TLDR: Z ruské části ISS už sedm let uniká vzduch. Po opakovaných opravách se Roskosmos podle dostupných zpráv rozhodl problémový tunel PrK trvale izolovat od zbytku stanice. Nejde ale o uzavření celého ruského segmentu. Víc tuna.

Kdykoliv, kdy se cítíte jako nemehlo, můžete si vzpomenout na příběh ruských úniků atmosféry na palubě Mezinárodní vesmírné stanice!

Už od roku 2019 se tu totiž řeší problém, který by člověk čekal spíš u staré nafukovací matrace – utíká z ní vzduch. V přechodovém tunelu PrK u ruského modulu Zvezda vznikají trhliny a navzdory letům kontrol, lepení a měření se je nepodařilo definitivně odstranit. Ve výšce 400 kilometrů nad Zemí, pravda, není úplně triviální takový únik hledat – stanici nende jen tak ponořit pod vodu a sledovat bublinky.

A fčil se zdá, že Rusko možná došlo k nejjednoduššímu zbývajícímu řešení – netěsnou část prostě natrvalo zavřít.

„Kde přesně to fučí?“

Problémovým místem není celá Zvezda ani ruská polovina ISS. Jde o relativně malý přechodový tunel PrK na zadní části modulu Zvezda, přes který posádka přistupuje k dokovacímu portu využívanému hlavně nákladními loděmi Progress.

První únik tam byl zaznamenán v září 2019. V roce 2020 posádka našla jednu z prasklin a během dalších let následovaly další. Kosmonauti je utěsňovali tmely a zesilujícími záplatami, ale nové netěsnosti se postupně objevovaly dál. NASA potvrzuje, že problém je sledován nepřetržitě od roku 2019 a že se obě agentury stále neshodují na jeho přesné příčině.

Možná se vám to plete s jiným únikem z roku 2018, kdy byla nalezena malá díra v orbitálním modulu připojené lodi Sojuz MS-09. To byla jiná vesmírná etuda a s dnešními prasklinami PrK přímo nesouvisí.

„Jak moc velký problém to je?“

Dlouho šlo o relativně malou ztrátu atmosféry, kterou bylo možné kompenzovat. Jenže v roce 2024 se situace výrazně zhoršila.

Únik se v únoru zhruba zdvojnásobil a v dubnu dosáhl maxima kolem 1,68 kilogramu vzduchu denně. NASA proto trhliny v PrK označila za jedno z nejvážnějších bezpečnostních rizik stanice. Dobrá zpráva je, že tunel lze od zbytku ISS oddělit poklopem – takže ani výraznější netěsnost automaticky neznamená, že se začne vypouštět celá stanice jako děravý nafukovací hrad.

Situace znovu vygradovala letos v červnu. Při práci s lodí Progress 95 Rusové zaznamenali nové podezřelé netěsnosti a připravovali rozsáhlejší zásah do konstrukce PrK. NASA kvůli tomu preventivně poslala pět členů posádky do připojeného Crew Dragonu, kde asi dvě hodiny čekali v režimu zvýšené bezpečnosti pro případ, že by oprava problém zhoršila. Roskosmos nakonec plánované konstrukční práce přerušil a posádka se vrátila k normálnímu provozu.

„Tak ho prostě zazdí?“

Podle novináře a dlouholetého analytika ruské kosmonautiky Anatolije Zaka se Roskosmos rozhodl PrK vyřadit z běžného provozu a poklop mezi tunelem a obytnou částí Zvezdy ponechat trvale zavřený.

To by znamenalo konec běžného prolézání k zadnímu portu Zvezdy a vykládání Progressů přes PrK. Už příští zásobovací mise Progress MS-36, plánovaná na listopad, má podle dostupných plánů přiletět k modulu Poisk, kde se její náklad vyloží.

Zadní port Zvezdy by ale nemusel být úplně mrtvý. Progressy se k němu podle plánovaného postupu mohou stále přemisťovat a používat své motory k úpravám oběžné dráhy ISS – jen bez otevření poklopu a přístupu posádky do lodi.

„Takže se ISS rozpadá?“

Ne – ale ani nemládne. NASA ani Roskosmos zatím trvalé uzavření PrK oficiálně veřejně nepotvrdily. A i pokud k němu skutečně došlo nebo dojde, nejde o uzavření celé Zvezdy, natož celého ruského segmentu ISS. Jde o izolaci jednoho přechodového prostoru a změnu logistiky zásobovacích lodí.

Je to ale vlastně připomínka stáří celé stanice. První její části jsou na orbitě od roku 1998, Zvezda od roku 2000 a ISS nebyla původně zamýšlena jako věčný panelák 400 kilometrů nad hlavou. Kovové konstrukce tam čtvrt století absolvují tisíce tepelných cyklů, mechanické namáhání, dokování lodí, korekce orbity a permanentní život v prostředí, kde venku není servisák s montérkami.

ISS se tedy ještě nezavírá – ale stejně jako u starého auta se ukazuje, že po dostatečně dlouhé době přestanete některé věci opravovat, a začnete budovat něco nového.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]