TLDR: Na palubě Apolla 10 se vznášela dvojice exkrementů neznámého (byť předpokládatelného) původu – úroveň tehdejšího vylučování v kosmu byla totiž mizerná. Dnes jsme naštěstí dál! Zdroj třeba hír.

Vylučování je velkou kaňkou na naší domnělé civilizovanosti. I ti nejkrásnější a/nebo nejschopnější lidé musejí co chvíli sedět na záchodě, kde ze sebe v groteskních pozicích vytlačují odpadní složky svého těla. Je to zcela přirozené, a zcela se to v našem civilizačním diskurzu snažíme paradoxně potlačovat…

Jistě, jednou z nejčastějších otázek na astronauty je, jak „tam nahoře chodí na záchod“ – ale to jenom protože podobná informace typicky schází v čelních příčkách popularizace kosmonautiky! Pojďme s tím bojovat a popišme si, na jakou zákeřnou fekální historku došlo na palubě Apolla 10!

„Jak je to dávno?“

Mise Apolla 10 je pamatována jako jeden z těch letů, které toliko dělaly generálku pro Neila, Buzze a toho třetího z Apolla 11. V jeho průběhu loď s tříčlennou posádkou odstartovala 18. května 1969 k něčemu, co bylo jakousi „inscenací mise Apollo 11 nanečisto“.

Součástí mise tak byl skutečně let k Měsíci i (druhé) nasazení lunárního modulu, ale Thomas Stafford a Eugene Cernan se v modulu k povrchu Měsíce přiblížili „jen“ na 14 km. Technicky vzato mohli přistát již tehdy, ale NASA nechtěla riskovat – už tak byl program v této fázi hodně překotný.

Apollo 10 je tak pamatováno jenom jako druhotná výprava, byť se občas spekuluje, co kdyby se o přistání skutečně pokusili (přistávací modul neměl plné nádrže, takže by to bylo zajímavé). Ponejvíce ho můžete znát ze seriálu For All Mankind, kde se Gordo Cooper a Ed Baldwin jako fiktivní astronauti účastní analogické mise. Historie by si ale mohla Apollo 10 pamatovat ještě pro jednu exkrementální historku…

„Co se vlastně stalo?“

Šestý den mise se posádka připravovala na opuštění lunární oběžné dráhy a návrat na Zemi. Podle oficiálních (není to vtip) transkriptů se velitel mise Tom Stafford najednou zbylých dvou členů zeptal: „Kdo to udělal?“

„Kdo udělal co?“ zeptal se pilot velitelského modulu John Young.

„Kde se to vzalo?“ vložil se do hovoru pilot lunárního modulu Eugene Cernan.

O chvíli později byla záhada pro řídící středisko rozluštěna – „Podejte mi rychle ubrousek,“ přikázal Stafford. „Vzduchem se vznáší lejno.“

Astronauti Apolla 10 i po identifikaci a zachycení hnědého létajícího objektu pokračovali v debatách o původu dotyčného výkalu, přičemž se nikdo nepřiznal k jeho výrobě. Co hůře, 9 minut po prvním narušiteli reportoval Cernan další poletující výkal. Následovaly opět vzájemné půtky, ale opět bez jasného řešení…

„To je ale kravina! Jak se tam dostalo?“

Abychom se dostali, ehm, k jádru pudla, během letů Apolla posádky při vyměšování pevného odpadu používaly sáčky na výkaly. Ten se přilepil na hýždě, aby zachycoval exkrementy. Pokud jej však astronaut přichytil nešikovně, mohlo lejno čas od času uniknout a vznášet se v prostorách kosmické lodi.

Původce celého incidentu se nikdy nepodařilo odhalit. Velitel mise Thomas Stafford zemřel jako poslední z tria sotva před rokem (!) v březnu 2024. Bylo mu 93 let.

Záhadu si s sebou tedy astronauté vzali do hrobu!

Jak se chodí na záchod v kosmu dneska?“

Už dávno existují kosmické toalety. Jako první ji otestoval modul Sojuz, který si ji mohl dovolit kvůli dodatečnému prostoru v orbitálním modulu. Američané si museli počkat – nejen Apollo, ale i mise Gemini vyžadovaly, aby astronauti močili do takzvané „úlevové trubice“, zatímco výkaly se shromažďovaly ve zmíněných sáčcích. Ty byly ale natolik nepohodlné, že aby je astronauti nemuseli používat, snědli během misí sotva polovinu dostupné stravy. První americký záchod mimo Zemi tak vzlétl až na palubě stanice Skylab.

Dnes má posádka ISS dokonce takový luxus, že na palubě stanice jsou hned tři analogické záchody – v modulech Zvezda, Nauka a Tranquility – a nezdá se, že by se na technologii mělo cokoliv měnit směrem nazpět. Exkrementální historky prvních průkopníků kosmonautiky se tak nejspíše jen tak nebudou opakovat!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]