Poplácejte se při neděli po zádech – přežili jste další týden! Za odměnu neseme informace o očkování proti zubnímu kazu, možném dřívějším konci vesmíru nebo třeba sumáž toho, jak jsme se tento týden vyhnuli potenciálně obrovské katastrofě!

Vzniká očkování na zubní kazy – proti bakterii Streptococcus mutans. Pokusná vakcína proti kazu kombinuje slabě imunogenní protein bakterie Streptococcus mutans (PAc) s chytrými nanočásticemi ZIF-8. Na co jsou tam ty částice? Zvyšují jak vstřebávání antigenu do imunitních buněk, tak díky své pH-citlivosti jej uvolňují až uvnitř buněk, čímž zesilují specifickou odpověď! Očkování proti bakteriálním původcům kazu nevzniká poprvé, ale ve srovnání s dosavadními pokusy vyvolala nová vakcína vyšší hladiny protilátek!

Pokus ukázal, jak mohla vzniknout biologická „jednorukost“. Zcela symetrická směs molekul se může spontánně změnit na takovou, kde zůstane jen jedna „ruka“ – tedy čistě levotočivé nebo pravotočivé molekuly. Co je na to třeba? Stačí, aby se roztok ochladil nebo se z něj odpařila část rozpouštědla – tím vznikne přesycený roztok, ve kterém se náhodně vytvoří první krystaly. Krystaly se pak díky teplotním výkyvům a chemickému prostředí začnou „množit” a vytlačí druhou formu. Takhle to mohlo proběhnout i na archaické Zemi

Zkoušky kolem poledne zvyšují šance studentů na úspěch. Analýza 100 000 výsledků kolokvií v Itálii naznačila, že ráno i odpoledne panuje nižší úspěšnost zkoušení. Ačkoliv výsledek může být vysvětlen i biasy – a je samozřejmě limitován jenom na Itálii – může ukazovat i na objektivní kognitivní zpomalení mozku ráno či večer, potažmo na rozdíly tanoucí z interakce „sov” (mladých lidí) vůči „skřivanům” (starších lidí). Rozdíl také není absolutní, ale činí zhruba 15% změnu úspěšnosti zkoušek ráno/večer vůči poledni.

Zlato rozžhavené 14× nad bod tání zůstalo pevným krystalem. Fyzikální experiment nabourává dosavadní představu o hranici „entropické katastrofy“, protože takto zahřátý krystal by měl už zkolabovat. Zachování mřížky v nynějším pokusu bylo možné díky extrémně rychlému ohřevu, kdy materiál nestihl expandovat ani se roztavit. Ačkoliv pokus rychlostí zahřátí tak trochu „podváděl“, výsledek ukazuje, že hranice stabilního krystalu může být mnohem výš, než jsme si mysleli.

Vesmír může skončit dřív, než jsme si mysleli – za 33 miliard let. Nová teorie míní, že vesmír se opět začne smršťovat – a za 33,3 miliard let se zhroutí ve „Velký křach“. Autoři předtiskové studie kombinují temnou energii jako kosmologickou konstantu s tzv. axiony – hypotetickými částicemi temné hmoty. Jejich verze temné energie by mohla být „negativní“, tedy působit opačně než dnes. Vesmír má podle nich za sebou zhruba třetinu svého života.

U Kamčatky proběhlo nejsilnější zemětřesení od roku 2011, přesto nevyvolalo ničivou tsunami. Ačkoliv zemětřesení o síle 8,8 Richtera vedlo k záplavové vlně na východu Ruska, potenciálně ohrožená Havaj a Japonsko byly relativně netknuté. Důvodů je více, ve srovnání se zemětřesením z roku 2004 mělo to nynější skoro 3x menší intenzitu, ale došlo při něm zřejmě i na menší vertikální posun.

Bottom

Ujděte 7000 kroků denně, může to být lepší než 10 000. Metanalýza ukázala, že méně může být více – největší zdravotní benefity v poměru k výdeji/času přináší nižší než populární suma krokoměrů. Samozřejmě, ujít 10 000 kroků je stále pro zdraví lepší, ale ne tak významněji vůči dosažitelnosti. Protože ještě zdravější je ujít denně třeba 30 000 kroků – ale na to má čas jen velmi málo lidí, takže je to méně dosažitelné, takže efektivnější je z hlediska populace doporučovat to, co dosažitelné je.

Bloby v nitru Země mohou být příčinou velkých erupcí. Simulace možného pohybu LLSVP „blobů“ ukázala, že kdyby byly mobilní, vyskytly by se v místech, kde v minulosti panovala zvýšená vulkanická aktivita. Tyto struktury hustějších hornin by mohly přímo či nepřímo sloužit k vyššímu transportu magmatu na povrch, což by v určitých dobách mohlo způsobovat až masová vymírání. Pokud by LLSVP byly mobilní, zvyšovalo by to i pravděpodobnost toho, že jde o zbytky subdukovaných kontinentů spíše než zbytky protoplanety Theia.

AI učí imunitní buňky bojovat i s unikátními nádory. Podobné snahy o urychlení návrhu personalizované CAR-T lymfocytové terapie nejsou omezeny jen na tento výzkum, ale systém BIKE poprvé ukázal, že umí navrhovat proteinové klíče pro T-lymfocyty proti unikátním nádorům. Jednou by mohl rapidně zjednodušit imunoterapie, prozatím však schopnost demonstroval jen proti laboratorním kulturám.

Pavoukovci mají zřejmě nečekaný původ v prehistorických mořských druzích. Půlmiliardu let stará fosilie mořského členovce Mollisonia symmetrica odhalila mozkovou strukturu nápadně podobnou pavoukům! Dosud se mělo za to, že předci pavoukovců byli suchozemském původu. Daná fosilie ale ukazuje nervová centra orientovaná „pozpátku“, typická právě pro pavoukovce – a nikoliv pro příbuzné korýše či hrotnatce.

Na Titanu by mohly být podmínky pro vznik základních kamenů života. Na měsíci Saturnu by mohly přirozeně z bublinek vznikat jednoduché „buňky“ – vezikuly s dvojitou membránou, podobné těm, které na Zemi stály u zrodu života. Prostředí Titanu umožňuje, že se molekuly zvané amfifily mohou shromažďovat a tvořit blanité bubliny. Při metanových deštích se amfifily usazují na hladině jezera. Následné šplouchnutí kapek vytvoří mikroskopicé kapenky, které po dopadu vytvoří stabilní dvojité membrány!

Misionáři zanechávají v Amazonii solární přehrávače s Biblí, míří na izolované kmeny. Investigace britského The Guardian a brazilského O Globo odhalila, že křesťanští misionáři tajně moderními technologiemi chtějí oslovit izolované kmeny. V pralese zanechávají přístroj zvaný Messenger, který má velikosti telefonu a pochází od americké organizace In Touch Ministries. Ačkoliv je od roku 1987 vstup do této oblasti zakázán, obrovskou plochu reálně nelze efektivně uhlídat. Digitální misionářská zařízení navíc zákaz částečně obcházejí.

Bonusy

V čem je výjimečná Země? Naše planeta jistě není ojedinělým přístavem života v celém vesmíru – ale minimálně v naší Sluneční soustavě, dost možná i v nejbližším galaktickém okolí, je ovšem v některých ohledech pravděpodobně výjimkou z pravidla.

Poslech vs. čtení: Jak zpracovává mozek informace? Ne, poslech není na stejné úrovni jako čtení. Naznačují to různé studie jak zkoumající zapojení mozkových částí, tak i odlišné výsledky toho, kolik se lidé z různých zdrojů naučili.

Budoucnost stolního hokeje a několik lotyšských příběhů s Karlisem Balodisem a Rainersem Kalninsem (EN). Měli jsme první mezinárodní rozhovor o stolním hokeji se speciálními hosty. Z Lotyšska se ke mně připojili KARLIS BALODIS, tvůrce globálního kanálu Table Hockey, a RAINERS KALNINS, kterého není třeba představovat, jelikož je úřadujícím mistrem světa a světovou jedničkou ITHF.

Labstream #2025 vol.1– plazmatické naprašování TiN vrstev. Je to tady…po roce slibování a vymlouvání konečně labstream a ne ledajaký. V laboratoři plazmatického magnetronového naprašování vám JaRon vysvětlí ty taje nejpokročilejší materiálové vědy – aneb tohle budete mít za deset let v autech a mobilech. Video je z technických důvodů rozděleno na dvě části, druhou najdete zde.

[red]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je hatemail@vedator.org

tvv2025_31