Za zvuků počínajících vánočních melodií a reklam přichází 45. týden ve vědě letošního roku – odměňte se pohled na vše, co nám nadělil!

Proběhla první „kosmická bitva” – jedna raketa druhou sestřelila nad Karmánovou linií. Ukazuje to, že vývoj nejmodernějších raket dnes zvládající nikoliv supervelmoci, ale i poměrně malé společnosti či státy, a mohou si je „pronajmout” i ještě menší aktéři. To platí jak pro civilní nosiče a satelity, tak i pro ty vojenské – nynější první kosmická bitva, jakkoliv v součtu konfliktu nevýznamná, je tak vzdáleným bratránkem stále všednějšího šíření kosmonautiky a jejích technologií. A stejně jako jindy v historii, tento pokrok sebou přináší věci pozitivní, i věci jiné příchutě.

Studie vláken odhalila známky „doby bambusové“. Analýza rostlinných zbytků na lidmi používaných kamenech naznačila, že místní populace již před 39 000 lety využívala bambus k produkci vláken. Zvládnutí technologie výroby vláken bylo obecně velmi důležitým krokem ve vývoji lidstva. Díky vláknům lidé měli potenciál a schopnost vyrábět předměty z více částí spojených vlákny dohromady. Mohli stavět složitější domy a konstrukce, vyrábět koše a pasti, natahovat luky na lov, upevňovat plachty na lodě, a dokonce i stavět celé lodě.

Již před 5 000 lety proběhl ve Španělsku velký konflikt. Popsaný masový hrob obsahující 300 koster naznačuje průběh velké bitvy o 1 000 let starší, než byla největší známá doposud. Jak vypadaly války před vznikem písma, se příliš neví – nedochovaly se nám o tom zkazky. Existoval ale navíc předpoklad, že relativně menší populace a horší organizace před vznikem reálné civilizace velkým válkám zabraňovala. Nynější studie popisující španělský nález ovšem naznačuje, že to ne vždy musela být pravda…

Čínská společnost i-Space úspěšně otestovala opakovaně použitelnou raketu. Demonstrátor Hyperbola-2Y, spalující metan a kyslík, povyskočil do výšky 178 m a poté znovu přistál. Podobá se demonstrátoru Grasshopper. Čínský i-Space chce vývoj znovupoužitelného nosiče dokončit v roce 2025, tedy již za něco málo přes rok. Čína by se tak mohla stát druhým státem, který disponuje znovupoužitelnými a ekonomicky výhodnějšími raketami.

Sfingu zřejmě z velké části „vytesal” vítr. Testy zmenšenin útvaru naznačují, že přirozená eroze způsobená větrem má za výsledek velmi podobné skalní formace. Teorie naznačuje, že skalní útvar, z něhož byla Sfinga vytesána, mohl být významně formován přírodními silami předtím, než jej lidské ruce „dokončily”. Krom experimentu využívajícího dynamiky tekutin to výzkumníci dokládají i existencí podobných skalních útvarů v pouštních regionech.

Nově objevená prastará supermasivní černodíra je (opět) nečekaně velká. Černá díra, přestože je v raném stádiu vesmíru nedlouho po Velkém třesku, je již extrémně hmotná – i tak jde o nejstarší dosud sledovanou „nedospělou“ černou díru. Velká hmotnost neznamená nutně, že to boří teorie – pozorovaný objekt UHZ1 má podobnou hmotnost jako její hostitelská galaxie. To není u černých děr běžně pozorována, a naznačuje možnou vlastnost typickou pro nízký věk singularity a/nebo vesmíru. To nám může odhalit, jak mohly již poměrně brzy po Velkém třesku vzniknout takto hmotné, ale přesto oproti dnešním černodírám odlišné objekty.

Bottom

Popsány možné zbytky nejstarší pyramidové/mohylové stavby staré 16 000 let. Konstrukce na hranici pyramidy a mohyly by podle datování mohla být starší víc než dosud nejstarší známá megalitická stavba Göbekli Tepe z 11 500 let nazpět z Anatolie. Lokalita známá Gunung Padang by mohla být dílem zmizelé, její existence však momentálně stojí a padá s touto jedinou stavbou – dlužno zmínit, že mohyly podobného druhu jsou relativně běžný úkaz z civilizací na přelomu paleolitu a neolitu, a známe je prakticky odkudkoliv na světě včetně Severní a Jižní Ameriky.

Kratos odhaluje pokročilý stealth dron s neagresivním jménem Thanatos. Odhaduje se, že letoun vyvíjený od roku 2019 bude schopný vysoké autonomie a spolupráce s lidskými stíhačkami. K odhalení došlo v rámci finanční zprávy společnosti Kratos za třetí čtvrtletí roku 2023. Thanatos, pojmenovaný po řeckém zosobnění smrti, bude zřejmě oproti starším dronům primárně cílen jako prostředek boje vzduch-vzduch, nikoliv vzduch-země jako u jiných dronů.

Editace genů může eliminovat riziko ptačí chřipky. Na rozdíl od tradičních vakcín, které mohou být kvůli mutacím viru méně účinné, editace genu drůbeže efektivně „vypne” schopnost viru nakazit ptačí buňky. Pomocí CRISPR/Cas9 vědátoři upravili protein ANP32A u drůbeže, čímž zvýšili její odolnost vůči viru. Prokázali, že editace genů nabízí komplexnější obranu proti ptačí chřipce a řeší ekonomické ztráty a zdravotní rizika. Výzkum poukazuje na potenciál editace genů pro zlepšení životních podmínek zvířat, produktivity a odolnosti vůči nemocem v zemědělství.

Popsána výjimečně temná galaxie, její jas je rekordně malý. Galaxie Nube je od nás vzdálená 350 milionů světlolet. Ačkoliv její hmotnost odpovídá Malému Magellanovu oblaku, málo svítí. Známe tzv. ultradifuzní galaxie, i mezi nimi je ale Nube třikrát větší, než je obvyklé. Pozorování Nube je nicméně v souladu s teoriemi. Vědci hypotézu, že rozložení hvězd v Nube koreluje s rozložením temné hmoty v této galaxii a lze ji vysvětlit modelem fuzzy cold dark matter, který zahrnuje ultralehké axiony jako složky temné hmoty.

Studie vědců z Imperial College London upozorňuje na naléhavost řešení klimatických změn. Vyplývá z ní, že pokud nedojde k výraznému snížení celosvětových emisí, může se stát, že cíl omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia, jak je uvedeno v Pařížské dohodě, bude před rokem 2030 nedosažitelný. Výzkum zdůrazňuje zásadní potřebu rychlých a rozhodných opatření k omezení emisí uhlíku a zmírnění dopadů změny klimatu, aby se předešlo vážným následkům do konce století.

A včil do videosekce

Na našem youtubovském kanálu jsme tento týden dali videa: krom tradičního týdne ve vědě – tentokrát s hostem ScienceReveal – také novinky o svitcích Herculanea & o dávných vodních dílech Nilu (viz výš), demýtizaci o covidových očkováních, a nakonec famózní prohlídku Krabí mlhoviny (viz níž).

[red]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz