzniku. Zaprvé, že pyramid je přece po světě více. A za druhé, že v nich nebyla nalezena těla. Pojďme tedy postupně.

Nejprve k k teorii, že to nebyly hrobky: Možná, že třeba nebyly – podle všeho tak ale bohužel rozhodně byly zamýšleny. Pyramidy navazují stavebně na mastaby, tedy přízemní hrobky , což už prokázala nejedna studie. Nejstarší stupňovité pyramidy jsou architektonicky jen navýšení mastab.

Takzvaná Džoserova pyramida přímo začínala jako mastaba, než stavitelé napadlo to trochu vyšperkovat. A mastaby hrobkami byly. Pohřební nápisy, jména architektů „hrobů“ a podobně, to všechno naznačuje pohřební účel – ALE – současně to je samozřejmě obrovská demonstrace moci.

Pyramidy jsou také součástí rozlehlých chrámových komplexů (s pohřební tématikou sakrálních ritů a uctíváním mrtvého faraona…). Uvnitř se nacházejí sarkofágy, byť nemusely být využity. V pyramidách jsme žádné mumie faraonů tak možná nenašli z několika důvodů: část byla vykradena ještě ve starověku. Část faraonů byla právě kvůli vykrádání druhotně přenesena do Údolí králů (minimálně u některých ze Staré říše to „Novoříšské“ zápisky naznačují).

A část pyramid nedostála své funkci, nicméně pořád byly jako ústřední hrobka chrámového komplexu uctívajícího mrtvého a zbožštělého chápány. Existuje ještě paralelní hypotéza, podle níž pyramidy mohly také být „jenom“ monumentem svému mrtvému panovníkovi (pochovanému s rodinou jinde, typicky ale v okolí jako součásti nekropolis), který by také mohl být validním vysvětlením. V takovém případě by šlo nikoliv o rakve, ale spíše „náhrobní kámen“.

Ani jedna z možností ale neoperuje s pyramidami jako přistávací plochou ufonů…

Zdroj: Mumie/Universal

Tajemství dodnes ukrytá

Přesvědčilo to někoho? Možná ne – všichni archeologové vědí, že jejich zvolený obor nemůže z principu skoro nikdy přinést neprůstřelný důkaz. Protože prostě nemáme stroj času nebo živé svědky. Ale skutečnost, že o pyramidách stále objevujeme nové skutečnosti, právě naznačuje, že zamaskovat podobné přenesení mrtvoly nebyla nepředstavitelná. Necelé dva roky nazpět třeba vědátoři uvnitř pyramid objevili novou „komoru“.

Ne, vážně – skrze detekci muonů byl mezinárodní tým archeologátorů s to zjistit, že částice procházející pevnou hmotou prolétávají skrze jistou flákotu Cheopsovy pyramidy snadněji než přes flákoty jiné. A z toho se dá soudit, že uvnitř obří stavby může být stále ukrytá další neodhalená komora!

Teorie o dalších prostorách je ale sama o sobě hodně stará a nic proti ní nesvědčí. I dřív se totiž už uvažovalo nad tím, že čistě stavebně jsou možná v pyramidě duté prostory fungující jako odlehčení. Kupříkladu „domeček“, co je zakreslený nad hlavní pohřební komorou, jsou právě takové vylehčovací dutiny, o kterých víme. Takže už jsem v souvislosti s tímhle četl střízlivou úvahu, že vzhledem k poloze objeveného dutého prostoru jde možná rovněž o dutinu, která měla ulehčit zátěži stropu Velké galerie (nad kterou byla objevena).

Jestli tedy uvnitř nově odhalené dutiny najdeme Imhotepovo tělo, svitky Annunaki, chapa’ai, NIC anebo třeba partu otroků, co se omylem zazdila uvnitř (předpokládám, že starověcí stavaři byli občas podobně kreativní jako ti dnešní), však zatím nevíme. Vzhledem k tomu, že „invazivní“ výzkum pyramid je velmi ošemetné téma, před skutečným potenciálním rozkrytím nové dutiny uvnitř pyramidy bude ještě třeba vybojovat nejednu byrokratickou i statickou bitvu…

Náznaky pro pohřební smysl pyramid v závěru sečtu asi takhle – kdyby pyramidy byly u soudu a soudilo se, jestli na základě důkazů byly hrobky, popřípadě součástí pohřebního komplexu, šly by prostě sedět!

Ctrl C, Ctrl V

A teď k těm pyramidám napříč planetou. Je potřeba uvažovat takto – pyramidy jsou samozřejmě fascinující památky starověku. Je úžasné, jaké množství energie a práce na jejich stavbu bylo vynaloženo. Nicméně, stavebně na nich není nic tak složitého.

Spíše je to všechno otázka koncentrovaného množství lidské síly. Pyramida je hromada – samozřejmě vytvarovaná do geometrického tvaru, protože člověk má tendenci k „nepřírodním“ symetriím. Lidské dílo z podstaty naší psychologie nám konvenuje tím, že je „nepřirozené“, neboť tím demonstrujeme naši schopnost přírodu měnit.

Ale zpátky k pyramidám: Pyramida je ideální tvar, pokud chcete navršit něco do výšky, obzvlášť v oblastech, kde nejsou kopce a hory (Egypt, Mezopotámie), tak, aby vám to vydrželo. Zub času se do nich zakusuje špatně, zemětřesení už musí mít pořádnou sílu. A to známe příklady i rozvalených pyramid. Není pravda, že se Egypťanům vše parádně povedlo, jenom „shodou náhod“ (survivor bias) známe spíše ty stavby, které se opravdu parádně povedly než ty, které ne.

Spadlo ti to, asi vítr, Unasi! (zkolabovaná Unasova pyramida).
Stroj: Wikipedia/CC

Impresivní… ve své době

Taky stavebně už jsou pyramidy krásně archeologicky analyzované. Kolem velkých pyramid v Gize byly nalezeny pozůstatky dělnického tábora a stavebních ramp. Známe kamenolomy, na kterých jde studovat používání nástrojů. Míst pro tajemno je tam opravdu málo. Dokonce máme i úřední zápisy zaznamenávající dobu stavby kolem 20 až 30 let. Není to tak, že jsou pyramidy stále tajemné jako hrad v Karpatech.

A tenhle způsob myšlení, který vás přivede k tomu, jak navršit „umělý kopec“ tak, aby vypadal úctyhodně, to je záležitost mozku Homo sapiens – proto se pyramidy nacházejí v jižní Americe, v Egyptě, v Mezopotámii, v Číně (pomíjím kraviny typu balkánské pyramidy). Jak jsem psal ale výše, vytáhnout do výše lomený oblouk gotické katedrály nebo postavit klenbu římského Panteonu, to jsou nesrovnatelně složitější díla. Pyramidy zase takový zázrak techniky a architektury nejsou.

Jasně, lze na to protiargumentovat, že dnes bychom měli pyramidy problém postavit. Ale moment, to není pravda – jednu (dutou!) mají i v Las Vegas. Aha, že to myslíte tak, že bychom měli problém ji postavit stejně jako tehdy? Jenom pomocí lidských těl? No, to ano. Protože v tom nevidíme praktický smysl. Stejně tak bude trochu problém dnes sehnat lidi, co uloví (bez střelných zbraní) rozdivočelého slona. To ale také nedokazuje, že lovci mamutů neexistovali. Naopak to ilustruje, že byli víc cool, než v některých ohledech dnes my!

Sorry jako, pyramidy byly ale tak či onak prostě jen nudné monumenty egyptské posmrtné mytologie. Jsou to cool stavby, jsou historicky významné, a ve své éře rozhodně byly ještě impresivnější kotvou moci. Ale fabriky na elektřinu nebo kosmodromy Goa’uldu to podle vědy nebyly. Bohužel!

[PZ, LL]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, která připravuje přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze