Neandrtálci možná vznikli již před 800 tisíci lety, naznačuje to jejich chrup
TLDR verze: Nová studie posouvá počátky lidského druhu neandertálců výrazně do minulosti na základě evoluce zubů. Naznačuje tak, že neandrtálci se možná oddělili už před 800 000 lety – tedy mnohem dřív, než jsme doposud mysleli!
Neandrtálci staří jak hnědý uhlí
Myslím, že už někdy jsem se vyznával ze své lásky k neandertálcům. Byl to pozoruhodný lidský rod, v minulosti neprávem líčený jako synonymum primitivnosti. V posledních (desítkách) let ale zjišťujeme, že měli estetické cítění, dorozumívali se artikulovanou řečí, starali se o své nemohoucí, a jak ukazuje jejich technika výroby nástrojů, tzv. levalloiská, vládli abstraktním myšlením a schopností promýšlet svou činnost mnoho kroků dopředu.
Zopakujme dnes již dobře známý fakt: Neandertálci nebyli našimi přímými předky, ale vedlejší vývojovou větví. Měli jsme k sobě blízko, stýkali a potýkali jsme se při expanzi moderního člověka do Evropy opravdu intenzivně. A to až do takové míry, že zlomek neandertálských genů neseme v sobě.
Nakonec vše ale dopadlo tak, že jsme z lidských druhů na Zemi zůstali jediní a můžeme si jen představovat, jaké to asi bylo mít vedle sebe tamty jiné.
Za časů bohů a hrdinů…
Lidská evoluce je komplikované téma, které by vydalo na nejeden článek a memíčko. Hodně zjednodušeně si ji můžeme představit nikoliv jako linku, jak do některých z nás hustili ve škole. Daleko přesnějším popisem by byla améba, kdy se oddělují různé vývojové větve rodu Homo, které ale začasto existují dále současně.
Někde v těchto větvích máme my a neandertálci společného předka a velká otázka antropologů i paleolitiků zní, kdy se vlastně neandertálci (potažmo moderní lidé) evolučně odštěpili.
Horkým kandidátem na jednoho ze společných předků je například Homo heidelbergensis, který se měl vyvinout před cca 700 000 lety. Pro představu: v jednu chvíli to vypadalo asi tak, že na Zemi současně existovali neandertálci, naši předci Homo sapiens, slepá větev tzv. denisovanů. Zároveň ale sám heidelberský člověk odštěpením neandertálců samozřejmě nezmizel.
K tomu všemu ale ve světě byly ještě zbytky populace archaických Homo erectus, možná společných předků těch všech dohromady! Bylo to období historie, kdy si na své mohli na své přijít snad i všichni ti hledači Yettiho.
Otázka tedy zní, kdy nastává ten klíčový bod N., kdy počíná neandertálská evoluční větev. Starší – ale zase ne tak staré – analýzy DNA uváděly, že k vývoji samostatných neandertálců došlo někdy před 370 000 lety. Objevovaly se i interpretace, které pohybovaly s oním datem v rozmezí 500 000 – 300 000 let v minulosti. Dál už ale nikoliv.
Podle zubu poznáš hubu
Vidle do těchto předpokladů hodila nová studie Dr. Aidy Gomez-Robles, antropoložky z University College of London. Ta se zaměřila na evoluci neandertálských zubů a svým dentálně vědátorským přístupem přišla s diametrálně odlišným výsledkem: neandertálci se od společného předka oddělili už před 800 000 lety!
Materiál poskytla jeskyně Sima de la Huesos ve Španělsku, kde se našlo celkem 30 archaických neandertálských jedinců (byli to takoví proto-neandrtálci). Už dříve byla lokalita datována osídlením asi do doby 430 000 př. n. l., jde tedy o jedno z nejstarších známých neandertálských sídel v Evropě.
Klíčová je v tomto případě věda zvaná fylogenetika, která se snaží co nejpřesněji popsat vývojové stromy druhů. Fylogenetické analýzy hominidů, na které lze navázat, již existují.
Kvantifikační metodou byly porovnány zuby různých dostupných druhů se známým datováním, přičemž detail byl na srovnání Homo sapiens a Homo neanderthales. Vycházelo se při tom z popsané fylogeneze chrupu hominidů. U něj se totiž předpokládá velmi podobná rychlost vývoje napříč různými lidskými druhy.
Ze srovnávacího modelu pak doslova tabulkově vychází, že neandrtálci z jeskyně Sima měli chrup velmi pokročilý a tedy i starý od předpokládaného „společného“ chrupu u společného předka. To znamená, že ona jeskynní populace už za sebou musela mít několik set let samostatného vývoje. Jestliže ale platí datace naleziště do doby 430 000 př. n. l., pak studie evolučními propočty naznačuje, že se neandertálci od populace museli vydělit možná už před zmiňovanými 800 000 lety.
Velký datační maglajz
Sama autorka je sebekritická, když říká, že by se dala nalézt i jiná, trochu kostrbatá řešení tohoto výsledku. Zároveň ovšem dodává, že tento evoluční závěr se stále jeví jako nejreálnější. Navíc dodejme, že výše jsme sice uvedli, že starší DNA analýzy ukazovaly na evoluční odštěpení teprve před 370 000 lety. Najdeme ale starší genetické studie, které říkají, že společný předek vychází výpočtem rychlosti vývoje spíše na 700 000 let. Aha!
Bádání je samozřejmě komplikováno tím, že ani populace nových lidských druhů nebyly neměnné. Tedy že neandertálci roku 400 000 byli vývojově v něčem archaičtější, než evropské populace, které se potkávaly s moderním člověkem. V tom je právě cenná nová studie, jelikož koukla na zoubek populaci velmi staré navíc – na poměry paleolitického bádání – s docela velkým množstvím jedinců.
Samozřejmě, objevují se interpretační komplikace, ale tak už to bývá, když překopáváte datace. Takto položená data problematizují vzájemný evoluční vztah mezi Homo heidelbergensis, neandrtálci a Homo sapiens. Což ostatně sama autorka ve studii řeší s tím, že je potřeba zamyslet se znovu nad datacemi dostupných fosilií a současností některých vývojových větví.
Jednoduše řečeno – druhy, které do teorie nesedí, mohly být také špatně datované. Těžko nyní říct.
Zubařina je věda!
Sama metoda je ale pozoruhodná i za merit této studie. Jen tak, trochu depresivně, na okraj: vzpomínám si matně na jednu evropskou lokalitu moderního člověka, která měla snad přes 100 jedinců, a možná šlo o jednu z nejstarších populací moderního Homo sapiens v Evropě. Podle dostupných informací některé nalezené lebky vykazovaly rysy stejné, jako máme dnes my, jiné ale nesly ještě evolučně archaičtější formy.
Tam by se touto kvantifikační metodou evoluce chrupu daly asi zjistit mimořádné věci, co se týče evoluce moderního člověka, současníka pozdních neandertálců. Věčná škoda, že všechny nálezy z oné evropsky významné lokality, totiž MLADEČSKÝCH JESKYNÍ U LITOVLE, shořely na konci války při požáru mikulovského zámku…
WANT MOAR
Co říci závěrem? Jak už to tak u podobných studií archeologátorů a antropologátorů bývá, vždycky je spousta prostoru na kritiku. Po evoluci je každý generál. V některých ohledech studie možná víc otázek klade, než zodpovídá. Nemám ale rád, když se to někdy šmahem shazuje ze stolu s tím, že jednou to vědci říkají tak, jindy jinak, nedá se jim věřit…
Lidská evoluce je fascinující téma a věci se v bádání spíše zpřesňují, cizelují a podobně, než že by se co dva roky stavěly na hlavu. I zdánlivé šibování se statisíci let neandertálského druhu není tápání, ale jen posouvání jinak dobře uchopené evoluční události.
Říkám tedy – jen víc takových studií! I kdyby se s roky v budoucnu zase hýbalo, zůstává originalita takto uchopené metody a analýzy. A nad tím bych rozhodně zuby neskřípal.
[PZ]
Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.
