Tento postupně doplňovaný článek odkazuje na recentní objevy, v plné verzi vyjde v neděli jako tradiční týden ve vědě.

Pokus ukázal, jak mohla vzniknout biologická „jednorukost“. Zcela symetrická směs molekul se může spontánně změnit na takovou, kde zůstane jen jedna „ruka“ – tedy čistě levotočivé nebo pravotočivé molekuly. Co je na to třeba? Stačí, aby se roztok ochladil nebo se z něj odpařila část rozpouštědla – tím vznikne přesycený roztok, ve kterém se náhodně vytvoří první krystaly. Krystaly se pak díky teplotním výkyvům a chemickému prostředí začnou „množit” a vytlačí druhou formu. Takhle to mohlo proběhnout i na archaické Zemi

Ujděte 7000 kroků denně, může to být lepší než 10 000. Metanalýza ukázala, že méně může být více – největší zdravotní benefity v poměru k výdeji/času přináší nižší než populární suma krokoměrů. Samozřejmě, ujít 10 000 kroků je stále pro zdraví lepší, ale ne tak významněji vůči dosažitelnosti. Protože ještě zdravější je ujít denně třeba 30 000 kroků – ale na to má čas jen velmi málo lidí, takže je to méně dosažitelné, takže efektivnější je z hlediska populace doporučovat to, co dosažitelné je.

Zkoušky kolem poledne zvyšují šance studentů na úspěch. Analýza 100 000 výsledků kolokvií v Itálii naznačila, že ráno i odpoledne panuje nižší úspěšnost zkoušení. Ačkoliv výsledek může být vysvětlen i biasy – a je samozřejmě limitován jenom na Itálii – může ukazovat i na objektivní kognitivní zpomalení mozku ráno či večer, potažmo na rozdíly tanoucí z interakce „sov” (mladých lidí) vůči „skřivanům” (starších lidí). Rozdíl také není absolutní, ale činí zhruba 15% změnu úspěšnosti zkoušek ráno/večer vůči poledni.

Bloby v nitru Země mohou být příčinou velkých erupcí. Simulace možného pohybu LLSVP „blobů“ ukázala, že kdyby byly mobilní, vyskytly by se v místech, kde v minulosti panovala zvýšená vulkanická aktivita. Tyto struktury hustějších hornin by mohly přímo či nepřímo sloužit k vyššímu transportu magmatu na povrch, což by v určitých dobách mohlo způsobovat až masová vymírání. Pokud by LLSVP byly mobilní, zvyšovalo by to i pravděpodobnost toho, že jde o zbytky subdukovaných kontinentů spíše než zbytky protoplanety Theia.

Pokus ukázal, jak mohla vzniknout biologická „jednorukost“. Zcela symetrická směs molekul se může spontánně změnit na takovou, kde zůstane jen jedna „ruka“ – tedy čistě levotočivé nebo pravotočivé molekuly. Co je na to třeba? Stačí, aby se roztok ochladil nebo se z něj odpařila část rozpouštědla – tím vznikne přesycený roztok, ve kterém se náhodně vytvoří první krystaly. Krystaly se pak díky teplotním výkyvům a chemickému prostředí začnou „množit” a vytlačí druhou formu. Takhle to mohlo proběhnout i na archaické Zemi

Zlato rozžhavené 14× nad bod tání zůstalo pevným krystalem. Fyzikální experiment nabourává dosavadní představu o hranici „entropické katastrofy“, protože takto zahřátý krystal by měl už zkolabovat. Zachování mřížky v nynějším pokusu bylo možné díky extrémně rychlému ohřevu, kdy materiál nestihl expandovat ani se roztavit. Ačkoliv pokus rychlostí zahřátí tak trochu „podváděl“, výsledek ukazuje, že hranice stabilního krystalu může být mnohem výš, než jsme si mysleli.

Vzniká očkování na zubní kazy – proti bakterii Streptococcus mutans. Pokusná vakcína proti kazu kombinuje slabě imunogenní protein bakterie Streptococcus mutans (PAc) s chytrými nanočásticemi ZIF-8. Na co jsou tam ty částice? Zvyšují jak vstřebávání antigenu do imunitních buněk, tak díky své pH-citlivosti jej uvolňují až uvnitř buněk, čímž zesilují specifickou odpověď! Očkování proti bakteriálním původcům kazu nevzniká poprvé, ale ve srovnání s dosavadními pokusy vyvolala nová vakcína vyšší hladiny protilátek!

Pavoukovci mají zřejmě nečekaný původ v prehistorických mořských druzích. Půlmiliardu let stará fosilie mořského členovce Mollisonia symmetrica odhalila mozkovou strukturu nápadně podobnou pavoukům! Dosud se mělo za to, že předci pavoukovců byli suchozemském původu. Daná fosilie ale ukazuje nervová centra orientovaná „pozpátku“, typická právě pro pavoukovce – a nikoliv pro příbuzné korýše či hrotnatce.

Na Titanu by mohly být podmínky pro vznik základních kamenů života. Na měsíci Saturnu by mohly přirozeně z bublinek vznikat jednoduché „buňky“ – vezikuly s dvojitou membránou, podobné těm, které na Zemi stály u zrodu života. Prostředí Titanu umožňuje, že se molekuly zvané amfifily mohou shromažďovat a tvořit blanité bubliny. Při metanových deštích se amfifily usazují na hladině jezera. Následné šplouchnutí kapek vytvoří mikroskopicé kapenky, které po dopadu vytvoří stabilní dvojité membrány!

Vesmír může skončit dřív, než jsme si mysleli – za 33 miliard let. Nová teorie míní, že vesmír se opět začne smršťovat – a za 33,3 miliard let se zhroutí ve „Velký křach“. Autoři předtiskové studie kombinují temnou energii jako kosmologickou konstantu s tzv. axiony – hypotetickými částicemi temné hmoty. Jejich verze temné energie by mohla být „negativní“, tedy působit opačně než dnes. Vesmír má podle nich za sebou zhruba třetinu svého života.

AI učí imunitní buňky bojovat i s unikátními nádory. Podobné snahy o urychlení návrhu personalizované CAR-T lymfocytové terapie nejsou omezeny jen na tento výzkum, ale systém BIKE poprvé ukázal, že umí navrhovat proteinové klíče pro T-lymfocyty proti unikátním nádorům. Jednou by mohl rapidně zjednodušit imunoterapie, prozatím však schopnost demonstroval jen proti laboratorním kulturám.

[red]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je hatemail@vedator.org

tvv2025_31