TLDR: Velká americká retrospektivní studie nenašla souvislost mezi očkováním MMR před druhým rokem života a pozdější diagnózou autismu. Víc hir.

Jestli se naše realita začala někdy lámat k horšímu, jedním z těch bodů bylo bezpochyby publikování Wakefieldovy dojmologie na obrovském vzorku… 12 dětí, která v roce 1998 dala v určitých kruzích určitou váhu tezi, že očkování = auťáctví…

Studie vycházela z neověřeného výběru, neměla žádnou kontrolní skupinu a později se ukázalo, že se jednalo o úmyslný lékařský podvod. Byť byla později stažena, vrací se jako bumerang furt dokola – v sisyfovském boji s větrnými mlýny se proto podívejme na to, co říká vzorek větší než je počet členů Kelly Family!

„Jak velký byl fčil vzorek?“

V minulosti se už objevily jiné práce zkoumající možný link od vzorků 500 000 (první dánská studie z roku 2002) po 1,2 milionu dětí (to v případě globální metaanalýzy z roku 2014). Všechny s negativním výsledkem. Nejnověji to tedy prubli vědátoři skrze srovnání dat 2,5 milionu děcek, které dostaly MMR vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám!

Jak se taková sranda zkoumá? Výzkumníci analyzovali elektronické zdravotní záznamy dětí narozených mezi roky 2015 až 2024. Zajímalo je, jestli děti, které dostaly první dávku MMR mezi 11,5 a 24 měsíci, měly později častěji diagnózu autismu.

A fčil přijde naprosto šokující plot twist – neměly.

„A co argument, že vakcína přišla moc brzo?“

Dostanu se k tomu. Sluší se zmínit, že celkově se zkoumaná populace – ekvivalentní víc jak 200 tisícům násobkům Kelly Family – narodila v letech 2015 až 2024. Studie je ale důležitá i tím, že se zaměřila na načasování očkování. Právě argument „dOsTaLy tO mOc bRzO“ bývá častá varianta starého mýtu. Ani v tomto scénáři se však zvýšené riziko neukázalo.

To je důležité, protože antivax narativy fungují jako hydra po lobotomii – useknete jednu hlavu, vyleze další, trochu hloupější, ale furt hlučná. Nejdřív „MmR zPůSoBuJe aUtIsMuS“, pak „mOžNá jEn u cItLiVýCh dĚtÍ“, pak „mOžNá kVůLi nAčAsOvÁnÍ“, pak „mOžNá kVůLi kOmBiNaCi“. Mezitím se objevují studie, které to vždycky vyvrátí – a pak se z druhé strany objeví nový „argument“…

Třeba se ale zákopová válka s antivaxery blíží se konci – protože být antivaxer v době nešíření infekčních nemocí je asi větší terno než být jím během epidemií. Jako třeba nynější probíhající se spalničkami!

„Máme epidemii spalniček?“

Jes. Skoro tři dekády po Wakefieldovi nyní USA zažívají rekordní šíření spalniček, přičemž zhruba 93 % nakažených tvoří lidé neočkovaní nebo s neznámým očkovacím statusem. Ačkoliv některá ohniska začínala v tradičně málo očkovaných komunitách, včetně náboženských komunit, které by se nejspíše neočkovaly s Wakefieldem či bez něj, problém se umí rozlévat i mimo tyhle specifické populace.

Třeba v Utahu nemělo podle tamních dat zhruba 12 % dětí ve školkovém věku buď MMR očkování, výjimku, nebo chybějící dokumentaci. A státní zdravotníci zároveň připomínají, že jedna dávka MMR chrání proti spalničkám asi z 93 %, dvě dávky asi z 97 %. Takže tu jede vzorec – začíná to v tradičně málo očkovaných komunitách, pokračuje to mezi antivaxery v široké populaci.

Poněvadž, světe div se, planeta je propojená prostorem i časem – někdy to sebou nese dobré věci, jako že si třeba můžete užívat vaše oblíbené irské popfolkové kapely, jindy to nese věci infekčnější, před nimiž by bylo záhodno se chránit efektivnějšími nástroji než vírou…

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]