TLDR: Srovnání proutků, které šimpanzi v Gombe užívají pro „lov“ termitů, ukázalo na inteligentní výběr optimálně pružných a pevných typů dřeva pro danou činnost. Studie tuna.

Bez nástrojů by moderní civilizace nemohla existovat – jak potvrdí každý, kdo se někdy pokusil něco za/vyšroubovat jenom pomocí svých prstů! Člověk ale neni jediný tvor užívající nástroje – primitivní nástroje známe i od slonů, delfínů nebo třeba šimpanzů.

I když… Slovo primitivní možná budeme časem muset umazat. Zdá se totiž, že zrovna šimpanzi si pro své nástroje vybírají co možná nejdůmyslnější materiály…

„Jako že dělají, slitiny nebo tak?“

Ne, vybírají si různá dřeva! Zjistili to aspoň vědátoři u šimpanzů žijících v národním parku Gombe Stream v Tanzanii. Zdá se, že opičky  si záměrně vybírají rostliny, které poskytují materiály umožňující výrobu pružnějších nástrojů pro lov termitů!

Hmyzáci jsou pro šimpanze dobrým zdrojem energie, tuků, vitaminů, minerálů a bílkovin. Aby se šimpanzi mohli tímto hmyzem živit, musí používat poměrně tenká dřívka, kterými termity vyloví z jejich mohyl.

A vzhledem k tomu, že vnitřek mohyl je tvořen klikatými tunely, vědátoři předpokládali, že používání ohebných nástrojů bude pro šimpanze při lovení hmyzu účinnější než používání pevných tyčí…

Používání nástrojů zvířaty…

…označuje schopnost manipulovat s předměty ve svém prostředí za účelem dosažení cíle – obvykle v souvislosti s potravou, úkrytem nebo obranou. Toto chování bylo pozorováno u celé řady druhů, včetně primátů, ptáků, delfínů, slonů a dokonce i některých druhů hmyzu. Mezi pozoruhodné příklady patří šimpanzi, kteří používají klacky k získávání termitů, dále vrány, které ohýbají dráty, aby vytvořily háčky, a rovněž mořské vydry, které používají kameny k rozbíjení měkkýšů. Používání nástrojů je důkazem schopnosti řešit problémy, učení (individuálního i sociálního) a v některých případech i kulturního přenosu – kdy se konkrétní techniky předávají z generace na generaci.

„Takže je viděli při tom výběru?“

To taky úplně ne. První autorka Alejandra Pascual-Garrido do Gombe pro svůj výzkum vzala přenosný mechanický tester. S jeho pomocí měřila, jakou sílu je třeba vynaložit na ohnutí rostlinných materiálů používaných opičáky ve srovnání s rostlinnými materiály, které byly celkově k dispozici.

To ukázalo, že rostlinné druhy, které šimpanzi nikdy nepoužívali, byly o 175 % vyšší tuhost vůči ohybu než jimi preferované materiály…

Navíc i mezi rostlinami rostoucími v blízkosti termitích mohyl byly ty, které vykazovaly zjevné známky pravidelného používání opicemi. Jinými slovy, šimpanzi si vybírají typy dřeva, které mají vhodné mechanické vlastnosti pro sběr termitů! Nevezmou si náhodný klacek ze země, ale nějak (snad metodou pokus-omyl) zjistili, že některé klacíky jsou lepší nežli jiné.

„No to mi nezní moc jako inženýrství…“

Je to zjevná známka inteligentního výběru – byť, ano, zjevně je o dost méně sofistikovaný postup než inženýrství u lidí. Jde ale o důkaz o to významnější, že šimpáci využívají nástroje rychle podléhající zkáze – je tak možné, že analogické nástroje může využívat více biočichů, u nichž jsme si toho prostě nevšimli. A i u nich můžou být stopy pokročilejšího zacházení dle výběru matroše.

Co je asi nejzajímavější, principy nejsou zřejmě vlastní jenom pro šimpanzátory z Gombe. Podobné typy dřeva používají i šimpanzi tisíce kilometrů daleko! Je tak otázkou, zdali k tomu tito došli nezávisle na nich, nebo si předávají znalosti na generace (a tak i velké vzdálenosti). Jejich studiem možná zjistíme i víc o naší vlastní evoluci!

Měli jsme to ale nakonec asi tušit – že zrovna šimpanzi budou při zacházení s nástroje chytří jako opice!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vznikl jako spinoff spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd, dnes jej provozuje spolek Hyperion Media. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – kontaktní mail je hatemail@vedator.org