Planety typu SuperZemě by mohly pro mimozemské civilizace být vězením

TLDR verze: planety podobné Zemi, ale i fous větší/těžší, by řádově zhoršily vypouštění chemických raket. Tedy těch raket, na nichž 60 let stojí naše kosmonautika. Ergo by to místní mimozemské civilizace měly s lety do kosmu těžší (studie tu).

Geopolitika vesmíru

Úvodní disklejmr: Jasně, že teď spekulujeme jako diví a může existovat bambilion proměnných, které mohou závěry zvrátit tam či onam. Trochu si nad nimi meta-zaspekulujeme za dva odstavce, ale zatím, pojďme ke zjištění.

To, kde se narodíte, nutně v průměru ovlivňuje vaše životní podmínky. Pokud jste dítě zbohatlíka, máte rozhodně lepší šance uspět než jste-li naopak dítě narozené ve slumech. Něco podobného funguje nejen pro jednotlivce, ale i státy. Takže pokud jste majoritně poušť, na párty států budete moct rozhazovat podstatně méně, než státy mírného klimatu a terénu. Leda by se pod tou pouští našla ropa. Hodí se však také mít na hranicích hory a řeky (resp. hranice jsou jimi definovány), jinak vás nejspíše zase někdo obsadí.

Jakási podobná kosmická geopolitika nebo determinismus možná funguje i na úrovni planet a pro zdejší mimozemské civilizace. Odhalila to loňská práce Michaela Hippkeho z germánské sonnebergské observatoře. Hippke poměrně jednoduše spočítal, že relativně malé zvětšení gravitace u tzv. superZemí (tedy terestrických exoplanet s kamenným povrchem, ale větších, než naše Země) by mělo dalekosáhlý následek. De facto by totiž způsobilo exponenciální zvýšení nároků na chemické rakety startující z takových planet.

Jak velké? V typickém příkladu průměrné superZemě by místní verze Saturnu V (raketa, co nás dostala na Měsíc) měla namísto našich 3000 tun bratru větší porci 400 tisíc tun! Což je btw. váha Cheopsovy pyramidy. #goauldi_to_vedeli

Chemické rakety mají totiž tu strašně blbou vlastnost, že drtivá většina jejich hmotnosti připadne na jejich vlastní palivo, které potřebují, aby se dostaly do kosmu. „Prokletí raketové rovnice“ je vlastně důvod, proč máme rakety segmentované. Jen tím, že se zbavují svého nákladu po cestě, umíme (zatím) létat do kosmu.

Stroj: Guardians of the Galaxy/Marvel

Dráže, hůře, pomaleji

Na supraZemi je však tohle prokletí ještě mnohem brutálnější. Ačkoliv teoreticky rovnice nebrání tomu, aby rakety do kosmu létaly třeba i z „povrchu“ Jupitera, v praxi můžeme techniku škálovat jenom do určité váhy, než začne raketa být velká jako celý kosmodrom

Teď k té spekulačce: jasně, třeba by místní mimozemské civilizace vyvinuly jinou formu dopravy do kosmu. Už od 60. let máme teoreticky k dispozici jaderný pulzní pohon (čti: střílet za sebe malé atomovky) .Totéž by mohlo fungovat i u superZemí. Podobné lze špekulovat i nad antihmotou a dalšíma srandama. Místní by to mohli zvládnout, měli by k tomu větší motivaci. A třeba i nějak, jak si to my, nebozí antropomorfové z nesuperZemě, neumíme představit.

Ale nic to nemění na to, že na superZemi by místní prostě na únik potřebovali více energie, bylo by to mnohem náročnější, katastrofy by namísto startovacích ramp umazávaly celé kontinenty a celá ta snaha o #I_dont_want_to_live_here_anymore by jim prostě mohla trvat podstatné déle. Von Braun i Koroljev to i na Zemi měli při prosazování kosmonautiky těžké. Velmoci zajímaly spíše zbraně než družice. Jejich varianty ze SuperZemí by to měly řádově těžší…

Méně (hmoty) je více

Popřípadě by se na to místní mimozemské civilizace mohly několikrát taky vybodnout, než by někoho o tři generace později napadlo to zkusit znova a jinak. Což by zvyšovalo šanci, že vymřou před tím, než se stanou multiplanetární rasou. I relativně menší barikáda na cestě do kosmu by mohla mít na společnost zásadní vliv. Takže bych takových civilizací bylo ve vesmíru i méně.

Uvážíme-li, že dnes známe více superZemí než ekvivalentů naší Země (což, samozřejmě, může být i statistickou slepotou skrze dnešní metody lovu exoplanet), podobná kosmická vězení by mohla být součástí řešení Fermiho paradoxu.

Prostě se zas potvrzuje, že naše kosmická parcela, i když působí pro raketové inženýry také trochu jako vězení, je na tom ještě fakt hodně moc dobře!

[LL]

My se naštěstí můžeme dívat jenom kupředu – k čemu třeba využijeme v kosmonautice Měsíc, jsem probral s měsícologem Pavlem Gabzdylem: 

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze