TLDR: Společnost Collosal Bioscience tvrdí, že přivedla zpět tisíce let vyhynulého pravlka, známého jako zlovlka z mnoha fantasy. Fskutečnosti jde o upraveného vlka částečně podle DNA z pravlčích fosílií a částečně podle fantazie vědců. Přesto jde o velmi zajímavý projekt, který nám dává nástroje pro genetickou úpravu zvířat, například pro vytvoření dobytka, rezistentnějšího proti nemocem. Poměrně podrobný článek (byť ne studie) třeba tady.

Huňatá myš, zlovlk, dronte, mamut – ambice americké společnosti Colossal Bioscience rozhodně nemá malé ambice. Jak velkého úspěchu ale dosáhli? Skutečně vytvořili tisíce let vyhynulého pravlka, známého z Hry o trůny? No, ne.

Kolosální vlci ze zaledněné krajiny

Pravlci obrovští, známí fanouškům Dungeons & Dragons, World of Warcraft, nebo ságy Písně ledu a ohně pod názvem zlovlci (dire wolves) se objevili cca před třemi miliony let. Budili hrůzu ve všech tamějších biočiších. Podle některých nálezů si snad troufali i na mamuty!

 Vymizeli přibližně před 13 000 lety, pravděpodobně proto, že narazili na ještě děsivějšího nepřítele. Člověka. Abychom svým předkům nenasazovali (zlo)vlčí hlavu (pardon, nemohl jsem si pomoci), tou dobou taky končila doba ledová. A takové změny někdy vedou k vymírání druhů, dobře zvyklých na panující podmínky (ještě že nežijeme v době, kdy se děje něco podobného, jen výrazně rychlejšího). Pravděpodobně tyto prahafany poslala do věčných lovišť kombinace vedra a násilných Homo sapiens.

Z myši mamutem?

Nedávno jsme mluvili o společnosti Colossal Bioscience, které se povedlo vytvořit „vlněnou myš“ . Má jít o předstupeň vytvoření vlněného slona, tedy další krok k vytvoření „mamuta“, nebo, lépe řečeno mamutoidního slona.

Vědátoři se tehdy prohrabali mamutí DNA a identifikovala v současnosti „neaktivní“ geny, které by se mohly za určitých podmínek mohly aktivovat. A to ty, které by mohly způsobit chlupatost. Příbuzné geny našli v myši, aktivovali je, a myšomut byl na světě.

Když nemáte pragen, dejte tam hafgen…

Podobným způsobem si vzali na paškál pravlka. Ze dvou fosílií se jim povedly vytáhnout značně rozfrcanou DNA, tedy návod na výrobu proteinů. Proteiny neboli bílkoviny nejsou jen stavební kameny každé buňky, ale také se podílí na metabolickém fungování každého organismu. Vedle toho postavili kompletní sady DNA (genomy) současných příbuzných – vlků, šakalů, lišek a dhoulů (taky to slyším prvně, vygooglete si je, vypadají roztomile a znepokojivě zároveň).

Našli dvacet míst ve čtrnácti genech, ve kterých se pravlci od jejich současných příbuzných liší. Poměrně velké části nedochované DNA porovnali s DNA současných psotvarých (termín psovité šelmy je ve vědecké komunitě zastaralý). Ano, zní to trochu jako metoda použitá Hammondovým týmem v Jurském parku.

A tady přichází problém. DNA jako návod nestačí. V našich jádrech kolem DNA křepčí proteiny a další molekuly, které vybírají, který konkrétní gen bude z DNA přepsán do meziproduktu – RNA. Až podle RNA buněčné fabriky vyrábí proteiny. Tomuto procesu se říká genová exprese. Informace o ní ve fosiliích nalézt nejde.

Jak křepčící molekuly – transkripční faktory rozhodují, které proteiny budou nakonec vytvořeny (a v kolika kopiích), je zatraceně složitá otázka. Na jakékoli přispění k odpovědi se za poslední dekády rozdalo hafo Nobelovek.

Znát geny je hezká věc, ale vědět, které byly zapnuté a které vypnuté není jen tak.

…a okořeňte trochu marketingové fantazie

Vědátoři z Colossal Bioscience zde upustili uzdu své fantazie. Například vypnuli gen pro tvorbu pigmentu současného vlka, což vedlo ke vzniku bílé srsti. Našli sice v pravlčí DNA gen pro bílou srst, ale pokud by se tenhle gen dostal do těla současného vlka, způsobil by mu slepotu nebo hluchotu.

To, že tam ten gen přítomný byl ale furt neznačí, že byl aktivní. Jak jejich srst fskutečnosti vypadala, neví. Jen si tipli, že se jim bílá srst do sněhových pustin mohla hodit. A taky si řekli, že bude pravlk vypadat víc cool, když bude zbarvený stejně jako albínský zlovlk Johna Snow Duch, což nepřímo potvrdil i zakladatel firmy Ben Lamm. Co vědátoři měli třeba proti Aryině Nymerii není známo.

Taky úpravou genů (a jejich expresí) zvířata zvětšili, rozšířili jim hlavy a zvětšili čelisti. Už takovéhle čachrování neodpovídá skutečné vnější podobě pravlků. A to se nebavíme o naší naprosté neznalosti pravlčího mozku, chování a dalších vlastností, které z pravlků dělaly pravlky.

Upravený genom (většina pocházela z vlka obecného) schovaný v buněčném jádře vložili do vlčích oocytů (používání termínu vajíčko u savců není úplně přesné), který předtím jádro odebraly. Podobným způsobem se podařilo naklonovat ovci Dolly. Oocyt vložili do vlčice a po cca dvou měsících se narodila „pravlčátka.“ Pojmenovali je Romulus, Remus a Khaleesi (výběr jména by si Starkové rozhodně měli brát osobně). Stejným způsobem se Collosalu údajně podařilo „vrátit“ „vlky rudohnědé“ jménem Hope, Blaze, Cinder a Ash. Vlci rudohnědí vyhynuli v osmdesátých letech minulého století.

Tato štěňata nyní žijí v přísně utajované rezervaci o rozloze více než 2 000 akrů. Nyní váží přes čtyřicet kilo a v dospělosti možná dosáhnou i stovky.

Když to nejsou zlovlci, proč by nás to mělo zajímat?

Sice po oživení vyhynulého vlka (natožpak po vytvoření tohoto pseudopravlka) chleba levnější nebude, ale hovězí by mohlo. Huňatí sloni a větší vlci jsou totiž jen marketingově skvěle zvládnutou špičkou ledovce. Colossal Bioscience si tím hledá příznivce, a hlavně investory do jejich výzkumu genetické modifikace zvířat obecně.

 Přichází tak s metodami, které umožní modifikace jakýchkoli zvířat. Třeba úpravu dobytka, aby více dojil, měl více svalové hmoty nebo byl rezistentějším proti některým nemocem. Třeba proti (ve střední Evropě trendující) slintavkou a kulhavkou.

Nemalým významem je také prohloubení znalostí o evoluci psotvarých šelem a genů obecně.

Na návštěvu skutečného Pleistocénového parku si budeme muset nechat zajít chuť, stejně tak na návštěvu Divnovlčího parku (na tom názvu se musí zapracovat).

Ale pokud byste chtěli potkat zvíře, podobající se stovky let vyhynulému tvoru u nás v Česku, je to možné. Skanzen Modrá , poblíž Uherského Hradiště, je součástí projektu Taurus, který se snaží přivézt zpět pratura, vyhnulého v 17. století.

Používají klasičtější formu genetické úpravy – křížení jedinců se znaky odpovídajícími popisům praturů. A to včetně jejich chování. Opět nejde o oživení vyhynulého tvora, ale na výsledné biočichy se fakt hezky kouká.

A jejich potenciální návrat do evropské krajiny by mohlo pomoci ekosystémům, do kterých pratuři patří a ze kterých jsme je násilně odstranili. Což by, alespoň podle vědců z Colossal Bioscience, mělo platit i o návratů „pravlka“, „vlka rudohnědého“, „mamuta“ a dalších. Akorát že pratuři z tohoto ekosystému vymizely za Karla IV. Přítomnost velkých krav by asi naši přírodu změnila výrazně méně než mamut nebo predátor jako pravlk.

[Filip Šlapal]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je hatemail@vedator.org