Že bych tento týden stíhal, co se úplně říct nedá! Přesto si v úplném závěru týdne prosvištíme, co významného se stalo – od novinek kolem chování Slunce přes paracetamol až po novou léčbu Huntingtona!
39. týden ve vědě roku 2025! Zdroj: CC BY, Apple, vlastní
Ne, paracetamol za autismus významně nemůže. RFK Jr. a Trump označují paracetamol za možný spouštěč autismu, ale velké studie (včetně švédské analýzy 2,5 milionu dětí) ukazují, že kauzální vliv nebyl prokázán. Autismus je výsledkem kombinace genetiky a prostředí – žádný jeden viník neexistuje.
Genová terapie brzdí Huntingtonovu chorobu o 75 %! Nejvyšší dávka jejich preparátu zpomalila průběh nemoci o tři čtvrtiny během tří let & snížila hladinu biomarkerů neurodegenerace v mozkomíšním moku. Pacienti tak zůstali stabilní déle, než je u této smrtelné dědičné choroby zvykem.
Čeští vědci vytvořili největší knihovnu chemických „otisků prstů“ na světě. Tým Tomáše Pluskala z ÚOCHB sestavil databázi, která obsahuje miliony spekter ukazujících, jak se molekuly rozpadají při hmotnostní spektrometrii. Díky robotizovanému měření a vlastnímu softwaru MZmine dokážou vědci změřit až 3000 látek denně – jejich knihovna je tak již nyní největší na světě.
AI navrhla nové fágy proti rezistentním bakteriím. Generativní AI Evo 1 a Evo 2 se učily na více než 2 milionech genomů fágů a vytvořily tisíce vlastních návrhů, které by mohly ničit ATB odolné bacily.
Bottom
Ozonová vrstva se úspěšně hojí. Nová zpráva WMO) potvrzuje zotavování z poškození způsobeného ve 20. století. Do roku 2050 by měla být na úrovni z roku 1980. Zotavení ozonové vrstvy sníží riziko rakoviny kůže, šedého zákalu i poškození ekosystémů.
Vznikl první časový krystal viditelný pouhým okem. Fyzikové z Grenoblu vytvořili nový typ exotického stavu hmoty, který se mění periodicky v čase, aniž by spotřebovával energii. Co je to časový krystal? Jde o typ kvantové hmoty, který se neustále pohybuje a „třepe” v opakovaném cyklu. Tedy trochu podobně jako běžný krystal, jehož atomy tvoří opakující se prostorovou mřížku.
Vytvořeny mikromotory menší než lidský vlas. Vědátorům z Univerzity v Göteborgu se podařilo vytvořit světlem poháněná ozubená kolečka o průměru pouhých 16 mikrometrů. Místo klasických mechanických převodů využili optické metamateriály – struktury, které zachycují a řídí laserové světlo.
Kmenové buňky opravily mozkové poškození po mrtvici. Transplantace kmenových buněk dokáže zvrátit následky mrtvice – regeneruje neurony, obnovuje motorické funkce a opravuje i cévy. Studie na myších ukázala, že lidské nervové kmenové buňky nejen přežívají v poškozeném mozku, ale proměňují se v neurony schopné komunikovat s okolními buňkami.
„Mrtvá“ hvězda přistižena při hodování na objektu podobném Plutu. Trpaslík WD 1647+375 zachytil své planety a rozerval je na prach a plyn, který nyní padá na hvězdné torzo. Jde o důkaz, že podobné ledové planetky mohou dodávat vodu a organické látky na kamenné planety v jiných soustavách – a tedy hrát klíčovou roli pro vznik života.
Jak vznikla Sluneční soustava? Zformování Sluneční soustavyz mezihvězdného mračnazapočalo před 4,6 miliardy let a trvalo zhruba 600 milionů let.
Noc vědátorů 2025 proběhla! Důvodem massivní nestíhání tento týden byl právě náš superstream, během kterého jsme navštívili tři velké vědecké instituce a pokecali obsáhle s jejich badately a batelkami! V budoucích týdnech a měsících se k nim ještě vrátíme pro ty, kteří nejsou s to koukat na 13 rozhovorů (!) najednou, ale pro ty ostatní… je tu odkaz níže!
[red]
Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]
tvv2025_39
Mohlo by vás dále zajímat:
Týden ve vědě 1. až 7. června 2026 01. června 2026 Tento postupně aktualizovaný článek vyjde v pondělí následného týdne jako sumáž Týdne ve vědě. Cokoliv níž je prozatím prozatímní, neasik!…
