TLDR: Společnosti s častějšími patologickými vlastnostmi povzbuzují tyto vlastnosti i u běžných občanů, demonstrovala studie na 2 milionech lidí ze 183 zemí. Studie tuna.

Klasik Friedrich Nietzsche pravil, že kdo bojuje s monstry, sám se vystavuje riziku, že se rovněž stane monstrem – ale možná to platí i v případě, že máte monstra za sousedy!

Nová globální studie totiž ukazuje, že lidé ve společnostech charakterizovaných korupcí, nerovností, chudobou a násilím mají větší pravděpodobnost rozvoje odpudivých, „temných“ osobnostních rysů, jako je sobectví nebo zlomyslnost.

„Jak to šmankote měřili?”

Vědátoři z Kodaně ve své práci operovali s daty od téměř 2 milionů lidí ze 183 zemí a všech 50 amerických států. Zajímalo je přitom, jak nepříznivé společenské podmínky (vysoká míra korupce, nerovnosti, chudoby a násilí) korelují s tím, co výzkumníci nazývají „Temným faktorem osobnosti“. To je podstata odpudivých („temných“) osobnostních rysů, jako je narcismus, psychopatie a sadismus.

Kombinací osobnostního dotazníku s objektivními daty o společenských podmínkách zemí (a amerických států) přibližně 20 let zpátky výzkumníci odhalili jasný – i když mírný – vztah…

Zjednodušeně řečeno: čím nepříznivější jsou podmínky ve společnosti, tím vyšší je úroveň Temného faktoru osobnosti mezi jejími občany. To platí jak globálně, tak i v rámci USA. Když pravidla neplatí, nebo se za jejich porušení nic nestane, lidé si rychle řeknou: „Tak proč se nepostarat hlavně o sebe? Kdo nekrade, okrádá rodinu!“

„Jsou nějaké rozdíly mezi státy? Třeba jen někde žijou neřádi!“

Budeme asi muset vycházet z toho, že lidi jsou si rovni, ok? V místech jako Indonésie, Mexiko, Louisiana nebo Nevada se ono temné chování chování objevuje častěji než třeba v Dánsku nebo na Novém Zélandu, tedy místy s nižší korupcí – a to i přesto, že genetika je stejná.

A pokud něco, v globálu se rozdíl v genetice spíše stírá. Rozdíl je, zdá se, jen v tom, že někomu okolí říká: „Buď hodnej,“ a jinému: „Buď rychlejší než ostatní, nebo jsi mrtvej.“

Relativně malé rozdíly v „odpudivých osobnostních rysech” souvisejí s chováním, jako je agrese, podvádění a zneužívání, mohou mít tak či onak vysoké společenské náklady. Zločinnost, nižší efektivita investic i práce, to vše jsou faktory, které jsou v zemích s vyšší mírou korupce obecně horší. A naopak státy s korupcí nižší mají také vyšší socioekonomické ukazatele! Podporovat protikorupční chování tedy není užitečné jen pro limitaci oné korupce, ale pro všechny!

„Aha, ale co když to platí obráceně?”

Jak už to chodí, těžko se v podobných studiích odhaluje, zdali bylo první vejce nebo slepice. Dalo by se taky argumentovat, že státy s neřády mají vyšší míru korupce a nerovností.

Dává ale logiku v tomto případě operovat s tím, že společnost zmůže víc než jedinec – takže když se kolem vás všichni chovají jako hovada, také vás to motivuje podobnému chování. V jistém smyslu je hledání prapůvodce celé situace poněkud zbytečné. Oba jevy se vzájemně mohou od určité fáze podporovat…

Tady je podstatný ten dlouhodobý rozměr práce. Lidé se by se totiž v průměru rodit s podobnou afinitou k morálce. Ale když vyrůstáš v prostředí plném korupce, nerovnosti a násilí, je zřejmě taky větší šance, že se z tebe stane sobecký manipulátor s narcistickými sklony. Šokující, že?

Nietzscheho úvodní moudro tak lze vnímat i opačně – když vyrůstáte s Nedem Flandersem za souseda, je taky nižší šance, že z vás bude zrovna Homer Simpson!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]