TLDR: V australském Arnhem Landu vědci zdokumentovali obří malby Duhových hadů a dalších mocných bytostí. Vznikly v 19. a 20. století jako reakce na Evropany. Víc hir.
Představte si, že nad vaší rodnou vsí zaparkuje mimozemský talíř a postupně začne krajinu pomalu měnit k obrazu svému. Ne hned, klidně tempem generací – ale taky bez šance, že byste to zastavili. A právě něco takového si prožili mmj. původní obyvatelé Austrálie…
Nová studie zdokumentovala, že když nemohli kolonizaci Evropany čelit úplně efektivně silou, promítla se aspoň do jejich umění – právě v době kolonizace totiž začali častěji malovat mýtické mocné bytosti, které zřejmě aspoň v mysli mohly s osadníky zatočit, když už to jaksi z logických důvodů nešlo jinak.

„Co našli vědátoři?“
Tým vedený Paulem Taçonem z Griffith University od roku 2018 spolupracoval se seniorským amurdackým tradičním vlastníkem Charliem Munguldou a v oblasti Awunbarna, známé také jako Mount Borradaile, zdokumentoval 165 lokalit skalního umění. Nešlo tedy o jednu hezkou jeskynní malůvku, ale o systematický průzkum krajiny, kde se vrstvy umění, paměti a kolonizační šok, který je jistě pro českého čtenáře naprosto nepředstavitelný!
Jedna z maleb v oblasti Awunbarna měří přes šest metrů. Duhový had se vine po stropě skalního převisu, má krokodýlí hlavu, ostré zuby a dlouhý jazyk – to je obraz jedné z nejmocnějších bytostí aboriginské kosmologie.
„Co ten kryptobiočich uměl?“

Duhový had není v australských domorodých tradicích jen had velký jako kráva. V různých komunitách a krajinách se pojí se stvořením, vodou, proměnou, životem, nebezpečím, plodností i mocí krajiny. Takže když se svět kolem lidí začal měnit tlakem evropské expanze, násilí, nemocí, zbraní, nových ekonomik a rozvratu starších vazeb, sahat v umění právě po takové bytosti dává smysl.
Vědátoři celkem zaznamenali 29 postkoloniálních obrazů Duhových hadů na 21 místech, jednu z největších koncentrací těchto bytostí vůbec. Kromě maleb našli i 124 metrů dlouhé kamenné uspořádání připomínající Duhového hada…
„Bylo to umění, odpor, nebo terapie?“
Podle autorů šlo o způsob, jak v čase drastické změny znovu potvrdit vztah ke krajině, tradicím a komunitě. Evropané přinesli zbraně, lodě, průmysl lovu buvolů a rozvrat starého světa. Odpovědí byly obří obrazy bytostí, které v domorodém světě ztělesňují změnu, moc a kontinuitu!
Přibývající kvantita obrazů hadů je fascinující detail, protože nejde jen o velikost jednotlivých maleb, ale o změnu důrazu. Podle popularizačních shrnutí tvoří Awunbarna významnou část známých maleb Duhového hada v západním Arnhem Landu a zvlášť velký podíl těch, které jsou řazeny mezi novější. Jinými slovy, v době kontaktu a kolonizačního tlaku se tu zřejmě rozsvítila celá ikonografická siréna mocných bytostí.
„Co si z toho vzít?“
Arnhem Land nebyl izolovaná bublina, která by Evropany potkala jako první lidi odjinud. Sever Austrálie měl dlouhou historii kontaktů s makassarskými a dalšími mořeplavci z oblasti dnešní Indonésie, zvlášť kvůli lovu trepangu. Skalní umění zachycuje i lodě a další prvky kulturní výměny. Novější kolonizace ale přinesla jiný typ tlaku – mocenský, územní a ekonomický, který se nedal jednoduše zařadit mezi starší sezónní kontakty…
Nepíšu to sem ani tak kvůli tomu, aby se dnešní Evropani cítili provinile – konec konců, zrovna Češi byli opak koloniálního národa – ale jako ilustraci toho, jak i umčo hraje důležitou roli v národním psyché v situacích, kdy zrovna není mnoho důvodů k optimismu!

[Ladislav Loukota]
Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]










