Vinné skleničky se za poslední staletí sedmkrát zvětšily

TLDR verze: Nezřízené chlastání, vlastní postmoderní bídě, je už vyjádřitelné i matematicky. Ze srovnání 411 skleniček z dílny vědátorů z Cambridge se totiž za poslední tři staletí VELIKOST SKLENIČEK NA VÍNO SEDMKRÁT ZVĚTŠILA (zdroj tu). #lol

Žízeň je veliká (víc než dříve)

Zatímco naši předci zjevně popíjeli z něčeho, čím by člověk moderní leda tak kopal panáky, v 18. století si něčím podobným cinkali tehdejší hipsteři – jak ukazuje pěkná infografika níže. Ke zjištění došli vědátoři z Cambridge v prosinci 2017. #recyklace

Pokud se vám však z podobného zvětšení sklenic také orosila játra, buďte relativně v klidu. Momentálně totiž nelze jasně říct, že existuje kauzalita mezi nárůstem velikostí skleničky a nárůstem spotřeby vína, nebo že snížení jednoho by snížilo druhou.

Je dost dobře možné, že v 18. století (kdy ostatně námořníci pili více alkoholu než vody. Fakt!) prostě lidé vypili více sklenic. Svou roli může hrát i menší spotřeba vlivem menší průměrné hmotnosti. Podvyživené masy 18. století měly prostě menší výdrž. Tedy, to ovšem spekuluju…

Každopádně si na to připijem!

Stroj: Theresa Marteau et al.

Metla lidstva

Racionálně samozřejmě nelze alkohol doporučit ani svému největšímu nepříteli. A to píšu jako někdo, kdo má na YouTube „pořad“ Vědátoři NA PIVU – a obarvenou vodu při tom jaksi nepopíjíme…

Hned několik studií, včetně metastudií komparujících jiné studie, ilustrovalo jasnou spojitost mezi pravidelným (denním) požíváním alkoholu i v minimálním množství a vyšší pravděpodobností úmrtí. Je jedno, jestli si dáváte jen skleničku k obědu – pokud to děláte denně, prostě se vystavujete riziku stejně, jako kdybyste si večer zapálili jediné cígo.

Jasně, pijani se obvykle u podobných zjištění ošívají, připomínají, že „moje babička denně vypila tři lahve vodky a zemřela ve 180 letech po atomovém výbuchu!§§“ a podobné anectodal evidence. Ale guess what – takhle epidemiologie nefunguje, vy lopaty! Ebolu, konec konců, taky statisticky nenulový počet lidí nakonec přežije, ale PŘESTO se ji jaksi bojíme.

Samozřejmě, člověk je bytost jak inteligentní, tak i plná paradoxů – takže si lze třeba představit i situace, při nichž alkohol může pro jednotlivce pozitivně posloužit např. pro společenské účely. Nebo může kreativním z nás rozproudit myšlenky (to je aspoň moje výmluva). Nelze každopádně jednoduše říct „tahle věc je čiré zlo ze Satanova anusu a cokoliv jiného je čiré dobro ryzí božskosti“ – už jen protože prohibice historicky prostě nefunguje.

Jako vše má alkohol svá pro i proti (ačkoliv zdravotně ty proti určitě převládají). Nemá smysl jej všem paušálně zakazovat, ale bude určitě fajn, pokud si konzumenti budou oněch proti dobře vědomi. A nebudou si lhát do kapsy.

Jinými slovy: pro alkohol platí kontext úplně stejně jako v případě GMO, fosilních paliv nebo jaderné energie! 😀

[LL]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a přátel vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, která připravuje přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.

A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Diskuze