Spojení technologických velikánů: nanoboti do tkáně doručili kmenové buňky

TLDR verze: Pórovité nanočástice doručily kmenové buňky uvnitř těla myši. Kombinace nanočástic a kmenových buněk by mohla být víc než jen součtem jednotlivostí (studie tu).

Vědečtí Avengers

Ovlivňovat tkáně zevnitř pomocí nanobotů je fajn. Lepit tkáně s pomocí kmenových buněk je taky fajn. Ale ty skutečně báječné věci přijdou, když oba nápady spojíte dohromady! Stejně bombasticky jako jahody se šáněm nebo mentos s Colou totiž působí nejnovější práce vědátorů pod vedením Sungwoong Jeona z jihokorejského DGIST, kterému se podařilo zřejmě poprvé využít řízené nanočástice k dopravě kmenových buněk do tkáně!

Nanostroje již v minulosti zvládly podobně doručit léčiva. Povětšinou podobné stroje proběhy jenom ve zkumavce, první in vivo (čili „uvnitř živého biočicha“) pokusy s nanomedikací už jsme tu ale také měli. Jeonova práce ale demonstruje, že podobně jako chemické látky by nanostroječky mohly jednou v lidech dopravovat i kmenové buňky. Rekonstrukční medicína řve nadšením!

Nanorobotika je samozřejmě dnes stále poněkud honosný termín. Věda sice umí budovat různé mechanické či biologické stroječky – často s využitím DNA a dalších srand. Jejich komplexnost i spolehlivost je ale proměnlivá jako jarní počasí.

Stále jsme nejspíše několik dekád, ne-li několik generací, od praktické aplikace. Také jihokorejský tým s přispěním Švýcarů tak využil již déle známého šlágru nanorobotiky – vnějších magnetických polí. Ty jsou umístěny které mimo tkáň samotnou a posunují s nanočásticemi trochu podobně, jako když jste si jako malí dítě posunovali po stole magnetky.

Jeonovi vědátoři přesto přišli s pár inovacemi. Pomocí 3D laserové litografie vytvořili dva druhy pórovitých nanočástic (viz obrázek výše), které měly tvar koule a šroubobice. Právě pórovitý charakter částic umožnil dopravovat uvnitř částic i kmenové buňky. Jak vidno, síťovky jdou opět do módy!


I N V I V O

Část testů proběhla v kultivovaných tkáních, čili in vitro, část pak také uvnitř tkání na čipu. Zlatý hřebec studie ale dorazil skrze posunování magnetických nanočástic in vivo, čili uvnitř živé myši! Máme tu tak další praktické otestování nanotechnologie & kmenových buněk v živém organismu!
Pomaličku se tím přibližuje okamžik, kdy nanotechnologie bude snad moct být otestována i u lidí.

V reálu samozřejmě existuje velká řada bariér – první z nich je skutečnost, že lidé jsou obvykle mnohem větší než myši. Precizní manipulaci by však podle autorů bylo snad možné časem zajistit skrze využití technologie magnetické rezonance. Nicméně, jak říkám – než si o to budete moct říct svému obvoďákovi, bude to asi ještě chvilku trvat.

Zajímavou třešničkou práce je také zjištění, že kmenové buňky nejsou jediné, které technologie může do nepřístupných tkání dopravovat. Nanočástice totiž rovněž dopravily rakovinové buňky do orgánu na čipu! Jde jenom o demonstraci jiných možností – moje scifácké já v tom ale vidí pěknou řádku potenciálních aplikací, které mají spíše zápornou karmu…

Jako vždy platí, že nanotechnologie a kmenové buňky jsou další nástroj – a bude na nás, jestli jej využijeme spíše pozitivně, nebo spíše negativně. Omezené možnosti dnešní nanorobotiky (která typicky pořád potřebuje vnější vedení a/nebo napájení – ačkoliv už ne nutně vždy) zatím zneužití brání. Pořád je jaksi snazší do někoho vstřelit projektil, než se ho snažit zabít pomocí nanojedu. Je ale užitečné si připomenout, že až na báječné aplikace nanotechnologie skutečně někdy dojde, nejspíše s nimi dorazí i temnější využití technologie.

Konec dějin medicíny se nekoná, bude rozhodně zajímavé sledovat, co z možností nanotechnologie nakonec převáží!

[LL]

O jiné cool nanotechnologii – tentokrát přímo samohybné nanomotoru bez vnějšího zdroje energie – jsme pokecali třeba loni.

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze