Pod povrchem Pluta je možná tekutý oceán, byl by desátý ve sluneční soustavě

TLDR verze: Kupí se důkazy, podle nichž by Pluto mohlo ukrývat tekutý oceán. Možná z vody, možná z něčeho jiného. Nejnověji tomu nahrává propočet tepelné izolace plutovské kůry (studie tu).

Plíseň ohně a ledu

Mnozí sice dodnes nemůžou astronomům přijít na jméno kvůli de-planetizaci Pluta – ale nedá se říct, že by planetární vědátoři (i ti trpasličí) nepracovali na nápravě! Že je Pluto atypické, díky nim víme už 4 roky – z průletu sondy New Horizon. Na trpasličí planetě se totiž, stejně jako na Zemi, nachází trestuhodně málo impaktních kráterů. Což znamená přítomnost aktivní geologie, která relativně rychle mění tvář planety.

V kontrastu k tomu třeba Měsíc nebo Mars mají kráterů mnohem více. Což ukazuje na minimum geologicky aktivních projevů od období velkého bombardování asteroidy (late heavy bombardment – vysvětlí Brian Cox) před cca 3,8 miliardami let. Vzhledem k tomu, že Pluto většina lidí vnímala jako přerostlou sněhovou kouli, bylo to notně šokující a nečekané zjištění! Co je za takové změny odpovědné? Pravděpodobně něco tekutého pod povrchem!

Nejnověji k možnosti podpovrchového oceánu na Plutu došla studie pod vedením Shunichiho Kamaty z Hokkaido University, která si teoreticky posvítila na modelování vývoje kůry Pluta po jeho vzniku. Výchozí hypotézou byla možnost vzniku vrstvy plynových hydrátů (tj. takového „zmrzlého plynu“, nejspíše klatrátů metanu) uvnitř planetární kůry. Ta by mohla poskytnout dostatečnou termální izolaci od chladného kosmického prostoru.

Pokud by si jádro Pluta zachovalo aspoň trochu tepla (typicky díky izotopům), mohlo by to stačit k vyhřátí stovky kilometrů hlubokých kvant tekutiny. Možná vody, možná alespoň tekutého dusíku či metanu. Aby hypotézu ověřili, vědátoři simulovali vývoj Pluta od doby před 4,6 miliardami let dodnes – jednou ve verzi, kdy v kůře vznikne vrstva plynových hydrátů a jednou, kdy si vzala dovolenou.

Skrze propočty pravděpodobného teplotního vývoje trpasličí planety vyplivly počítače nakonec dva scénáře: pokud by plynové hydráty v Plutu přítomné nebyly, Pluto by zmrzlo už před 800 miliony lety. Tedy v době, i kdy na Zemi za žhavou technologickou novinku platil vynález vícebuněčného života. Pokud by ale plynové hydráty v Plutu přítomné byly, měl by oceán minimálně o jednu miliardu let více.

Pod povrchem Pluta by tedy i dnes mohla být tekutina!

Staré košilaté říkanky zřejmě ukrývají hluboké astrofyzikální pravdy.

Restaurant na konci systému

Jasně, Džaponci sice jenom modelují ideje skrze své počítače. Není ale pravda, že je studie zcela bez opory. Prakticky všechny významné projevy změn na povrchu planet (i těch trpasličích) mají co dělat s aktivitou pod povrchem. Na Zemi se tak děje vlivem našeho roztaveného železného jádra, ale třebas na Europě jsou změny ledové krusty na povrchu zřejmě podmíněny existenci skrytého podpovrchového oceánu z vody.

Takzvaný kryovulkanismus, kdy ze „sopek“ netryská roztavená hornina jako na Zeměkouli, ale především voda či metan. A my díky New Horizon víme, že povrch Pluta nějaké proměně podléhá. Podpovrchový oceán by navíc řešil i přítomnost gravitační anomálie pod Sputnik Planitia.

Soustava Pluta, Stroj NASA

Není to ostatně poprvé, co se o potenciálním oceánu uvnitř Pluta mluví. Tři roky nazpět přišla studie Noaha Hammonda z Brown University, která postulovala možnost, že uvnitř Pluta je dokonce vodní oceán! Noe totiž tehdy propočítal, že dostatečně tlustá vrstva Ledu II (což je spešl typ ledu vznikající extrémním tlakem – třeba jako tlakem uvnitř planetární kůry) by mu mohla poskytnout kýženou izolaci. Tedy pokud by Pluto mělo alespoň trochu aktivní jádro. 

Nová japonská studie je tedy již druhým nápadem stejného druhu. Ačkoliv jde jen o čistě teoretické bičování modely a projekcemi, šance na podzemní oceán nejsou zrovna malé. Není jasné, zdali by mohl být z vody anebo třeba dusíku, a není jasné, zdali by skutečně vydržel až dodnes. Rozhodně by však nešlo o první ani druhé místo sluneční soustavy, kde si lze objednat chlazený leč stále ještě tekutý nápoj!

Stroj: Shunichi Kamata

Sama voda

Pokud by totiž uvnitř Pluta skutečně byl – alespoň kdysi – tekutý oceán, byl by to už desátý pravděpodobný výtečník tohoto druhu ve sluneční soustavě. Ačkoliv na povrchu planet a měsíců existují povrchové tekutiny jen na Zemi a Titanu (kde ovšem není voda, ale tekuté uhlovodíky), ve sklepě planetárních těles je daleko vlhčeji!

Potvrzená aktivní či trochu pravděpodobná podpovrchová moře (v tomto pořadí) jsou k nalezení na Enceladu, Europě, Dione, Callisto, Ganymedu, Tritonu a Mimasu. Minimálně v minulosti byl podpovrchový rezervoár i na Ceresu. Ačkoliv poslední dvě jména z prvního seznamu už jsou spíše spekulačky než jistota, pozitivní je, že pravděpodobně ve všem případech krom Titanu (a možná tedy Pluta) by dané podzemní oceány měly být vodní.

Samozřejmě je otázkou, o jakou vodu půjde. Nemusíme zrovna chodit dál než k nejbližšímu moři, abychom si připomněli, že ne každý druh vody je ideální k bumbání. Nebo pro život obecně. Lze třeba spekulovat, že stovky kilometrů velký podpovrchový oceán sice nabídne více vody než na Zemi, ale tím paradoxně zhorší podmínky pro rozvoj případného života. Pro jeho potkávání, migraci či možná jen dostatečnou koncentraci klíčových prvků bude zkrátka příliš velký.


Je také rovněž možné, že ani podpovrchová vodní moře nebudou mít vhodné chemické složení pro život. Můžou být příliš slaná, příliš hustá na minerály, zkrátka příliš agresivní na potenciální jednobuněčný život. Než se mrkneme pod kapotu Europě či Enceladu, nic lepšího zatím nemáme.

A i když se o robotické misi k Europě mluví stále častěji, fakt je, že skutečné nahlédnutí pod povrch tohoto měsíce je minimálně dekády vzdálené. Nedivil bych se, kdyby nějaký vrt (ne jenom odběr výtrysků nad povrchem) přišel až za sto let. Než si tak ťukneme na konci sluneční soustavy z místních zdrojů, bude to ještě nějaký ten pátek trvat! Kdo ví, jaký status tou dobou Pluto v encyklopediích bude mít…

[LL]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze