TLDR: Podle nové studie publikované v časopise Geophysical Research Letters, odráží naše planeta méně slunečního svitu než dříve. To znamená, že ho také více absorbuje. Na vině je mimo jiné snižování odrazivosti vlivem tání ledu. Studie tu.

Ve svitu… Země?

O měsíčním svitu jsou napsány celé básně, sonety a eposy. A to i přes to, že Měsíc sám o sobě vůbec nesvítí. Jeho záře není totiž pouze sluneční svit, který se odráží od měsíčního povrchu. Málokdo fskutečnsoti ví, že stejným způsobem „září“ i naše domovská planeta. Tento „svit Země“, kterému se také říká Da-Vinciho záře (protože ji poprvé popsal právě tenhle italský Ferda Mravenec), ale v plné kráse spatřilo pouze pár šťastlivců, kteří stanuli na povrchu Měsíce. Všichni ostatní běžní smrtelníci na Zemi totiž Sluncem-neozářenou-ale-Zemí-ozářenou část svýma očima obvykle buďto vůbec nevidí, nebo jenom velmi matně…

Pokud ale máte dobrý dalekohled, můžete se Da-Vinciho záři trochu pokochat i Vy. Stačí, když se podíváte na ubývající srpek měsíce těsně před tím, než nastane Nov. Zjistíte, že kromě zářícího stříbrného srpku je vidět i jemný namodralý stín měsíčního povrchu, který místo Slunce osvětluje právě naše modrá planeta. Poetické, že?

Bohužel, jak je známo, v dnešním světě nemůžeme mít hezké věci. Vědátoři z Technologického institutu v New Jersey (USA) nedávno publikovali svou studii, podle které během posledních 20ti let Země tmavne a odráží stále méně a méně slunečního svitu. A může za to, jak jinak, lidská činnost a globální oteplování.

O trochu temnější

Američtí vědátoři zkoumali data, které za posledních 20 let sbírali v Big Bear solární observatoři v Kalifornii, pomocí speciálního teleskopu zaměřeného na povrch Měsíce. Díky tomuto teleskopu zkoumali albedo planety Země, tedy procento dopadajícího slunečního světla, které naše planeta odráží zpátky do vesmíru. A všimli si znepokojivého trendu. Během posledních dekád albedo naší planety sice mírně, ale znatelně pokleslo.

Aby zjistili, co může tento pokles způsobovat, zkoumali vědátoři satelitní data za posledních 20 let. Ze satelitních fotografií zjistili, že nejpravděpodobnějšími viníky jsou úbytek polárních ledovců a úbytek oblačnosti v oblasti rovníku. Ledovce jsou bílé (duh….) a stejně jako mraky mají vysoké albedo, to znamená, že velkou část záření, které na ně dopadá, odráží zpátky do vesmíru.

Vlivem globálních změn klimatu ale dochází k výraznějšímu tání ledovců a úbytku oblačnosti kvůli oteplování moří v rovníkových oblastech. Lidé také do atmosféry vypouštějí spoustu polutantů, drobných částic, a podobného humusu, které mohou dále přispívat ke snižování albeda.

OK, tož Země tmavne – co to ale znamená dál?

Zase to oteplování

Drobné snížení albeda naší planety nezní tak hrozně… Že ne? Špatně! Pokud bude tento trend pokračovat, může to mít výrazné následky. Čím méně slunečního svitu naše planeta odráží, tím více ho dopadá na zemský povrch. Kvůli skleníkovým plynům (kterých produkujeme více než dost) pak zejména infračervené záření zůstává zachyceno v atmosféře a přispívá k dalšímu oteplování. Vyšší teplota znamená ještě méně ledovců, ještě méně mraků, ještě nižší albedo a tak dále. Konečný dopad globálního oteplování by tak mohl být horší, a rychlejší, než studie doposud předpovídaly.

Globální klima je rozhodně sakramentsky složitý systém, kde může mít každé narušení nepředvídatelné následky. Abych ale nebyl jen pesimista, po celém světě žije spousta opravdu chytrých lidí, kteří se zabývají globální změnou klimatu a tím jak jí zastavit (nebo alespoň zpomalit…). Je toho také rozhodně stále mnoho, co o naší planetě a její atmosféře nevíme, jedno je ale jasné téměř všem vědcům a přiměřeně inteligentním lidem –  globální změna klimatu je skutečná, a z velké části za ni můžeme my, Homo sapienti.

Co s touto informací do budoucna uděláme, je na nás a našich potomcích. Ale kdo ví, třeba bude jednou Země při pohledu z měsíčního povrchu zářit tak, jako dříve!

 [Svatopluk Skoupý]

A když už jsme u klimatu – ano, stromy s ním mohou pomoct. Ale nic se nemá přehánět…

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]