TLDR: Srovnání na velkých datech pomohlo odhalit, že vražda kněze Johna Forde byla zřejmě pomstou. Spolu s dalšími nově analyzovanými dokumenty se tak zvyšuje pravděpodobnost, že za činem stále již tehdy podezřívaná šlechtična. Výzkum tuna.

Londýn, rok 1337. Kněz John Forde je uprostřed Cheapside náhle přepaden skupinou ozbrojených mužů a brutálně ubodán. Zločin, o němž si tehdy v Londýně štěbetali vrabci na střechách, zůstal nepotrestán…

Ale dnes, díky digitální mapě středověkých vražd Medieval Murder Maps, se podařilo lépe poskládat, co se tehdy stalo – a kdo byl nejpravděpodobnějším pachatelem.

„Takže pachatel nebyl vůbec známý? To by bylo hustý totiž!”

No, ne. Již v době činu se všeobecně tušilo, kdo za vraždou dál. Mělo se jednat o šlechtičnu Elu Fitzpayne, která byla známá svými skandálními milostnými aférami – jedním z jejích milenců byl i právě kněz Forde. Když se proti ní obrátila církev a Forde proti ní údajně svědčil, rozhodla se pro pomstu. Společně s bratrem najala zabijáky, kteří Fordeho na ulici ubodali. Kvůli svému postavení však nikdy nebyla potrestána.

Její špatná pověst i spory s církevními představiteli byly doloženy v dobových listinách – nicméně přímá souvislost s vraždou kněze Johna Forde z roku 1337 zůstávala jen vágní spekulací bez jasného důkazu o propojení motivu, místa a provedení.

„OK, a co ukázala mapa?”

Projekt Medieval Murder Maps umožnil tento případ znovu „otevřít” díky přesnému geolokačnímu zařazení vraždy a srovnání s jinými vzorci násilí v dané době. Konečným cílem projektu Medieval Murder Maps je podle autorů zjistit více o tom, jak veřejný prostor historicky ovlivňoval násilí ve městech. V roce 2019 se objevila několik zajímavých prvních zjištění. Například vraždy se obvykle odehrávaly na veřejných ulicích nebo náměstích a Eisner identifikoval několik „horkých míst“ s vyšší koncentrací než v jiných částech Londýna. Jedním z nich byl konkrétní úsek Cheapside vedoucí od kostela St Mary-le-Bow ke katedrále sv. Pavla, kde John Forde potkal svou strašlivou smrt.

Druhým bylo trojúhelníkové území rozkládající se mezi Gracechurch, Lombard a Cornhill, které se rozprostíralo od Leadenhall Market. Pachateli byli převážně muži (pouze ve čtyřech případech byly jedinými podezřelými ženy). Co se týče zbraní, nejčastěji byly používány nože a meče různých typů, které tvořily 68 % všech vražd.

Největší riziko násilné smrti v Londýně bylo o víkendech (zejména v neděli), mezi časným večerem a prvními hodinami po zákazu vycházení. Eisner a kol. nyní rozšířili svou prostorovou analýzu o vraždy spáchané v Yorku a Londýně ve 14. století a dospěli k podobným závěrům.

„To prokazuje její zapojení? Jak?”

Vraždy se nejčastěji odehrávaly na trzích, náměstích a hlavních třídách – tedy v klíčových bodech středověkého městského života – ve večerních hodinách nebo o víkendech. Oxford měl mimochodem výrazně vyšší míru vražd než York nebo Londýn a také více organizovaného skupinového násilí, „což naznačuje vysokou míru sociální dezorganizace a beztrestnosti“.

Londýn mezitím vykazoval zřetelné shluky vražd, „které odrážejí rozdíly v ekonomických a sociálních funkcích“. Celkové srovnání ukázalo, že Forde byl zavražděn ve veřejném prostoru typickém pro demonstrativní, elitně motivované „revenge killings„. Odhalila se tak spojitost mezi místem vraždy a oblastmi ovládanými či využívanými Fitzpaynovou rodinou.

To ale není jediná stopa. Až v kombinaci s nově analyzovanými dopisy arcibiskupa bylo možné doložit, že vražda nebyla náhodná, ale cílená a naplánovaná odvetná akce s Ely Fitzpayne jako nejpravděpodobnější iniciátorkou. Oběti to asi už moc nepomůže – ale pokud vás zneklidnila story o tom, jak dlouho to vyšetřování může i trvat, nevěšte hlavu. I kdyby se Forde vraždě vyhnul, dnešních dnů by se stejně nedožil!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]