TLDR: Pět tisíc let starý sklep mohl být součástí komplexu sloužícího k obchodování a uzavírání spojenectví v pravěkém Dánsku. Studie tuna.

Máte sklep? Pak máte relativně novátorský civilizační vynález! Po většinu z 300 000 let naší druhové historie lidé trajdali krajinou od jednoho místa ke druhému – a vytvoření dočasného sídliště se samože mohlo pojit i se stavbou přechodného přístřešku. Ale aby někdo kopal do země s cílem tu stavět, na to jsme si zřejmě museli počkat až do vzniku trvalých sídlišť a zemědělství!

Předtím, než se lidé trvale usídlili na jediném místě, se potraviny sice zřejmě také musely někde skladovat, ale obvykle k tomu stačila jednodušší povrchová skrýš – koncept kutání podzemní schovky pro skladování ňamek tak vznikl až v raných zemědělských společnostech snad před 6 000 lety v místech, jako je Mezopotámie. Anebo Dánsko!

Sklepní technologie

Právě před 5 000 lety se totiž skupina lidí z dnešního Dánska hecla a vytvořila zbrusu nový výkřik technického pokroku, když vykutala sklep s dlážděnou podlahou – byť sklepy jako takové archeologové z dané periody znají častěji, sklep dlážděný je v dané lokalitě pro neolit téměř neslýchaný prvek!

Sklep vytvořili příslušníci kultury nálevkovitých pohárů – ta vznikla kolem roku 4 000 př. n. l. na části území dnešního Německa, Skandinávie a Nizozemska. Její sklepmistři z dnešního výzkumu pak hnili ostrově Falster v jihovýchodním Dánsku – na zbytky jejich práce narazili moderní dělníci při rozšiřování železniční tratě.

Jakmile dělníky vystřídali archeologové pod vedením Marie Brinch, identifikovali v nalezišti díry a jámy – pravděpodobné zbytky po zdech a kůlech dvou domů postavených na stejném místě v různých dobách. Protože však archeologové byli hamižní a kopali hlouběji, našli také velké množství oblázků, které byly na sebe nabaleny tak, že bylo zřejmé, že jde o lidský výtvor.

Tak narazili (doslova) na zbytky dlážděné podlahy, dle pozdějších údajů dno sklepa o rozměrech asi 2×1,5 metru!

„Jak víme, že to je sklep?“

Jak jsme zmínili, neolitické dlážděné podlahy z daného období byly známé již dřív – leč obvykle sloužily nebožtíkům, šlo totiž o prvek typický pro některá pohřebiště. Hrobokopové z nynější práce si proto pohrávali i s myšlenkou, že narazili (doslova!) právě na možné pohřebiště. K tomu však chyběla docela významná součást pohřebišť – nebožtík.

V zemině bylo sice také roztroušeno mnoho artefaktů včetně keramických střepů, úlomků kostí, nástrojů a páru zkamenělých mořských ježků, žádný z nich však nepůsobil, že by měl souvislost s pohřebnictvím.

Skrze vylučovací metodu tedy dospěli autoři k tomu, že spíše než pohřebiště by struktura mohla být běžným sklepem určeným k uchovávání nikoliv lidských mrtvol, ale běžnějších poživatin (kanibalové prominou).

Skrze uhlíkové datování dřevěného uhlí nalezeného poblíž vytanul věk sklepu někdy mezi lety 3500 a 3000 př. n. l. Bohužel tím, že se vyloučilo pohřebiště, vytanul nový otazník – není totiž jasné, k čemu by takový sklep mohl sloužit…

„Aha, ale jistě to nevíme!“

Archeologové sami neobjevili mnoho dalších artefaktů ukazujících na obsah sklepa, ale domnívají se, že skladování potravin působí jako logická možnost. Nicméně, vzhledem k tomu, že sídliště v dané lokalitě bylo zřejmě opevněné, mohlo místo snad sloužit jako shromaždiště a obchodní stanoviště, kde si lidé vyměňovali zboží a případně uzavírali spojenectví. Sklepení pak dává docela logiku!

Jako obvykle ale nemáme stroj čas a nemůžeme tak závěry potvrdit stoprocentně. Je tak třeba mít na paměti i potenciální alternativy – možnost, že šlo o nevyužitou hrobku, nebo že mohlo jít o nedokončený základní kámen prvního metra dějin! Různé alternativy mají však, evidentně, i různou nižší pravděpodobnosti vůči té, která se jeví jako nejrealističtější možnost při braní v úvahu všech známých proměnných…

Sklepy byly před 5 000 lety pořád relativně novým vynálezem, nemůžeme tedy nad podobným výskytem jen tak mávnout rukou – jak ostatně připomíná i jedna kultovní důchodkyně, i v moderní éře může být sklep vysoce nedoceněnou a potenciálně nedostatkovou urbanistickou komoditou! Jakkoliv se dávným Dánům můžete ušklíbat nad jejich technologickým výstřelkem, ruku na srdce – kolik z nás dnes podobně užitečné sklepení má!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]