TLDR: Simulace zohledňující gravitační vliv LMC a M33 naznačují, že spojení Andromedy a Mléčné dráhy má jen zhruba 50% šanci. Studie tuna.

Za 5 miliard let bude sice Slunce ve stádiu rudého obra, takže Země nejspíš zanikne – a i pokud moc nesolíte a nejíte tučný, pravděpodobně vám to už jedno bude – alespoň nebesa nám však měla nabídnout velkou podívanou! Dosavadní úvahy totiž mínily, že by za 4,5 miliardy let měla začít „sráže“ (v praxi spíše „vzájemně prolnout“) naše galaxie s galaxií Andromeda. A mnohé z nás to kdysi dost vyděsilo!

Při srážce by se obě galaxie spojily v jedinou – kreativně, z anglického názvu „Milky Way“ pro tu naši, pojmenovanou jako „Milkomeda“. Nové výzkumy však naznačují, že tato možnost je méně pravděpodobná, než se dosud předpokládalo…

„O kolik méně pravděpodobná?“

Na základě nových dat z teleskopů Gaia a Hubble mezinárodní tým vědců pod vedením astrofyzika Tilla Sawaly z Helsinské univerzity simuloval pohyb naší galaxie na příštích 10 miliard let dopředu. Počítačový model také využívá nové odhady hmotnosti jiných galaxií v Místní skupině – čili galaktické skupině, která zahrnuje mimo jiné Mléčnou dráhu, Andromedu, Triangulum (M33) a Velký Magellanův oblak (LMC).

Závěry? Jak tuší každý, kdo ještě nezapomněl titulek tohoto článku!

Simulace skutečně ukazuje, že pravděpodobnost srážky obou galaxií v příštích 10 miliardách let je jen kolem 50 %. Doposud se přitom o vzniku Milkomedy mluvilo jako o významné jistotě – nynější výzkum ale podtrhává, že vše může taky dopadnout dost odlišně…

„Proč starší odhady nahrávaly srážce?“

Zjednodušeně řečeno: naše galaxie Mléčná dráha a Andromeda nejsou ve vesmíru samy – působí na ně i okolní objekty. Konkrétně především galaxie Triangulum (M33) a Velký Magellanův oblak (LMC) ovlivňují primárně dráhu Mléčné dráhy.

Že je složité v tom najít predikce, znají čtenáři/diváci „Problému tří těles“ – a ve vesmíru je těch těles ještě o trochu víc než jen tři…

Podle vědců tak předchozí analýzy, které počítaly s vyšší pravděpodobností vzniku Milkomedy, pravděpodobně nezohledňovaly gravitační vliv LMC a M33. Přidání jen M33 do simulace zvýšilo pravděpodobnost sloučení na dvě třetiny. Ale pokud byly přítomny všechny čtyři galaxie, pravděpodobnost sloučení Mléčné dráhy a Andromedy do 10 miliard let klesla na něco málo přes 50 %.

Zjednodušeně řečeno: především LMC může dráhu Mléčné dráhy natolik vychýlit, že místo kolize s Andromedou dojde spíš k těsnému minutí.

„Co by to znamenalo, kdyby se minuly?“

Simulace dávají v podstatě dva (a půl) možné scénáře – buďto se obě galaxie dřív nebo později spojí do Milkomedy, anebo se minou a každá bude dál vesmírem letět sama v jiném kurzu.
Na spojení by přitom mohlo dojít i v případě těsného průletu – pokud se přiblíží natolik, že dynamické tření mezi jejich halami temné hmoty přitáhne hmotu obou galaxií zpět, může ke spojení dojít i do 10 miliard let od současnosti.

Spojení ale může být mnohem dále v budoucnu, pokud bude průlet ve větší vzdálenosti – ale pořád v takové, že se galaxie začnou vzájemně obíhat. Takový tanec by mohl trvat déle, než zvládne predikovat i současná simulace – ale nakonec by pravděpodobně stejně skončil sloučením.
Vzdálenější průlet by pak znamenal, že se galaxie minou a Andromedu už nikdy nepozřeme…

Tak či onak však nebude mít naše galaxie v nejbližších dvou miliardách let nouzi o novou hmotu pro tvorbu hvězd – protože Velký Magellanův oblak se má s Mléčnou dráhou srazit mnohem dřív!
U tohoto scénáře bohužel chybí sexy název – pokud je Milkomeda nejistý prospekt, osobně navrhuji, že se můžeme těšit alespoň na Milkollana!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je hatemail@vedator.org