Sotva, co jste se dvakrát dobře vyspali, už je tady zase neděle! Ale spolu s ní i přehled toho nej, co nám tento týden dal!
40. týden ve vědě roku 2023! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní
Na LHC poprvé detekována „srážková“ neutrina. Neutrina jsou notoricky obtížně detekovatelná. Na počátku tohoto roku se však poprvé povedlo polapit vysokoenergetická neutrina, která vznikají při srážení částic na LHC. Zároveň ale potvrzená detekce neznamená, že jsme právě odhalili ekvivalent významu číslic „42“. Tým FASER stále usilovně pracuje na analýze dat získaných detektorem a zdá se pravděpodobné, že bude následovat ještě mnoho dalších detekcí neutrin.
Lidé s bionickou rukou už mohou ovládat různé prsty. Zlepšování detekce aktivity nervové sítě umožnilo muži po amputaci lépe ovládat svou umělou končetinu. Heslem dne je opět: umělá inteligence. Nynější práce je především úspěch na chirurgickém poli – bude totiž ještě velkou neznámou, jak dlouhodobou funkčnost bude neuromuskulární protetika mít, zdali nedojde na degradaci nějakých implantátů či kolik metoda vůbec stojí.
Antihmota reaguje na gravitaci stejně jako hmota běžná. Chování antihmoty na vliv gravitace demonstrují nové experimenty v CERNu. Výsledek také ukazuje, že převahu běžné hmoty budeme muset vysvětlit jinak. Proč ve vesmíru převládá hmota a nikoliv antihmota? Obě dvě by se během Velkého třesku měly vzájemně anihilovat, ale přesto část běžné hmoty přežila. Jednou z hypotéz, která by to vysvětlovala, byla odlišní reakce antihmoty na vliv gravitace. To však nynější experimenty vyvracejí – vědátoři proto budou muset hledat řešení i nadále.
Plastové mikročástice by se nám mohly akumulovat v dýchacích cestách. Došla k tomu nová analýza proudění – na jejím základě by nyní mohly navázat práce hledající. I když se o mikroplastech hodně mluví, v lidském těle (přesněji v krvi) byly objeveny poprvé až vloni. Mikroplasty jsou totiž, inu, velmi malé a bude proto třeba jasnějších modelů toho, kde se mohou akumulovat, a případně způsobovat problémy. Fčil o tom prvním víme víc!
Webb pozoroval JuMBO objekty ležící mezi planetami a hvězdami. Jsou menší než hvězdy, ale na rozdíl od planet neobíhají hvězdy – existují v binárních dvojicích, kdy se dvě JuMBO tělesa obíhají vzájemně. JuMBO tělesa byla objevena v mlhovině Orion vzdálené 1344 světlet již dříve, Webb je ale nyní mohl lépe popsat. V zásadě připomínají planetární plynné obry – ale planety ze své definice obíhají hvězdy. Pro JuMBO tato definice však neplatí, což může ovšem také znamenat, že definice pojmu „planeta“ bude vyžadovat update.
Vakcíny, fotony, kvantové tečky : Rozdány letošní Nobelovky. Celkem osm vědátorů a vědátorek z celého světa bylo oceněno za své přínosy poznání i civilizaci – jejich práce napomohla vývoji efektivních mRNA vakcín, vzniku světelných pulzů umožňujících studium elektronů, a vytvoření spolehlivé metody syntézy „umělých atomů“ známých jako kvantové tečky.
Bottom
Tempo vymírání rodů obratlovců je od roku 1500 až 35x vyšší než před ním. Zatímco při vymírání druhů mohou roli umrlců relativně rychle převzít jejich příbuzní, při vymírání celých rodů (tj. všech příbuzných dohromady) je škoda pro diverzitu vyšší. Není to úplně překvapivé zjištění, ze srovnání tempa vymírání je však nynější 35x vyšší rychlost oproti dřívějšímu status quo rozhodně nepříjemné zjištění. Ztrátou rodu přírodní ekosystémy přicházejí o aktéra nějaké úlohy, kterého není příroda s to brzy nahradit. Může trvat velmi dlouho, než nějaký nový druh nahradí původní úkon – pokud se tak vůbec stane.
Homo erectus mohl obstát i proti hyenám. Co jedli hominidé, než si troufli na velká zvířata? Dost možná mršiny – velké tlupy mohly konkurovat i „profesionálním“ mrchožroutům, jako jsou hyeny. Vyplývá to ze simulace Jesúse Rodrigueze Mendeze z CINIEH, která zkoumala možné strategie zisku mršin. Mrtvoly zvířat se samy sice už nebrání, ale o to větší zájem je o ně napříč druhy. Prehistoričtí hominidé proto zřejmě mršiny významně využívali také jako zdroj masa a tuku – nebylo ale jasné, jak mohli pralidé díky počtu obstát proti mrchožroutům vyvinutým přímo pro sběr mršin.
Geofyzici odhalili dlouholetou záhadu týkající se vnitřního jádra Země – je překvapivě měkké. Jejich průlomový objev přisuzuje tuto měkkost pozoruhodné pohyblivosti atomů v této masivní železné kouli. Navzdory našim pokrokům ve zkoumání rozsáhlého vesmíru pomocí nejmodernějších teleskopů zůstává tajemné nitro naší planety nepolapitelné, skryté před přímým pozorováním a mimo dosah vesmírných sond.
BlueWalker 3: Nebeský obr vytvořený člověkem osvětluje noční oblohu. Satelit vypuštěný v listopadu se pyšní plochou 64 metrů čtverečních, což z něj činí největší komerční objekt na oběžné dráze Země. Jeho zářivá přítomnost však narušuje jemná pozorování astronomů a je důkazem lidského zásahu do vesmírného plátna.
Algoritmus umělé inteligence zrychluje vývoj designu robotů na sekundy. To představuje výrazný pokrok oproti měsícům, které obvykle vyžadují superpočítače. Úspěšně se osvědčují nekonvenční a inovativní nápady umělé inteligence, která využívá svou bezbřehou představivost a nedostatek omezení vázaných na lidské nebo zvířecí replikace.
Září 2023 bylo rekordmanem v globálních teplotách. Podle klimatologů se teploty vyšplhaly na bezprecedentní úroveň a průměrná globální teplota výrazně překonala dosavadní rekordy. První analýzy provedené Japonskou meteorologickou službou odhalily, že toto horké září překonalo předchozí rekord pro tento měsíc o 0,5 stupně Celsia, což znamená ohromující odchylku téměř 0,9 stupně od průměrných teplot pozorovaných v letech 1991 až 2020.
Amébověc & Bronzbroj – Týden ve vědě 21. až 27.… 21. července 2025 Prázdniny jsou skoro v polovině, věda si však odpočinek nevzala! Neseme novinky kolem rozvoje biočichů, žhavé trendy v oblékání zbrojí…
