TLDR: Nová studie vedená vědci z Jihočeské univerzity ukazuje, že monogamie se prosadila hlavně kvůli soupeření o dědičnou půdu, nikoli kvůli snaze omezit násilí nebo stabilizovat společnost. Zdroj tuna.

Pod pojmem „manželství“ si většina normíků dneska představí romantiku, oddanost nebo alespoň společnou hypotéku. Role manželství se ale, a to vás jistě překvapí, v průběhu dějin měnila!

V historickém měřítku bylo manželství především ekonomická instituce – nová studie publikovaná v PNAS tvrdí, že za nástupem monogamie nestála morálka ani mírumilovnost, ale velmi konkrétní problém: jak nerozparcelovat pole na prach…

„Jak vypadalo manželství v minulosti?“

Jinak! Obecně statistika naznačuje, že víc jak 80 % historicky doložených společností umožňovalo polygynii, tedy manželství jednoho muže s více ženami. Polygynie je přitom častější tam, kde existují výrazné rozdíly mezi muži – v bohatství, zdraví, postavení. V prostředí s vysokou nemocností nebo násilím může být pro ženu výhodnější sdílet „úspěšného“ partnera než zůstat s někým, kdo nemá zdroje ani ochranu. Z evoluční perspektivy to dává smysl.

A právě proto je zvláštní, že část nejbohatších, nejsložitějších a zároveň nejvíce nerovných společností začala prosazovat zákonnou monogamii. Intuitivně by člověk čekal pravý opak – stále větší a větší hromadění žen i zdrojů!

„Co za to mohlo?“

Dosud se nabízela dvě vysvětlení. První míní, že monogamie snižovala počet „přebytečných“ svobodných mužů, čímž omezovala násilí a zvyšovala stabilitu. Druhé vysvětlení se soustředí na dědictví: jakmile se majetek – zejména historicky půda – stane vzácným a privatizovaným zdrojem, jeho dělení mezi mnoho manželek a potomků začíná být problém…

Tým kolem Pavla Dudy z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity spolu s kolegátory z Británie a Švýcarska poprvé systematicky porovnal obě hypotézy pomocí globálních etnografických dat. Analyzovali téměř dvě stovky společností, od lovecko-sběračů po státní útvary, a využili kauzální modely i bayesovské fylogenetické analýzy, aby přišli celé záležitosti na kloub!

„Co to ukázalo? Už jsem zapomněl titulek…“

Podle srovnání monogamie silně souvisí s privatizací půdy a ekologickými podmínkami, které z půdy činí vzácný zdroj. Naopak očekávané přínosy typu nižší násilí nebo vyšší spolupráce se v datech systematicky nepotvrdily.

Jinými slovy, když se půda nedala donekonečna rozšiřovat a její hodnota klesala s každým dalším dědicem, začalo být výhodné omezit počet legitimních potomků. Monogamie se tak opakovaně objevovala jako adaptace na mezigenerační soupeření o zdroje.

Jako leccos v lidské historii tedy kořeny tohoto pro-mnohé-věčného vzorce společenského chování mají tak či onak kořeny v lásce… k prašulím!

„To je zajímavý, co se kvůli dědictví neudělá všecko!“

Ono je to samože ještě složitější, protože dědictví… není jenom o majetku. Vznik polygonie a poté i monogamie ovlivnil i následné trestní zákoníky a náboženské filozofie. Vůbec první známý příklad trestu smrti je právě za cizoložství – u ženy, která tím mohla kalit pokrevní linii muže.

Logicky v návaznosti na množení a dědictví ovlivnilo i náboženství, a to včetně dnes dominující navazující trojky judaismus ► křesťanství ► islám. Jak říká klasik: všechno na světě je o sexu; krom sexu samotného – ten je o moci (a občas o moči, ale to už klasik neříká).

Byť to je moderní citace, historie ukazuje, že tomu tak bylo nejinak minimálně od zrodu civilizace…

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]