Planety u Alfa Centauri bude hledat i nový přístroj Evropské jižní observatoře

TLDR verze: Pamatujete na objev Proximy b? Možná se již brzy se dočkáme odhalení, zdali se planety u Alfa Centauri nacházejí ve větším počtu! Oznámení tu.

Avatar se odkládá

Statistika není jenom sprosté slovo, které spolehlivě vyvolá záchvat narkolepsie i u těch největších nespáčů. Při hledání exoplanet nám statistika může říct hodně i o povaze vesmíru! Vezměte si třeba Alfu Centauri, naši nejbližší hvězdnou soustavu. Nachází se ve vzdálenosti pouhých 4,37 světelných let, ale přesto jde o nejbližší (a tedy i relativně nejlépe pozorovatelné) srovnání naší sluneční soustavy s „něčím podobným“ opodál.

V reálu to samozřejmě není dokonalé – Alfa Centauri má tři hvězdy. Proto bylo velmi potěšující, když jsme v roce 2016 ve zdejších končinách našli exoplanetu o podobných rozměrech, jaké má i Země! Pojmenovali jsme ji Proxima b a frajeři z iniciativy Starshot k ní plánují do cca 27 let poslat nanosondy! Skoro by se tak ze statistiky celých dvou soustav (naší + sousedské) zdálo, že potenciálně obyvatelné světy jsou ve vesmíru poměrně časté! „Hypotéza vzácné Země“ (jejíž implikace asi prozrazuje název), by tak mohla jako vysvětlení Fermiho paradoxu jít do koše!

Kdo neví, co je Fermiho paradox, může si pustit moje starší video. Já tu zatím počkám.

S potenciálním životem u Proxima b to nicméně dnes vypadá bleději než na nudapláží v zimě. Ještě na podzim 2017 vše působilo skoro jako kampaň na pokračování Avatara. Nová práce detekovala možný jas pozůstatků disku prachu a ledu, který by mohl svědčit pro přítomnost hmoty, z níž by mohly vzniknout i další planety krom Proximy b.

Další práce však došla v duchu Holly ze sitcomu Červený trpaslík (což je příznačné, protože Proxima Centauri je právě červený trpaslík!) k nečekanému zjištění. Původní vědátoři si totiž zřejmě „spletli“ mračno prachu s hvězdnou erupcí.

Ne, není to jedna z typickým výmluv Homera J. Simpsona, a to ačkoliv vysvětlení zní jen o malinko lépe. Dřívější práce totiž shrnul záznam průměrného jasu po dobu několika měsíců. Vzhledem k tomu, že erupce s průměrem značně pohnula, rozhodilo to celé předpoklady vědců. Druhá práce, která se na data mrkla detailněji, ale vše narovnala. Vše je o to smutnější, že pravděpodobné pozorování erupce rapidně snižuje i šance na život na povrchu Proximy b.

Okno k sousedům

S její orbitální periodou („rokem“) trvajícím jenom 11 dní obíhá planeta své hvězdě těsněji než zamilovaný středoškolský pár na tanečních. V takové blízkosti je prakticky vyloučené, že by Proxima b nebyla… zasažena náhlým výronem hvězdné hmoty a částic buď nyní, anebo někdy v minulosti. Podobná sranda však krom společenského faux pas smrdí hlavně i rizikem odfouknutí případné atmosféry – a to, pokud se nemýlím, nemají ani Na’vi úplně v lásce.

To skutečné podstatné bude zjistit, jak jsou na tom další případné planety u Alfa Centauri. Nyní se tak astronomové z Evropské jižní observatoře (dílem spolu s lidmi ze Strashotu) dohodli na instalaci nového přístroje, který by měl pátrat po dalších planetách nejen v soustavě Alfa Centauri. Jmenuje se NEAR (Near Earths in the AlphaCen Region) a zakomponován byl nedávno do již existujícího a fungujícího teleskopu VLT (Very Large Telescope). To je observatoř umístěná v Chille „kousek“ od Pierre Auger, kde moje podjednotka předloni trávila podzim.


NEAR je koronografem, čili bazmekem, který zastíní pozorovanou hvězdu, aby bylo lépe vidět její okolí. V tomto případě v infračerveném spektru, které by mohlo najistit detekci dalších exoplanet. Tohlo „zatmění slunce pro chudé“ je ale kvůli povaze trojhvězdy Alfa Centauri o trochu složitější, než jen umístit před teleskop statický špendlík. Právě proto bude stavba přístroje NEAR zajímavým vědátorským úkolem.

Krom potenciálních exoplanet, ke kterým by Starshot mohl potenciálně poslat další potenciální sondy, bude výzkum zajímavý i z dalšího důvodu. Zatímco Proxima b obíhá poměrně stabilního trpaslíka, dvě „hlavní“ hvězdy soustavy obíhají mnohem blíže jedna druhé. Popravdě moc nevíme o tom, zdali v podobných soustavách planety můžou stabilně existovat. Takzvané circumbinární planety, které obíhají dvě binární hvězdy dále od obou (obíhají společné těžiště), již pozorovány byly, ale jsou poměrně vzácné. NEAR tak snad řekne víc.

Instalace samotného bazmeku. Stroj: NEAR Collaboration/ESO

Hledání pokračuje

Podobně jako v případě TRAPPIST-1 tak i kdysi (v době dřevové asi před třemi lety, lol) nadějný objev planety u Proxima b poněkud vyšuměl při pohledu na další data. Čím dál víc se tedy fakt zdá, že obyvatelné planety jsou prostě velkou vzácností! A to i u soustav, které jinak terrestriální světy podle všeho podporují. Ostatně, i v naší sluneční soustavě máme krom Země i Venuši, Mars a Merkur. A na žádnou z nich bez skafandru asi rodinu založit nepojedete.

Hypotéza vzácné Země se tak opět vrací nazpět jako bumerang – takový, který dovede praštit do hlavy a přivodit nepříjemný, existenciální bolehlav. Na druhou stranu, exoplanet zřejmě pořád známe jenom pár tisíc. V naší galaxii je ale nejspíše něco kolem 400 miliard hvězd – plus mínus pár set miliard naokolo (blbě se to počítá). Lze hádat, že většina z nich má planety (u binárních to ale zatím třeba moc nevíme). V katalogizaci exoplanet jsme tedy zatím začali teprve klouzat po povrchu. I NEAR má ostatně planety u Alfa Centauri hledat jen ve svém počátku – později se zaměří i na jiné hvězdy.

Nechť nám tedy v rozšíření obzorů pomůže právě i nová mašina, s níž si boudou hrát astronomátoři z ESO!

[LL]

I bližší objekty si ale zaslouží lásku! S Pavlem Gabzdylem z Brněnské hvězdárny jsem nedávno pokecal třeba o Měsíci. 


Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze