Nově objevený dinosaurus si pěstoval číro z ostnů

TLDR verze: Dinosaurus jménem Bajadasaurus pronuspinax měl suprdlouhé trnové výběžky dokazující, že i v prehistorii platilo #punk_is_not_dead (studie tu).

Nenabodni se mi

Dinosauři jitří lidskou představivost už nejméně dvě staletí. Jsou vlastně takovým naším (metaforickým) strojem času do období, kdy savci platili za směšný evoluční experiment, který *určitě* strašně selže. Ani po tak dlouhé éře studia dinosaurů však nejsou zdaleka vyčerpány všechny možné objevy.

Nová práce argentinské CONICET pod vedením paleontologátora Pabla Galliny tak identifikovala zcela nový druh sauropoda, který působí jako by utekl z punkového klubu v Berlíně 80. let.

Nese jméno Bajadasaurus pronuspinax a žil na území Patagonie bratru 140 milionů let nazpět. Tedy prakticky v evolučním mládí dinosaurů. Není proto asi překvapivé, že si „nechal narůst“ pořádné číro! Charakteristický byl totiž zejména svými mimořádně dlouhými trnovými výběžky vyrůstajícími z krčních obratlů. Výběžky byly materiálově podobné třeba rohu nosorožce, sestávaly z keratinu alias rohoviny. A plnily zřejmě i podobnou úlohu.

Spekuluje se, že Bajadasaurus využíval své ostny jako formu pasivní obrany vůči masožravým predátorům (pasivní proto, že by měla primárně odradit od útoku). Není to zdaleka poprvé, co paleontologie objevila takto nasupené dinoše.

Stroj: CONICET, Dinosauři/ABC

O 15 let milionů mladší Amargasaurus disponoval podobnými výběžky, ty však byly podstatně kratší. CONICET ve svém prohlášení spekuluje, že hřebeny mohly sloužit i k termoregulaci dinosaura nebo dokonce k tomu, aby byli jedinci sexuálně atraktivnější pro potenciálního partnera.

Bez větší porce nadsázky lze přitom rozhodně říct, že i Bajadasaurus je jenom pomyslným vrcholkem ledovce nového poznání dinosaurů. Dost možná nejvýraznější posun se v posledních letech objevil kolem opeřené povahy podoby dinosaurů. Stále více se totiž zdá, že nemlich všichni dinosauři byli zcela či alespoň částečně opeření.

Nový pohled na staré druhy

Nejpatrnější je to u malých dinosaurů v éře křídy, kteří mají nejblíže ke svým následovníkům z řad ptáků. Zdaleka se však peřím nepyšnili jenom mrňaví dinosauři z období křídy.

Studium 1,5 metrů velkého Kulindadromea zabaikalicuse z éry středy a svrchní jury (144 až 169 milionů let před Kristem) totiž naznačilo, že i jeho tělo bylo pokryto primitivním předchůdcem dnešního peří. Disponoval jednak trsy srsti na hlavě a trupu, jednak měl na horních končetinách i prapeří podobné tomu, jaké se později objevilo i u praptáka archeopteryxe.

Tento obrázek je tedy fakticky nesprávný!

I velcí dinosauři ale zřejmě disponovali nějakou mírou peří. Aproximujme si to na veleznámém Tyrannosauru rexovi. Dva roky nazpět dospěla studie Houstonského muzea sice k tomu, že T.rex měl v dospělosti tělo pokryté spíše šupinami, peřím ale mohl disponovat u ocasu nebo kolem hlavy. Je také možné, že malí T.rexové byli opeření více, ale ztráceli peří v průběhu svého života.

Peří hrálo primárně úlohu v termoregulaci („aby dinošům nebyla zima/horko“), teprve druhotně při námluvách nebo dokonce létání. Snaha podržet si tělesné teplo je náročnější pro býložravce (což T.rex nebyl) a menší tvory (což T.rex byl jenom po narození). Proměnlivá povaha srstky tedy není nepředstavitelná!

Jako obvykle ale platí, že najít fosilii s peřím je malý zázrak – dokud tak vědátoři z fyziky nevyvinou nemetaforický stroj času, budeme nejspíše odkázáni spíše na limitované poznání a haldu spekulací. Dinoši tak nejspíše budou jitřit naši představivost ještě nějaký čas!

[LL]

Potenciální podoba dinosaura. Ano, možná to byl dokonce nejen opelichaný, ale i zrzek!
Stroj: BBC

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, která připravuje přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze