Léto se překotilo na svou druhou polovinu, doufejme, že to bude polovina chladnější! Svlažte se alespoň poznání nových vědátorských novinek!

Implantáty mozku a páteře obnovily pohyb u ochrnutého muže. Dvojice čipů propojila znovu mozek a míchu. Není to v rámci experimentálního výzkumu zdaleka poprvé, studie však udělala v celém procesu řadu mírných inovací. Pohyb obnovili vědátoři ze švýcarské EPFL z čtyřicetiletého muže, který dekádu nazpět ochrnul po nehodě na bicyklu.

Plánovaná čínská superraketa nápadně připomíná Starship. Inspirace u konkurence je v kosmonautice běžnou záležitostí – v případě vývoje čínského nosiče CZ-9 je ale změna od „podobnosti s SLS“ k „podobnosti se Starship“ ukázkou proměny trendů v návrhu nosičů. Vzhledem k tomuto stylu vývoje, v němž se zjevně jakoby čekalo na to, který západní design bude vypadat použitelněji, ale nic negarantuje, že CZ-9 v nynější podobě skutečně odstartuje…

Alternativní model Betelgeuse navrhuje její supernovu již během několika dekád. Standardně se mluví o tom, že by se Betelgeuse mohla proměnit v supernovu až za 100 000 let. Nový, alternativní popis její atmosféry, by ale znamenal explozi mnohem dříve. Betelgeuse je hvězda na konci svého života. Tomu odpovídá i cyklické “nafukování” a “splaskávání” její velikosti. Na vzdálenost 600 až 700 světlolet se ale blbě měří. Odhad výbuchu za 100 000 let očekává, že významnější je cyklus kratší, který by znamenal menší rozdíly v maximální/minimální velikosti atmosféry. Pokud by ale významnější byl cyklus delší, který by znamenal rozdíly větší, znamenalo by to i mnohem dřívější výbuch.

Chybný pokyn vedl k dočasné ztrátě komunikace s Voyagerem 2. Řídící středisko omylem nasměrovalo anténu sondy směrem od Země a posunula ji o 2 stupně od Země. V pátek večer našeho času však JPL oznámila obnovení spojení se sondou.

Někdejší supervulkán Olympus Mons byl možná obklopen mořem. Největší hora Marsu i Sluneční soustavy sdílí geomorfologické prvky (útes kolem hory) s pozemskými vulkány, které leží uprostřed moře. Úpatí Olympus Mons nestoupá k vrcholu rovnoměrně, ale v určité části se prudce láme. Tento zlom by mohl být podle srovnání s pozemskými vulkány místem, kde docházelo na kontakt lávy s dávným oceánem Marsu.

Pulsar Fusion chce postavit prototyp fúzního raketového motoru. Motor poháněný plazmatem udržovaným v elmag poli by mohl v pozemním prototypu vzniknout do roku 2027. Pokud se naplní ambiciózní cíl společnosti. Vývoj fúzního pohonu není snadný úkol, protože zahrnuje replikaci podmínek na Slunci a udržení ultrachladného plazmatu stabilního v elektromagnetickém poli během fúze. K vyřešení této výzvy plánuje společnost Pulsar Fusion využít strojové učení a umělou inteligenci k mapování a předvídání nepředvídatelného „fúzního počasí“, což zajistí bezpečný a účinný fúzní motor pro cesty do kosmu.

Bottom

Biovytisknuté srdeční komory bily víc jak 100 dní. Mají méně než 2 cm (celkově jsou šestinové proti těm lidským), zlepšení jejich výdrže dává ale naději na kultivaci orgánů. Za posledních 8 let udělal biotisk a kultivace buněk obrovský skok kupředu. Nejnověji se díky tisku do gelu obejde i bez dosavadního tradičního lešení, na kterém buňky musely žít. Zvyšuje to šanci, že bychom se mohli prvních aplikací dočkat na konci této dekády.

Velryba žijící před 37 – 39 miliony lety mohla být větší než plejtvák obrovský. Jmenovala se Perucetus, dle rekonstrukce 13 obratlů, 4 žeber a kyčelní kosti mohl mít hmotnost mezi 85 až 340 tunami. Tím plejtváka srovnává. Vzhledem k tomu, že již plejtvák se pohybuje na teoretické hranici toho, kam lze na Zemi (a navíc jen ve vodě) dorůst, není status peruceta ještě tak jasný. Fosilie navíc postrádá lebku, což možné kalkulace velikosti limituje.

Stovky toulavých „Zemí“ křižují naší Mléčnou dráhu. Vědci odhadují, planet nepřipoutaných ke hvězdám je v galaxii násobně víc než těch připoutaných. Mezi nimi existuje na 400 toulavých planet o hmotnosti podobné Zemi. Dokonce našli jednu z nich během svého výzkumu. Podmínky na nich ale nebudou stejné jako na naší Zemi, duh.

Lockheed Martin zlepšují letecké lasery. Zaměřují se nyní na praktický, lehký, spolehlivý a výkonný 500 kW laser. Pokud se jim podaří tento výkon dosáhnout, může to znamenat revoluci na bojištích. By byl schopen likvidovat i větší, odolnější a pohyblivější cíle než jeho předchůdci.

Před pěti lety našli ve sibiřském permafrostu zmrzlé exempláře hlístic, jejichž stáří sahá až čtyřicet tisíc let. Co je ještě ohromnější, vědcům se podařilo oživit tyto starobylé organismy a následně je znovu uspat do hibernace. Nové poznatky o těchto zmrzlých „červech“ přináší fascinující informace o jejich biologii a adaptaci na extrémní podmínky permafrostu. Tato významná studie rozšiřuje naše znalosti o životě v extrémních prostředích a nabízí zajímavé perspektivy pro budoucí výzkum.

Pokračují snahy o ověření vlastností materiálu LK-99, který by měl podle prepublikované jihokorejské studie mít vlastnosti supravodivosti za pokojové teploty. Prozatím nejdále se zřejmě dostala čínský tým, jejíž materiál ale nevykazoval ani částečnou levitaci jako LK-99. Debata o materiálu bude zřejmě pokračovat i další týden s postupem nových replikací.

A včil do videosekce

Na našem youtubovském kanálu jsme tento týden dali videa: týden ve vědě s Honzou Studničkou z Hodiny dějepichu, dále speciál o UFO slyšení (viz výš) a ještě jeden speciál o… Duškovi a Landovi, a pak dvě novinky o těžbě na dně moře & o pálení kalorií (viz níž).

[red]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz —loukota, Oxforská vakcína & hlubinná monstra – Týden ve vědě 23. až 29. listopadu 2020 – VĚDÁTOR