TLDR: Odvrácená strana Měsíce postrádá slavná „moře“. Může za to zřejmě dávný impakt, jenž doprovázela masivní vlna horka, která ovlivnila geologii Měsíce. Odkazy v článku.

Odvrácená strana luny

Dnes si posvítíme na jednu zásadní lunární hádanku. Připravte se, bude to dlouhá a divoká jízda… od velkého příplesku až po drtivý dopad. Homo sapiens za svou existenci odvrácenou stranu Měsíce neznal. S výjimkou posledních 60 let.

První záběr neznámé části měsíčního světa totiž pořídila sovětská sonda Luna 3 až v říjnu 1959. I když byly první fotky nekvalitní, připravily velké překvapení. Ukázalo se totiž, že na odvrácené straně nejsou téměř žádná moře!

Vyjádřeno číselně, měsíční moře tvoří 31,2 % povrchu přivrácené strany, ale jen 2,6 % povrchu strany odvrácené. Asi víte, že měsíční moře nemají s vodou nic společného. Jsou vyplněny ztuhlou lávou a soustřeďují se do velkých pánví čili do pozůstatků po dopadech planetek.

Nabízí se tak vysvětlení, že láva zde vznikla díky impaktům, které roztavily měsíční kůru. OMYL!

Tenkrát na Měsíci

Když totiž porovnáme radiometrická datování stáří impaktních pánví a jejich lávových výplní, zjistíme, že se liší až o stovky milionů let! Ohnivé fontány žhavé lávy se tedy po měsíčním povrchu rozlévaly opravdu dlouho po vzniku pánví.

Proč je ale ztuhlá láva hlavně v pánvích? Magma z nitra Měsíce využilo trhlin z impaktů, skrze něž se mohla tavenina snadněji prodrat k povrchu. Tím se vysvětluje absence moří na odvrácené straně. Na přivrácené straně Měsíce je totiž kůra tenčí než na odvrácené.

Ale proč?! A Teď už to začne být fakt zajímavé a… náročné.

Přeskočím mou oblíbenou teorii velkého příplesku (např. článek Vesmír 98, říjen 2019) a rovnou se vrhneme na nejnovější vysvětlení. Stopa vědce zavedla k Oceánu bouří, který je pro geology už dlouho rébusem.

Nebylo totiž jasné, jestli je jediný lunární oceán reliktem obří impaktní pánve nebo enormní vulkanické aktivity. Nová studie naznačuje, že by mohlo jít o neobvyklou kombinaci obou zmíněných procesů! První argumenty pro tvrzení, že Oceán bouří představuje stopu po dopadu planetky na Měsíc, předložil britský geolog Peter Cadogan už v 70. letech minulého století.

Neuvěřitelný Měsíc

Podle jeho studie mohl být Oceán bouří pozůstatkem impaktní pánve o průměru až 2 400 kilometrů. To, že Oceán bouří představuje zvláštní oblast, začaly naznačovat i koncentrace radioaktivních prvků uranu a thoria.

Už sonda Lunar Prospector ukázala, že tyto prvky jsou téměř výlučně soustředěny do jediné oblasti, do Oceánu bouří (viz mapa). Další stopa přišla díky mapování rozložení hmoty Měsíce. Ta ukázala, že Oceán bouří lemují gravitační anomálie, které připomínají riftová údolí na Zemi.

Oceán bouří tedy není pozůstatkem impaktu, ale je jakousi obří deskou, která se oddělila od zbytku kůry! Představme si druhého aktéra našeho příběhu, kterého z mých vláken už znáte.

Pánev Jižní pól – Aitken je největší měsíční pánev (na obrázku modrý ovál) a je to i jedna z nejstarších struktur jakou na povrchu Měsíce známe. A teď přichází na řadu spojitost Oceánu bouří a pánve Jižní pól – Aitken.

Příslovečný oceán bouří

Geologové si už dávno všimli, že v místech protipólů velkých impaktních pánví se nachází divný terén.

Příkladem je zvlněný povrch v místě protilehlém Pánvi horka na Merkuru (viz foto). Vznik tak obřích útvarů totiž provází seismické a tepelné vlny, které se šíří celým tělesem.

Proto se vědci zaměřili na protipól pánve Jižní pól – Aitken. Podle simulací lunárního nitra se ukázalo, že impakt doprovázela masivní vlna horka, která ovlivnila materiál uvnitř Měsíce.

Tepelná vlna do protipólu pánve přepravila i množství těch radioaktivních prvků, jež svým rozpadem vytvářejí teplo. To pak vedlo k tavení pláště a nastartování sopečné činnosti. A kde se onen protipól nachází?

No přece v oblasti Oceánu bouří! Tavení pláště mohlo způsobit ztenčení kůry na přivrácené straně a tím pádem i snadnější průnik taveniny, která vytvořila moře. Jižní pól – Aitken tak může být příčinou odlišnosti přivrácené a odvrácené strany Měsíce.

A i toho, proč Měsíc vypadá tak, jak vypadá. Nádhera, že?

Publikováno původně na Twitter profilu Pavla Gabzdyla zde, přetištěno se svolením.

[Pavel Gabzdyl, LL]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz