TLDR: Loď do vnějšího vesmíru poprvé vynésla 26 satelitů Starlink V3, třikrát obletěla Zemi a po pár hodinách přistála v Pacifiku. Přenos hír.

Pozn. 29.09. 14h: článek původně popisoval info před letem, nyní byl upraven pro reflexu info po něm.

Tak jsme se významného milníku kosmonautiky skutečně dočkali – systém Super Heavy-Starship se totiž při svém 14. letu poprvé podíval až na orbitu!

„What? Ono to zatím nebylo ve vesmíru?“

Za všech dosavadních 13 letů totiž tahle mašina sice předvedla spoustu pěkných ohňostrojů, a překonala samože i hranici kosmického prostoru alias vnější vesmír – ale dosud nikdy nepřešla na skutečnou orbitální dráhu. To je totiž náročnější, než se může zdát…

Technicky vzato do kosmu se podívala už raketa V-2 v roce 1944, kdy dosáhla výšky 144 km! Ale to jen letěla nahoru a pak spadla dolů – na dosažení stabilní orbity je třeba vyšší rychlost, a proto ji lidstvo dosáhlo až v roce 1957…

Starship nyní udělala podobný skok – Flight 14 dostal 52 metrů vysoký Ship na oběžnou dráhu ve výšce kolem 275 kilometrů! Nebyl to nicméně úplně bezchybný výstup. Jeden ze šesti motorů Raptor horního stupně se během stoupání předčasně vypnul. Loď ale pokračovala po původně bezpečné suborbitální trajektorii a po kontrole telemetrie dostala zelenou k dalšímu zážehu, kterým svou dráhu skutečně zakulatila.

„Co tam jinak dělala?“

Především vypustila 26 satelitů Starlink Version 3 – šlo tak nejen o první skutečně orbitální let Starship, ale zároveň o první dopravu operačního nákladu tímto systémem. SpaceX v tomto směru mluví o plánu vyslat až 100 tisíc satelitů Starlink, zatímco dnes jich SpaceX provozuje kolem 11 tisíc. A touhle kontroverzí se zbičujeme inokedy!

Původní plán mise byl přitom ještě ambicióznější. Loď měla Zemi obletět zhruba šestkrát a po skoro deseti hodinách zakončit let dosednutím do Pacifiku západně od Chile. Nakonec však SpaceX po úspěšném vypuštění satelitů rozhodla misi zkrátit. Ship se proto vrátil už zhruba tři hodiny po startu. Do atmosféry vstoupil podobně jako při předchozích testech, následně se před hladinou překlopil do svislé polohy a provedl kontrolované dosednutí do Pacifiku severně od Havaje. Po převrácení na bok pak zbytky pohonných látek loď jako obvykle proměnily v menší ohňostroj.

Úspěšně dopadl i návrat Super Heavy. Booster sice během letu rovněž přišel o několik motorů, ale zvládl návratový i přistávací manévr a kontrolovaně dosedl do Mexického zálivu. Tentokrát se ho SpaceX záměrně nepokoušela chytit věží. Přenos a aktuální info jako vždy najdete u kemů Kosmonautix, momentálně je start nicméně plánován na 14:00 našeho času.

„Byl by to zásadní milník?“

To asi můžeme vyhodnotit až zpětně, když program Starship uspěje v radikálním snížení ceny letenky do kosmu. I když tentokrát skutečně mašina překonala pomyslnou hranici kosmu, jde urt jen o první krok – pro skutečně průmyslové plány SpaceX musí mašina zvládnout návrat a opakované použití obou stupňů, chytání Shipu věží, doplňování paliva na orbitě a pro lety s posádkou taky systém podpory života!

A celé to taky musí být nákladově smysluplné, jinak se bude opakovat scénář s raketoplánem! Osobně jsem k této stránce Starship rok od roku skeptičtější a obávám se, že takhle složitá mašina prostě má tolik pohyblivých koleček, že výsledek nebude tak radikálně levný, jak by SpaceX chtěla. Proti mně nicméně hovoří, že s Falcony 9 se to SpaceX povedlo – ergo nevylučuju, že budoucnost mne vyvede z omylu!

Po sérii zakopávání v minulém roce je každopádně Flight 14 zatím asi nejfajnovějším náznakem toho, že se Starship z fáze obřích experimentálních experimentů skutečně posouvá k něčemu, co připomíná orbitální dopravní systém.

„Když mě už ty rakety dneska nebaví tak jak dřív…“

Ano, původní smělé vize mluvily o orbitálním letu už v roce 2022, což zjevně jaksi nedopadlo – a řadě fanoušků od té doby program poněkud zhořkl nejen kvůli odkladům. V dnešním mešuge světě s mešuge vedením SpaceX nic negarantuje, že příští užitným nákladem nebude dělo paprsků smrti ve tvaru dilda…

I to by nicméně byl svého druhu významný milník – tak už to s milníky bohužel občas bývá, že nejsou jenom pozitivního ranku! V tomto směru mohu připomenout, že už roky varuju, že v případě úspěchu industrializace vesmíru by tato sebou logicky nesla i řadu negativ! Jen nadšenci tuhle stránku úplně nikdy nechtěli slyšet, popřípadě vnímají kosmonautiku spíše jako sport, kde fandí všem týmům!

Jak budeme na Flight 14 nahlížet s odstupem deseti nebo dvaceti let, obviously ještě nevím – ale první orbitální Starship už každopádně máme za sebou.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]