TLDR: Bývalý inženýr sleduje hvězdy kvůli laserovým zábleskům, které by mohly naznačovat novou formu mimozemské komunikace. Studie tuna.

Kdyby hledání mimozemšťanů byl člověk, už by byl v důchodu! Pod vedením slavného astronoma Franka Drakea započal první průzkum dvou blízkých hvězd již před 65 lety mezi dubnem a červencem 1960. A jak tehdy, tak i kdykoliv poté přinesl kulový!

Nový výzkum se ale zamýšlí nad tím, že jsme po většinu oné doby mohli hledat na špatném místě… Namísto poslouchání radiových signálů by totiž vyspělé civilizace mohly komunikovat naopak s pomocí laserů ve viditelném světle. Co je zajímavější – autor tvrzení má na kontě už i několik zajímavých kandidátských detekcí.

„Kdo to je a co našel?“

Richard H. Stanton je bývalý inženýr z Kalifornie, který dříve spolupracoval s NASA. Mohl si po odchodu do důchodu už jen číst noviny a krmit ptáky. Místo toho postavil u svého domu v Kalifornii malou hvězdárnu. A začal dělat to, o čem snil celý život: hledat signály od mimozemšťanů.

Na rozdíl od klasických SETI projektů, které sledují rádiové signály, Stanton pátrá po záblescích světla, jaké by mohly vzniknout třeba při použití laseru civilizací někde daleko ve vesmíru. Roky tak tiše pozoroval více než 1300 hvězd podobných Slunci, vždy 1 hvězdu po celou 1 hodinu – a když se zaměřil na hvězdu HD 89389 ve Velké medvědici, zachytil dva záblesky světla s odstupem 4,4 sekundy, které se podobaly těm, co viděl už v roce 2021 u jiné hvězdy.

Nepodobají se žádnému známému jevu. Ani satelity, ani atmosféra, ani ptáci. Stanton připouští, že vysvětlení může být prosté jak vesnický idiot – ale zatím žádné nemáme.

„Proč by emzáci komunikovali ve viditelném světle?“

Problém s hledáním mimozemšťanů je, že nemám nejmenší páru, jak se jiné potenciální civilizace chovají. Máme 1 (slovy: jeden) vzorek civilizace, totiž nás, a nevíme, jak dále se budeme vyvíjet, pokud se budeme vyvíjet. Už v roce 1961, tedy na samém počátku SETI úvah a aktivit, R. N. Schwartz a C. H. Townes postulovali, že pokročilé civilizace by mohl komunikovat spíše s využitím laserů než radiových paprsků.

Vtip je v tom, že naše dosavadní detekční metody v optickém světle typicky sice sledují kotel hvězd – ale z různých vědeckých i praktických důvodů šmírují jednu hvězdu ve snímcích, které jsou od sebe vzdálené desítky minut. Laserové pulzy tedy neumí odhalit. Stantonova metoda, kdy naopak sleduje jednu hvězd po celou hodinu, a může odhalit i drobné změny, je tak vlastně cosi nového!

Ale pozor – to neznamená, že jsme právě našli ufony. Charakter „záblesků“ totiž neodpovídá laseru, ale spíše přechodu něčeho přes onu hvězdu – a podle Stantona cokoli takového zřejmě bylo relativně blízko Země. To spíše naznačuje, že vysvětlení jeho detekce taky může mít přízemní důvody, ne, že jsme zachytili mimozemské komuniké…

„Aha, takže zase prd?“

To ovšem zatím nevíme, klasicky bude třeba více dat! Dosavadní snaha vysvětlit detekci našimi vlastními technosignaturami totiž vyšla neuspokojivě. To – jako obvykle – může znamenat, že jsme našli nový (přirozený anebo lidmi nezáměrně vytvořený) jev, který bude také zajímavý! Signál dvou pulzů může být prostě vytvářen něčím (např. binární planetkou či gravitačními vlnami), co prochází mezi námi…

Takže na ufony to furt nevypadá – nicméně to není zlé zjištění. Stantonova metoda  tak nabízí mnoho příležitostí pro budoucí průzkumy SETI, které by mohly hledat podobné příklady optických pulzů –

přičemž jakékoliv (dosud neznámé) naše vlastní technosignatury bude chca nechca nutno odfiltrovat.

Idea šmírování potenciálních ufonů ve viditelném světle tak ukazuje, že kontinuální pozorování ve může nést nějaká nová zjištění! Takže na to, že SETI má penzijní věk, rozhodně stále umí v mnohém překvapovat – a ukazovat, že naše možnosti v pátrání po životě jinde ani zdaleka ještě nejsou vyčerpány…

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je [email protected]