TLDR: Laviny jsou stálým vysokohorským rizikem. Jak vznikají – a co v případě, že se jedna valí proti vám? Není toho mnoho, základní tipy ale mohou v součtu pomoct. 

Padající hora sněhu

Jenom máloco je tak všeobjímající pohromou, jako je právě lavina. Představa, že se proti vám spikne hora sněhu, je ještě o něco méně příjemná, než že se pod vámi začne třást země. Podívejte se proto na famózní záběry toho, jaké to je, zažít lavinu přímo z pohledu chodce po horách.

Během své výpravy video níže zachytil v roce 2022 britský turista v horách Kyrgyzstánu.

Kameraman točil skoro do poslední sekundy, než se ukryl za kus kamene. To mnohé komentáře po zveřejnění videa kritizovaly – ale ve skutečnosti šlo o nejlepší možnou reakci. 

Lavina vzniká, když se vrstva sněhu propadne a padá dolů, přičemž na propadnutí se podílí několik faktorů. Mezi příčiny vzniku laviny patří strmý svah, sněhová pokrývka a slabá vrstva sněhu, ale lavina samotná může vzniknout i při spuštění bezpečných lavinových podmínek v nebezpečných sněhových závějích.

Rovněž mají laviny rychlost od 10 do 40 km/h, přičemž průměrný člověk běží sotva rychlostí nad 10 km/h – mnohdy i méně, a mnozí nevydrží ani průměrnou rychlost vykonávat dlouho. Lavině tedy není možné prakticky utéct. 

Za kamenem měl naopak turista podstatně lepší šance na přežití než na širé pláni.

Co jiného dělat?

Všichni členové této výpravy nakonec událost ve zdraví přežili, ačkoliv třeba v Evropě laviny průměrně zabijí kolem 100 lidí ročně. Co ale dělat v případě, že nás lavina zasype nepřipravené? 

Jako obvykle u rizik je nejlepší prevence – tedy nevydávat se do míst, kde existuje riziko vzniku laviny. Možná to zní logicky, ale pro mnohé návštěvníky hor jde stále o značně vysoký nárok…

Některé technické serepetičky také zvyšují šanci na přežití. Spíše než nafukovací stan Jamese Bonda užijete specializované radiové vysílače, které mohou pátračům usnadnit vaši lokalizaci pod sněhovou pokrývkou. 

V případě, že se proti vám valí hora sněhu, je užitečné se schovat za něco/chytit se něčeho pevného (jako kámen z videa, ale může pomoct i blízký strom) či snažit se mít zavřená ústa. Užitečné je také se orientovat nohy směrem proti lavině, aby většinu nárazu odnesla spodní část těla, nikoli hlava. Jako další způsob ochrany hlavy se můžete stočit do těsného klubíčka.

Nakonec je však přežití laviny spíše otázkou štěstí nežli něčeho, na co se většina průměrných návštěvníků hor může prakticky přepravit. Jak ale praví klasik: štěstí přeje připraveným! 

Sníh se neloučí

Na první pohled bychom mohli alespoň poděkovat globálnímu oteplování, že ve většině světa zredukuje riziko plynoucí z těchto sesuvů nestabilních depozit sněhu! Na pohled druhý ovšem zrovna v naší staré dobré Evropě má oteplování postupně vést k oslabení či kolapsu části atlantského proudění, které k nám přivádí teplo.

V důsledku toho evropské teploty nejspíše ve středně dlouhém období budou klesat. Je tak možné, že co se o lavině naučíte dnes, v důchodu ještě jako když najdete!

[Ladislav Loukota, JRN]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Autolink hír.