TLDR: Simulace možného pohybu LLSVP „blobů“ ukázala, že kdyby byly mobilní, vyskytly by se v místech, kde v minulosti panovala zvýšená vulkanická aktivita. Studie tuna.

Upouštíte čas od času páru? Pak nemůžete nic vyčítat ani naší planetě! I když lidi milujou vymírání dinosaurů, protože ho asi způsobila kometa zvenku, často jsou silné erupce spojovány s velkými vymíráními v planetární historii.

Ale i tady jsme doposud měli možnost, že za to může šmejd z vesmíru…

Jedním z podezřelých v tom, proč má Země takový vulkanismus, jaký má, je dvojice hustějších horních ve spodním plášti – neboli „blobů“. Jejich ofiko název LLSVP (Large low-shear-velocity provinces, Velké provincie s nízkou smykovou rychlostí) nejde přes pysky tak dobře jako alternativa.

A možná si pamatujete na starší zpdávky, podle kterých by tyto bloby mohly být zbytky protoplanety Theia, která se kdysi dávno srazila se Zemí! Aha!

Inu, nového výzkumu to nejspíše nejsou zbytky Theie. Smolíček! Přesto by bloby mohly hrát významnou úlohu v regulaci sopečných erupcí – nebo bychom možná měli říct „neregulaci“…

„Co to je za bloby?“

Tisíce kilometrů pod povrchem se nachází pevná vrstva horké horniny zvaná spodní plášť. Ne všechna místa pláště jsou ze stejného těsta – spodní plášť obsahuje hornatou topografii se dvěma strukturami o velikosti kontinentů, které jsou pravděpodobně tvořeny materiálem o jiné hustotě než okolí.

Představte si to jeho kontinent i s pohořím… Ale naruby! Teorie s Theiou nebyla nikdy dominantní, ale oblíbená teze tvrdila, že jde o zbytky materiálu protoplanety, která se před 4,5 miliardami let srazila se Zemí (a vytvořila při tom Měsíc). Tato možnost je nového výzkumu spíše méně pravděpodobná – autoři totiž mají za to, že tak staré bloby nejsou…

Ale jak víme, jak staré jsou? Vulkanoložka Annalise Cucchiaro z australské University of Wollongong a její kolegové mají za to, že bloby mají přímý vliv na sopečnou činnost na povrchu Země! Přičemž dle jejich chování to neplatilo to vždy!

„Jak něco tak hluboko může mít vliv?“

Bloby jsou v nitru planety přibližně dva, přičemž se nachází přibližně na opačných stranách planety – proto působila tak láhavě možnost, že jde o protoplanetu rozpůlenou vedví. Jenže nyní dostává větší význam model, podle kterého bloby nejsou statický útvar, ale dynamicky se proměňující a pohybující jev našeho pláště!

Jeden blob se dnes nachází pod africkou polokoulí, druhý pod Tichým oceánem. Jejich současná poloha ale nemusí být původní! Pomocí tří různých datových sad, které poskytují podrobné informace o velkých sopečných erupcích, ke kterým došlo před asi 300 miliony let, došli autoři k tomu, že simulované mobilní bloby se „shodou náhod“ vyskytly v místech, kde tou dobou probíhala velká sopečná činnost. To ale platí jenom v případě, že bloby se mohou pohybovat a proměňovat…

Simulací pohybů blobů před 1 miliardou let tým ukázal, že v místech nad nimi mohly vznikat magmatické plumy, by vedly k silnějším erupcím. Představte si je tak trochu jako hurikány. Zjednodušeně řečeno: to, jaké „počasí“ panuje pod našima nohama, by přímo souviselo s tím, kdy prší (láva)! Bloby fungují jako vývěsní štíty magmatických dálnic, po kterých se k povrchu ženou smrtící sloupce žhavé horniny, jež mohou způsobit i masové vymírání!

„Takže víme, že se pohybují?“

Ne, jde furt o model. Ale to, že se místa blobů zřejmě shodovala s místy známých erupcí jaksi hraje této interpreci víc do karet. Alespoň momentálně! Rovněž: erupce vyvolané bloby mohly být významným (či někdy hlavním) důvodem minulých vymírání, ale bloby nejsou jen destrukční. Některé erupce nad nimi mohou vynést i diamanty nebo vzácné minerály, takže je to takový geologický loot box.

Samože, takto se chovající bloby by mohly být i torzem Theie – ale to, že bloby zřejmě nejsou statický útvar, spíše znamená, že jde o přirozenou součást toho, jak nitro Země funguje! A jednodušším vysvětlením původu blobů je spíše možnost, že jde o normální kontinenty, které kdyby byly na povrchu Země – ale skrze procesy subdukce byly silnější deskou natlačeny vespod!

A to je možná ještě víc fascinující možnost, než že jde o zbytky Theie! Totiž, že odhalujeme zbrusu nový (starý) proces naší planety, který ji dal i vzal na biologické rozmanitosti – a o kterém jsme dosud neměli úplně páru!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je hatemail@vedator.org