TLDR: Upravená E. coli umí v nádoru vyrábět protinádorový lék, prozatím byl princip demonstrován u myšáků. Studie tuna.
Jak praví klasik – zabít nádorovou buňku není složité, to umí i brokovnice; problém je s ní nezabít i zbytek buněk pacienta! Je ostatně trochu nesprávné uvažovat o rakovině jako o nemoci – tedy, jde samože o onemocnění, ale nikoliv předávané infekčně nebo vzniklé skrze zranění, nýbrž plynoucí ze samotné podstaty nás, mnohobuněčných forem života…
Rakovinu se nám tedy zřejmě nikdy nepodaří zcela vyléčit, protože u nás vždycky bude riziko, že některé naše buňky zvlčí. Máme jich prostě kotel a je problém je všechny uhlídat! Jenže stejně tak se může i ukázat, že jevy, které na první pohled působí škodlivě, můžeme v honbě za novými typy léčby překovat v léčivo!
Tak, jako u bakterií uvnitř nádorů…
„V nádorech jsou bakterie?“
Bakterie jsou v našich tělech leckde – pokud máte na pytel imunitu nebo prcáte na prevenci, znáte dobře škodlivé infekce, které mohou vznikat leckde od kůže po genitálie! Ale stejně tak máme i mnoho prospěšných (či alespoň neškodících) symbiotických bakterií různě od střev po dýchací cesty. Ergo asi nepřekvapí, že nějaké bakterie se mohou často dostat i do prostředí nádoru – což nemusí být pro pacienta úplně prospěšné…
Bakterky E. coli mají totiž jednu vlastnost, která doposud nahrávala spíše nádorům. Dokáží se v nich přirozeně hromadit. Nádory mají často chaotickou strukturu, horší prokrvení a imunitní systém tam nefunguje úplně ideálně – takže bakterie si tam prostě zaparkují a vyvádějí rotyku. A to zatím moc nepomáhalo schopnosti těla s nádorem zatočit.
Ale co kdybychom vzali takovou bakterku, upravili ji, aby produkovala léky – a ona by tak činila přímo v místě, které chceme co nejvíc ovlivnit?
„S tím přišli autoři tohodle výzkumu?“
Bakteriální terapie je už nějaký ten pátek (ale ne zase hodně pátků) zkoumaná možná nová léčebná metoda v onkologii. Nynější výzkum posunul dál její možnosti právě skrze úpravu probiotického kmene E. coli Nissle 1917, který se normálně používá docela nevinně. Ten pak překovali v lovce nádorů schopného vyrábět protinádorový lék přímo uvnitř tumoru.
Bakterie jsou obvykle co do podmínek trochu jako kočky. Zdroj: Public Domain/vlastní
Konkrétně bakterka produkuje Romidepsin (FK228), což je látka už schválená pro léčbu některých typů rakoviny. Pomocí genetického inženýrství z nich autoři udělali malé biochemické továrny – bakterie si nesou „návod“ a přímo na místě vyrábějí léčivo!
Vyzkoušeli to následně na myších s nádory prsní žlázy. A ukázalo se, že upravené bakterky se skutečně hromadily v nádorech a produkovaly tam léčivo – jak v laboratorních podmínkách, tak přímo v živých organismech. Bakterie dorazily na místo, rozbalily kufry a začaly vařit chemii přesně tam, kde je potřeba.
„Super, kdy si to můžu napíchat do nádoru já?“
Klasicky platí – kdyby to bylo tak blízko aplikaci, nepsal bych o tom já, ale vývěsník u vašeho obvoďáka. Aktuální studie ukázala, že princip funguje – bakterie dokážou lék vyrobit přímo v nádoru, dokonce přidala navíc to, že si umí nádor i samy najít. Ale zatím není jasné, jestli to vede k reálnému zlepšení léčby, jak bezpečné to je, nebo jak bakterie z těla zase dostat ven, až splní misi…
Což je docela podstatné! Protože představa, že si do těla nasadíme armádu bakterií, které si tam budou dělat, co chtějí, není úplně uklidňující – i když mají třeba v tomhle konkrétním případě dobré úmysly.
Bylo by ale rozhodně ironií, kdyby doposud spíše škodlivý nádorový mikrobiom nakonec mohl být trojským koněm proti odolným tumorům!
[Ladislav Loukota]
Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]
