Autismus je jasnější. Jeho gen nemá projev jen v mozku, ale i ve střevech

TLDR verze: Příčiny toho, jak vzniká autismus, jsou zase o fous jasnější. Nový výzkum zjistil, že gen podílející se na autismu, ovlivňuje funkci mozku i střev (studie tu).

Mysl prochází žaludkem

Klasické rčení „jste to, co jíte“ se znovu naplňuje. Tentokrát však nikoliv tak, jak nám obvykle cpou dietologové! Nedosti na tom, že geny ovlivňují, co nám jak chutná. Již nějaký čas se také zdá, že mezi mozkem (a jeho činností) a střevy (a jejich činností) existuje určitá kauzální linka. Vědátoři ji nazývají „osa střeva-mozek“ (gut-brain axis) a zdá se z ní, že na stavu vaší mysli se podílí i stav vašeho břuchu.

Efekt může být poměrně dalekosáhlý a obousměrný. Mozek a střeva například sdílí některé druhy nervových buněk. S mozkově-střevní osou byla asociována některá rizika rozvoje neurodegenerativních chorob jako Parkinsona, v posledních měsících se pak objevily i další možné aplikace.


Nedávno například byl zkoumán (zatím spíše poloviční) vliv střevní mikrobioty na deprese a úzkostné stavy, vedle toho však náš břuch zřejmě může mít vliv i na autismus! V dubnu se tak objevila práce, podle níž fekální transplantát může podstatně mírnit projevy autismu.

Nejde přitom jenom o nějakou jednorázovku – transplantát zlepšil u většiny participantů stav i dva roky po provedení! U některých pacientů se dokonce stav setrvale zlepšuje! Jak se zdá, fekální transplantáty mají budoucnost!

Fekální transplantát, ilustrační foto

Břichobol je bolehlav

A nyní se objevuje další studie, která gen asociovaný se vznikem autismu objevila i u střevních nervových buněk!

O tom, že až 90 % lidí s poruchou autistického spektra, má trochu hokej ve střevech, se ví déle. Až nyní však studie profesorky Elisy Hill-Yardin z RMIT University vystopovala možný důvod této prekérky. Odhalila totiž mutaci R451C v genu Nlgn3, který kóduje protein neuroligin-3. Ta v součtu ovlivňuje komunikaci mezi neurony mozku, také je ale uváděba jako důvod dysfunkce samotných střev. Tam může mít vliv na celou sadu neplechy včetně

  • střevních kontrakcí,
  • počet neuronů v tenkém střevě,
  • rychlost, s jakou je jídlo tráveno,
  • a neposlední řadě také odezvy na neurotransmiter podílející se na autismu.

A jestli to celé zní příliš složitě, mám tu jednoduché, vědecky akurátní schéma!

Daná mutace je sice poměrně vzácná, je to však první důkaz toho, že mozek i střeva sdílejí expresi jednoho z cca 150 genů, které mají vliv na projev poruchy autistického spektra. Sledujeme tedy spíše špičku ledovce než celou odpověď. Ale i ona špička naznačuje, že důvody autismu můžou mít vliv na to, jak moc střeva buší o pomoc.

Je to vlastně paradoxní – o možné existenci osy střeva-mozek se tuší zhruba od roku 2004. Protože se však stále vynakládají nemalé zdroje na ověřování (ne)vlivu očkování na autismus, možné spojení autismu a střev se pořádně zkoumá až nyní. Kdyby se neztratila dekáda ověřováním neexistujícího fenoménu, mohlo se pátrat po fenoménech existujících.

Mnohokrát jsem napsal, že lidé odmítající očkování, „protože způsobuje autismus“, jsou full of shit – ale netušil jsem, že se to prokáže tak doslovně.

Dustinovy střevní potíže z filmu příhodně zmizely! Stroj: Rain Man/United Artists

Atypicky abstraktní autismus

Možná si teď říkáte, že je horká linka mezi mozkem a střevy příliš jednoduchou odpovědí. Ano, přesné důvody vzniku autismu budou mít nejspíše hlubší vysvětlení – zmíněná práce testující fekální transplantát třeba symptomy redukovala o 50 %, nikoliv absolutně. Jiné práce pak naznačily, že na rozvoji autismu se nejspíše podílí i znečištění a pravděpodobně i další vlivy.

Rizikových faktorů na expresi genů autismu je tak pravděpodobně nejspíše celá řada. Osa střeva-mozek bude pravděpodobně jenom částečnou odpovědí. S tím souvisí i důležitá poznámka – aktuální práce zkoumala primárně myši. A, jak možná víte, myši nejsou lidi. Ničemu nepomáhá ani skutečnost, že poruchy autistického spektra nejsou (podobně jako rakovina) jeden nešvar, ale celá paleta různých problémů.


Výsledky je tak třeba tradičně brát jenom jako další dílek puzzle celkového obrazu, nikoliv jako „ZOMG, autismus na nás jde od střev!“ Osa střeva-mozek se nám nicméně vybarvuje jako stále zajímavější medicínský výtečník. Důvody její existence stále nejsou známy dokonale – nejspíše má ale evoluční původ.

Ještě než si živočichové vyvinuli mozek, byla střeva takovým „mozkem, než to bylo cool„. Nervové buňky se v nich nejspíše chovaly podle toho, jak dobře se měly i symbiotické střevní bakterie. Později si organismy sice vyvinuly separátní shluk nervových buněk (tedy to, co máme v makovici), vztah mezi neurony a střevní mikrobiotou ale zůstal.

Stroj: USAF/Pixabay

Lék na obzoru?

V součtu tedy platí, že lék na autismus tu stále není. Potvrzení vlivu zkoumaného genu na „autistický“ neurotransmiter sdílený mozkem nám nicméně dává novou šanci na rozvoj praktického léku, který by si bral neurotransmiter na mušku. Pokud by jeho výsledky byly podobné jako v případě fekálního transplantátu – tedy padesátiprocentní redukce symptomů – mohl by to už být výsledek, který se počítá!

Snad nám více poví další ověřování výsledků, a ideálně i přeskočení vědátorské práce z myší na staré známé Homo sapiensátory!

[LL]

Lék na autismu na obzoru, léky na HIV stále lepší… Není to zase taková bída v té vědě! 

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze