Byl pátek, kalby čas, k utkání zval STIGY led…

A tak se začal po letech obnovený Olomoucký STIGA hokejový turnaj – nultý ročník, který však ve skutečnosti navazoval na dlouholetou tradici nejen z koleje ExPodkova Olomouc (a stal se tak jejím 16. turnajem), tak i na historické turnaje s počátkem v raném dětství organizátora JaRona (a stal se tak současně 22. zapsaným turnajem).

Z účastníků nutno pochválit již třetí turnajovou účast hráčů Marek Ocelik, Ondřej Glaser a David Hrabovský, kteří se po mnoha letech (od JaRongradského turnaje) opět sešli v přátelských soubojích.

Sestava hráčů byla doplněna nováčky Viťo Valtr a Adam Huspeka.

Karty však přijeli zamíchat hráči ze zkušenostmi z mnoha oficiálních turnajů či vlastní série – Přerovského winter grassic – Aleš Pala, Martin Vojáček a Michal Lévy.

Ale pojďme k samotným utkáním:

Turnaj se díky Přerovákům odehrál na dvou stolech, takže to fičelo jeden za druhým, nadávky se střídaly s ryčným jásotem, přehlušovány jen narážením puků do krýglů a lebek do stolů při hledání touše na podlaze.

Ve dvou srovnatelně silných ZÁKLADNÍCH SKUPINÁCH se vše odehrávalo v relativním poklidu podle not favoritů, mezi něž se řadili přerovští hosté Martin, Michal a Aleš a organizátor JaRon. Drama spíše nabídly souboje o další umístění, které byly bohaté na remízy. Nakonec se v bitvě o poslední místo a současně i poslední postupové do PO utkali Ondra a Adam, přičemž první zmíněný vyhrál přesvědčivě 3:0. Toto utkání však zavdalo počátek velké budoucí rivalitě, která se toho večera ještě několikrát naplnila.

ČTVRTFINÁLE Play Off šlo opět dle not favoritů, kdy již zmíněná čtveřice postoupila vždy po dvou vítězných zápasech nad svými oponenty. Za zmínku stojí relativně poklidné a nízké výhry Michala nad Davem, které ukazovaly, že „drak se probouzí zvolna“

SEMIFINÁLE tak bylo bitvou mezi favority, kteří se sice vzájemně znali, ale JaRon pro ně byl neznámou. Vrásky na čele a pot v rukou byl svědkem ukrutných bitev, kdy vždy jeden zápas byl nahnutý a druhý jasnější. Do finále se po vítězství 2:0 tak dostali Michal Lévy a JaRon Tomáštík, kteří do finálového vzájemného utkání neztratili ani bod.

Předehrou byla SÉRIE O 3. MÍSTO, kdy se utkali staří známí z Přerovských klasik grassic Aleš Pala a @Martin Vojáček, kteří sváděli bitvy věru na ostří nože. Alešova těsná výhra 3:2 totiž byla kontrována jednoznačnějším vítězstvím Martinovým 5:1. Rozhodoval tak třetí zápas, který si dramatem zavdal s Shakespearovskými příběhy. Po základní době svítil na kostce srovnaný stav 4:4 a tak rozhodovalo prodloužení. Náhlá smrt potkala Aleše, a Martin tak vítězným „bronzovým gólem“ dosáhl na třetí flek

FINÁLE svedlo proti sobě dvě neporazitelné mašiny a bylo otázkou, kdo si uzme legendární papundeklový „Podkova cup“. Dramatu nasvědčoval již první zápas, který byl po 4 minuty stále na stavu 0:0. Oba gólmani vytahovali zákroky, dající vzpomenout sérii Play Off mezi Haškem a Brodeorem. Necelou minutu před koncem vsítil šťastnou střelou gól Martin, což byl nakonec gól vítězný. S matchballem v kapse se hra přenesla na domácí kluziště JaRonovo, který zjevně svůj tým připravil výtečně, a až do možná překvapivého stavu 4:0 nebylo co řešit, pak však nastal zlom, a obrana v čele s brankářem v krátkém sledu pustila 3 góly. JaRonovo konečné vítězství 5:3 tak bylo v hodně propoceném suspenzoru.

Jako všechny epické bitvy, i naši finálovou tak rozetnul až třetí zápas. Zpočátku vše nasvědčovalo průběhu podobnému prvnímu zápasu, nicméně Michal brzy vsítil první gól. JaRon ve snaze vyrovant otevřel obramu a zaměřil se na zběsilý útok, což se stalo osudným – druhý, brzy třetí, pak čtvrtý…skóre se nakonec zastavilo na búrovi. Michal tak přesvědčivým vítězstvím 5:0 získal druhý finálový korálek a celkové vítězství obnoveného Olomouckého Stiga hokej turnaje. Jeho jméno již ten večer bylo kovotepci vyryto do podstavce legendárního poháru.

…Myslíte si drahý čtenáři, že to bylo vše, nesliboval jsem jistou rivalitu?…

…v rukou i srdcích poražených čtvrtfinalistů i vyřazeného Adama totiž zbylo dost energie na doplňkový „turnaj odpadlíků“, kterýžto nebyl hyzděn účastí semifinalistů, kteří v tu dobu již silně podroušeně oslavovali.

Pravda, nejinak i účastníci renegátského turnaje. Hladina promile v krvi však začala pozitivně působit nejen na Mareka Ocelíka, ale především z popela posledního místa povstal Adam Huspeka, který se v základní skupině turnaje spolu s ledově klidným Ondřej Glaser propracoval do finálového utkání. V něm se historie neopakovala, ba přímo srovnala, kdy Adam vrátil Ondrovi předchozí turnajovou bitvu a díky vítězství 3:0 vyhrál pohár Jágrmeistera. Na Ondřeje tak zústala darovaná fidorka.

Dramaticky pak proběhlo Play out o sestup, kde se nakonec ze skupiny potácel Viťo Valtr, který tímto sestupuje a příště už bude hrát jen kuličky.

Všech 5 účastníků druhého turnaje si zaslouží rescept (i Víťo) a jejich boje budou započítány jak do historické tabulky Podkova Cupu tak údajně i do WORLD RANKINGU, kam se rtuším probijeme někde mezi Laoské a Turkmenské hráče, lehce na doheld Indonésii a Macau.

Dík a potlesk tak nepatří jen první trojici vítězů Michal Lévy, JaRon Tomáštík a @Martin Vojáček, ale všem 9 účastníkům, kteří si zcela zabrali Magora.

Snad byla zavdána tradice, která si zaslouží následovat srpnem

[JaRon Tomáštík]