TLDR: Důvody tradic se různí, ale všechny mají v jádru jediné – jaro je návratem života v cyklickém životě na naší nakloněné planetě!

Dnešní vrchol Velikonoc má tolik podob, kolik je jenom v historii variací na oslavování příchodu jara! Někdo pletl tatary, jiný naopak nepletl pomlázky – ale všichni mají tak nějak volno! Jak daleko musíme jít, abychom našli společného jmenovatele různých podob? Při bičování se tím, čí tradice jsou tradičnější, často zapomíná na to, že tradice jsou značně fluidní kratochvíle…

Jak daleko?

Příkladem jako malovaným jsou velikonoční kraslice! Tradice barvení vajíček, která je dnes nedílnou součástí velikonočních oslav, má totiž kořeny sahající tisíce let do minulosti – daleko před vznik křesťanských velikonočních tradic (ať už si pod tím představíme cokoliv).

Historici se domnívají, že tento zvyk vznikl již ve starověkých civilizacích, jako byl Egypt a Persie, kde se vajíčka barvila na červeno na oslavu svátků jara. Umění zdobení vajec je pravděpodobně ještě starší, možná pochází z pravěku…

Pozoruhodné je, že nejstarší zdobené vejce, které vědci objevili, pochází z doby před 2 300 lety a první historicky doložený případ barvení vajec se objevil v roce 1290, kdy anglický král Eduard I. nařídil obarvit 450 vajec na zlato jako dárek.

To samozřejmě naznačuje, že lidé, kteří svátky jara slaví jako pohanskou kratochvíli, jsou o něco blíže historické realitě tak, jak se slavila po delší období dějin. Nicméně! Jak dlouho tu vlastně máme… jaro samotné?

Až na počátek

Jaro je ročním obdobím, kdy na severní polokouli začíná dopadat více světla – příchod našeho jara tak logicky znamená, že na jižní polokouli začíná podzim. Obecně vzato jsou roční období způsobena tím, že Země obíhá kolem Slunce a její osa je skloněna pod úhlem 23,5°. Co tento náklon způsobilo? Nevíme!

Z příkladu jiných planet Sluneční soustavy se ale jako nejpravděpodobnější jeví scénář, že za náklon může prehistorická srážka s planetou Theia, na kterou došlo nějakých 4,5 miliardy let nazpět krátce po zformování původní Země. Díky této kolizi nejpravděpodobněji vznikl Měsíc – ale také náraz vychýlil dávnou Zemi tak trochu šejdrem…

Protože Země obíhá kolem Slunce, její nakloněná osa směřuje stále stejným směrem. V průběhu roku tak na různé části Země dopadají přímé sluneční paprsky. Jinými slovy: jaro (léto, podzim, zima) má ve svém základním principu tradici sahající až na samotný počátek planety. A to byť v průběhu různých klimatických epoch mohly být průměrné teploty vyšší (či nižší!) i v zimě, takže předěl mezi ročními obdobími nebyl tak markantní.

Dar nakloněnosti

Panují přitom teze, že pro obyvatelnost naší planety je její náklon rotační osy Země důležité kritérium. Absence náklonu by možná byla výhodnější, ale známe i světy s vychýlením vyšším. Míra toho, jak je nakloněna Země, zajišťuje mírné střídání ročních období a zabraňuje extrémním teplotám na celém povrchu planety, které by možná panovaly častěji, pokud by osa nebyla vychýlena vůbec…

Takže ať už dnes hodujete jakýmkoliv způsobem, vězte, že z podstaty neoslavujete arbitrární kulturní tradice – ale v jádru dost možná samotný základ toho, proč je Země planetou života!

[Ladislav Loukota, JRN]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je hatemail@vedator.org