Někdo září, někdo v září – věda v září ovšem září tak oslnivě, že si na její načítání raději oprašte sluneční brýle z prázdninových měsíců!
36 týden ve vědě roku 2023! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní
Led kolem Antarktidy mizí a netušíme, co to bude znamenat. Období, kdy na Antarktidě přibývalo nadprůměrně mnoho ledu, jakoby skončilo. S posledními lety se pojí nové teplotní anomálie. Může to přinést dalekosáhlé důsledky. Klimatologické modely přitom dlouhodobě předpovídaly, že s vypouštěním skleníkových plynů do atmosféry a s tím spjatým růstem teplot, bude množství ledu v okolí Antarktidy klesat. Když se zahřeje vzduch a oceán, led přeci musí tát či hůře vznikat.
Zdravé srdce koreluje i s nižším rizikem rakoviny – většinou. Studie milionu mužů odhalila, že dobré kardiovaskulární zdraví koreluje s nižším rizikem 9 typů nádorů – překvapivě ale také koreluje s vyšším rizikem u 2 jiných. Jako obvykle u observačních studií není ale jasný skutečný mechanismus vysvětlující korelaci, objev ale může přispět detailnějšímu pochopení mechanismu.
Populace lidských předchůdců se před 813 až 930 tisíci lety snížila o 98,7 %. Vyplynulo to z analýzy genomu moderních lidí i primátů. Zhruba uprostřed pleistocénu došlo na výrazné snížení populace. Odhady naznačují, že pokles genové rozmanitosti znamenal snížení populace na úrovni 1 300 jedinců po dobu 100 000 let. Tato událost mohla ovšem sehrát úlohu při následném rozdělení linie hominidů na budoucí zástupce moderních lidí, neandertálců a denisovanů, na kterou došlo před 765 až 550 000 lety.
Formace galaxií Hoʻoleilana může být pozůstatek Velkého třesku. Kosmická bublina“ by mohla vzniknout jako důsledek BAO vlnění v hmotě, která tvořila mladý vesmír. Mladý vesmír byl dle dnešních teorií hustou polévkou plazmatu – tou se snáze šířily vlny. I poté, co vesmír vychladl, mohly tyto vlny přispět ke struktuře vesmíru. A právě to nyní astronomové popsali. A komu to vrtá hlavou – Ho‘oleilana je výraz z havajského zpěvu o stvoření světa.
Dron pilotovaný A.I.čkem poráží lidské šampiony. Swift Intelligence se stal prvním autonomním systémem, který překonal lidské mistry světa v závodech vysokorychlostních dronů. AIčko vyvinuli vědátoři z Curyšské univerzity ve spolupráci se společností Intel, představuje významný milník v integraci pokročilé umělé inteligence do fyzických soutěží. Závody dronů byly dlouho doménou, které dominovali lidští piloti, ale úspěch mašiny ukazuje potenciál umělé inteligence vyniknout v reálných, rychlých scénářích.
Vzniklo modelové embryo jen z kmenových buněk. Embryo obsahovalo všechny anatomické znaky skutečných embryí, vyvíjelo se úspěšně do věku 14 dní. Embrya bychom mohli samozřejmě snadno vytvářet i z vajíčka a spermie – to je ale eticky kontroverzní. Vytváření embryí jen z kmenových buněk, v čemž tato studie došla zatím nejdále, proto může být etickou alternativa, která umožní pozorovat vývoj plodu – a odhalovat potenciální vznik vad.
Bottom
Němečtí divočáci jsou radioaktivní nad hodnoty vhodné ke konzumaci. Kontaminace byla původně připisována jaderné havárii v Černobylu, nyní se zdá, že za ni mohou jaderné testy v polovině 20. století. Výzkumníci zjistili, že v některých případech je maso nebezpečné pouze kvůli kontaminaci způsobené testováním zbraní. Studie poukazuje na přetrvávající a komplexní povahu kontaminace radioaktivním cesiem, přičemž až 68 % z ní pochází spíše ze zbrojních zkoušek než z Černobylu, což dokazuje přetrvávající a nebezpečné kombinované zdroje radioaktivních materiálů.
Mikroplasty ve vodě se mohou dostat do mozku, ukázal test u hlodavců. Dlouhodobé vystavení a průnik mikroplastů do mozkové tkáně ovlivnil chování pokusných myšáků. Hlodavci vystavení většímu množství mikroplastů ve vodě se pohybovali méně opatrně vůči predátorům, jejich pohyby byly také nepravidelnější. V jejich mozcích byly rovněž odhaleny záněty, stejně jako pokles proteinů podporujících buněčné procesy v mozku.
Projekt českého satelitu SOVA byl předložen komisi ESA. Ta by na konci září mohla rozhodnout, zdali se satelit dočká realizace. Potenciálně by šlo o největší českou družici o váze 180 kg, která by od roku 2028 mohla přispět zkoumání klimatu naší planety z oběžné dráhy.
Nový fosilní objev překlenuje propast mezi dinosaury a ptáky. Zjištění, publikovaná v časopise Nature, se soustředí na fosilii opeřence, velikostí srovnatelného s bažantem, pojmenovaného Fujianvenator prodigiosus. Tento patří do skupiny avialanů, která zahrnuje jak moderní ptáky, tak jejich nejbližší dinosauří předky.
Japonsko vypustilo lunární sondu. Z kosmodromu Tanegašima odstartovala tento týden raketa H-2A. Cílem této mise je umístit na měsíční povrch malý modul SLIM (Smart Lander for Investigating Moon). Japonsko by se tak mohlo stát pátou zemí, která přistála na Měsíci. Samotné přistání však nejdříve proběhne v lednu.
Snaha prehistorických předků o dokonalost: Odhalení starověkých kamenných koulí. Naši předci i v nejranějších fázích lidské existence vyráběli stovky záhadných kamenných koulí a nedávný výzkum naznačuje, že tak činili s jasným cílem – vytvořit téměř dokonalé platónské koule. Tyto zajímavé artefakty vrhají světlo na umělecké a intelektuální snahy našich dávných předků a poskytují vhled do jejich snahy o dokonalost v podobě těchto pozoruhodných kamenných předmětů.
Amébověc & Bronzbroj – Týden ve vědě 21. až 27.… 21. července 2025 Prázdniny jsou skoro v polovině, věda si však odpočinek nevzala! Neseme novinky kolem rozvoje biočichů, žhavé trendy v oblékání zbrojí…
