TLDR: Čtyřleté pozorování na tradičním španělském běhu býků ulicema ukázalo na možnost předvídat nebezpečné chování davu v omezeném prostředí. Studie tuna. 

Je tomu už asi dekádu, co jsem viděl tuze nepříjemné video z nějakého amerického podzemního klubu, kde vypukl požár – a jakmile se objevily plameny, situace se vymkla kontrole. Utíkající davy doslova ucpaly východy, lidé byli „ušlapáni“, ne v důsledku podrážek ostatních, ale proto, že tlak lidských těl kolem jim jednoduše nedovolil se ani nadechnout…

Ve snaze předejít podobným tragédiím teď vědátoři přišli se studií, která se snaží pohyb mas v omezeném prostoru nejen šmírovat, ale i predikovat!

„To je hustý!“

A hustý může být i dav lidí! Nemusí jít jen o španělskou kratochvíli nebo požár, ale i na koncertech, festivalech či protivládních protestech se na omezeném prostoru může pohybovat hodně lidí najednou. Ve stylu citátu z Mužů v černém, že člověk je chytrý, ale dav poněkud méně, se ukazuje, že i na lidskou masu lze aplikovat některé zákonitosti z látkové dynamiky.

Denis Bartolo a jeho kolegové s tímto cílem šmírovali davy čítající odhadem 5 000 lidí během čtyř ročníků festivalu San Fermín ve španělské Pamploně. Nepočítali je ze střech na prstech, ale využívali baterii kamer umístěných na dvou pozorovacích místech na náměstí o rozměrech 50 × 20 metrů.

Hustota davu se měnila od 2 lidí na metr čtvereční v hodině před začátkem festivalu až po 9 lidí na metr čtvereční v průběhu akce.

„A pak se dělo co?“

Z pořízených záběrů vědátoři vytvořili matematický model, podle kterého jsou při extrémní hustotě lidé tak namačkaní, že dav začíná fungovat jako látkové kontinuum – tedy jako tekutina. Vznikaly kapsy několika set lidí, kteří se spontánně chovali jako tekutina oscilující v předvídatelném intervalu 18 sekund, a to i bez vnějších podnětů, jako je třeba strkání.

Rovněž nutno dodat, že záběry nepocházely přímo z běhu býků ulicemi, ale ze separátní oslavy na náměstí. Jinými slovy, když je hustota dost velká, lidská masa začne spontánně vykazovat vnitřní oscilace.

Závěry autoři porovnali i s tragédií na festivalu Love Parade v německém Duisburgu v roce 2010, kde bylo zraněno několik stovek lidí a 21 osob zemřelo. Ukázalo se, že když dav dosáhl podobné hustoty jako na festivalu San Fermín, opět byly pozorovány stejné oscilace. Takové chování davu přitom dosud nikdo systematicky nezaznamenal!

„Aha, ale k čemu to je?“

Autoři poznamenávají, že jejich zjištění by mohla pomoci předpovídat chování velkých davů v omezeném prostoru – byť momentálně je kapku problém si představit přímé aplikace.

Teoreticky by mohly existovat kamery schopné automaticky zmerčit kritickou hustotu (např. 7 až 8 lidí na metr čtvereční) a varovat bezpečáky. Otázkou ovšem je, co dělat v momentě, kdy je dav už v rizikovém stavu – zakřičet „Hele, tolik se nedlachmejte!“ asi nebude úplně efektivní, protože by to naopak mohlo spustit paniku a „ušlapání“.

Je ale možné, že v budoucnu budou existovat způsoby, jak už při postupném zahušťování davu preventivně korigovat jeho chování. Jak přesně, to už ale bude úkol pro jiné pantátory. Na planetě s více než 8 miliardami lidí se totiž dá čekat, že podobné situace budou čím dál častější – a nelze spoléhat na to, že každý uvidí děsivé video z hořícího undergroundového klubu a do konce života se raději bude takticky vyhýbat davům!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je hatemail@vedator.org