Nalévají se pupence, nalejte si taky něco vědomostí do hlavy! Je tu nový týden ve vědě.

Vědci zrekonstruovali celou podobu mozku larvy octomilky. Během 12 let vědci zmapovali celý mozek larvální ovocné mušky a našli tu 3016 neuronů a 548 000 spojení. Celý mozek měl rozměry jenom přibližně 170 x 160 x 70 mikrometrů, a analýza probíhala nařezáním mozku na velmi tenké plátky, a následné okukování pomocí elektronových mikroskopů. Překvapení: octomilka samotná proces nepřežila. Mezi neurovědou a vrahounováním je občas malý rozdíl. Paradoxem je ale skutečnost, že při délce života octomilky 8 až 15 dní trvala analýza zhruba 300x až 550x.

Proč je odvrácená strana Měsíce jiná než ta přivrácená? Odvrácená strana Měsíce postrádá slavná „moře“. Může za to zřejmě dávný impakt, jenž doprovázela masivní vlna horka, která ovlivnila geologii Měsíce. Tepelná vlna do protipólu pánve přepravila i množství těch radioaktivních prvků, jež svým rozpadem vytvářejí teplo. To pak vedlo k tavení pláště a nastartování sopečné činnosti. 

Hybridní „superprasata“ z Kanady migrují do USA. Kříženci domácích a divokých prasat jsou nejnovějším invazním druhem Severní Ameriky! Problémem jsou pro farmáře i ekology. Hybrid divokého a domácího prasete je výsledkem cíleného lidského křížení, jeho zástupci byli ale později vypuštěni do přírody. Díky své houževnatosti jsou tu úspěšnější než přirozenější druhy, a začínají tak představovat ekologické i ekonomické (odhadované roční náklady jsou 2,5 mld dolarů) ohrožení biomů na severu USA a jihu Kanady.

Podařilo se možná teleportovat energii mezi provázanými částicemi. Dvě studie (jedna ještě nepublikovaná) došly k tomu, že donutily kvantově provázané částice předat si drobné množství energie. Množství potenciálně předané energie je ale tak malé, že jde jenom o pravděpodobnou intepretaci dat. Jinými slovy: nic zatím jistého. Objev by potenciálně spíše než ke „kvantovým bateriím“ mohl zlepšit mechanismy fungování kvantových počítačů.

Výzkumníci vytvořili kyslíkoiontovou baterii, vyžaduje vysoké teploty. Má třetinovou kapacitu li-ion baterií a potenciálně může vznikat levněji, její provoz ale potřebuje teploty 200-500 °C. Rakouská baterie staví především na schopnosti dlouhodobé regenerace a extrémní životnosti – v takovém případě by mohlo být snesitelné, že baterie vyžaduje k provozu značné teplo. Představit si lze ale i využití například v sondě jezdící po Venuši.

NASA představila posádku mise Artemis II, k Měsíci poletí za rok a půl. Na akci konané u JPL byli představeni 3 Američani a 1 Kanaďan, kteří se stanou prvními lidmi, kteří po víc jak půlstoletí zavítají k Luně. Johnsonova vesmírného střediska NASA v Houstonu byli v pondělí zveřejněni členové posádky. Ačkoliv je možné, že nynější termín startu (listopad 2024) bude posunut, alespoň momentálně vše běží podle plánu. Mise Artemis II má trvat 10 dní, přičemž má jít o ostrý test systémů podpory života kosmické lodi Orion i prověrku základních operací souvisejících s návratem člověka na Měsíc.

Dále hráli

Detailní zobrazování mozku naznačuje, že DMT zvyšuje konektivitu. Během zážitku s látkou v ayahuasce se zvýšilo propojení neuronů napříč mozkem a došlo k větší komunikaci mezi různými oblastmi. Změny mozkové aktivity byly nejvýraznější v oblastech spojených s funkcemi „vyšší úrovně“, jako je představivost. Studie publikovaná v časopise PNAS je první, která takto podrobně sleduje mozkovou aktivitu před, během a po požití DMT (dimethyltryptamin), halucinogenem ayahuascy.

Nová analýza odhalila dinosaura s nejdelším krkem vůbec. Mamenchisaurus sinocanadorum žil zhruba 162 milionů let nazpět na území Číny. Jeho krk měřil přibližně 15,1 metru – byl taki více než 6x delší než krky žirafy. Dlouhé krčisko sauropodům mmj. umožňovalo odvádět přebytečné tělesné teplo zvětšením povrchu, podobně jako je tomu u slonů. Tento způsob života byl u sauropodů ultraúspěšný, bo se objevil už na počátku evoluční historie dinosaurů a přetrval až do jejich posledních dnů.

A včil do videosekce

Na našem youtubovském kanálu jsme tento týden dali videa: týden ve vědě s hostem Jiřím Dobrým, rozhovor o AI s Pavlem Kasikem (viz výš), novinky o Arktidě a rozsivkách, minutku o vzniku tornáda, a nakonec Ilurant o pravdě (viz níž).

[red]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz —loukota, Oxforská vakcína & hlubinná monstra – Týden ve vědě 23. až 29. listopadu 2020 – VĚDÁTOR